Raketová smršť jako zkušební fáze velkého útoku ze strany islamistů. Analytik mrazivě k nedávným bojům v Izraeli

06.06.2021 10:00

Protiraketový systém "Železná kopule" v Izraeli obstál. Obranné akce byly efektivní. Skrze internet nenávist protéká intenzivněji. Šlo tedy o zkušební fázi velkého útoku? Technologický džihád se totiž stále vyvíjí. Tak se nad situací v Izraeli zamýšlí ve své analýze spisovatel František Roček.

Raketová smršť jako zkušební fáze velkého útoku ze strany islamistů. Analytik mrazivě k nedávným bojům v Izraeli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Shromáždění na podporu Izraele na náměstí Franze Kafky

V pátek 21. května roku 2021 se v médiích objevoval termín „11 dní bojů“, protože začínalo příměří mezi Izraelem a islamisty z Hamásu. Skončily raketové útoky Hamásu vůči Izraeli zahájené večer 10. května. Nyní už je konflikt "novinářsky mrtvé téma", ale je zajímavý z hlediska budoucnosti.

Panuje iluze, že se v květnu 2021 objevily tři nové válečnicko - politické jevy: 1. Hamásu se podařilo vystřelit nečekané množství raket. 2. Propukly zároveň rozsáhlé nepokoje na palestinském břehu západního Jordánu. 3. Současně propukly ve větší míře násilné nepokoje i v samotném Izraeli.

Psalo se v tom smyslu: "Izrael vedl válku s Hamásem, uvnitř Izraele vypuklo násilí židovsko-arabských davů a Západní břeh Jordánu zažívá nejhorší nepokoje za poslední roky.“ V širších souvislostech se ale nejedná o nic nového.

Nekonečné inovace

Pro civilisty byly ony tři jevy něčím novým, ale pro bezpečnostní experty šlo o samozřejmé inovace podmíněné technickým vývojem. Příklad první: Izrael chrání před raketami z Gazy především protiraketový komplex Železná kopule (Iron Dome) a je průběžně zdokonalován. Deklarovaná účinnost zhruba devadesát procent se v květnu potvrdila.



Letošní květnová zkušenost zdůraznila potřebu: 1. Kvůli odpalování raket Hamásem z civilní zástavby se Izraelci snaží najít technické prostředky pro bleskovou přesnou odvetnou palbu v řádu desítek sekund. 2. S tím je spojena potřeba ještě sofistikovanějšího vybavení dronů, s jejichž využitím mají Izraelské obranné síly (IDF) bohatou zkušenost. 3. Mají možnosti ke zdokonalování vojenského využití satelitů, protože rozvíjejí vesmírný průmysl. 4. Mimořádně důležitá je špionáž v oblasti sociálních sítí, které již nepředstavují komunikační prostředí, ale staly se bojištěm. 5. Nastupuje též důraz na soběstačnost a zlevnění výroby antiraket. Lze očekávat, že v nejbližších letech bude potřeba nejméně na 100 000 antiraket pro potřeby protiraketové Železné kopule. Pro Izrael je do budoucna nebezpečné, že je závislý na libovůli nejvyšších představitelů americké administrativy, zda schválí zvláštní americkou pomoc - dodávky antiraket Izraeli. Vzhledem k politickému vývoji v USA nelze tento stát již považovat za politicky stabilní. 6. Důraz bude kladen na co největší soběstačnost ve vývoji a výrobě klíčových počítačových komponentů pro obranný průmysl. Podobně jako Čína, i Izrael si velmi silně uvědomuje, že se musí snažit o nezávislost na dodávkách čipů a dalších speciálních komponentů pro své vojenské systémy. Oba dva státy ve svých specifických souvislostech si velmi silně uvědomují, že nemají hodnověrné, ale jenom účelové dočasné spojence.

Velmi pestrá válka

Jsou uveřejňovány různé kratochvilné fragmenty dokazující obrannou schopnost Izraelců. V květnové mikroválečné kampani armáda (IDS) a Shin Bet (Izraelská bezpečnostní agentura) spolupracovaly na nových nejmodernějších metodách, jak s vysokou přesností zasáhnout a zničit důležité cíle. Tato zkušenost může být využita později ve válce s Hizballáhem nebo snad i proti Íránu?

V izraelských médiích se objevil propagační článeček o tom, že několik členů izraelských bezpečnostních sil, včetně záložníků z ředitelství zpravodajských služeb a agentů Shin Bet, pracuje v místnosti, kde sledují a analyzují videozáznamy z dronu armády (IDF), a pokud se objeví cíl, následuje rozkaz k akci.

Během jedenácti dnů bojů IDF provozovala prý desítky těchto místností - útočných buněk, což je operační inovace armády. Prý hrála tato koordinace zásadní roli v boji, protože to vedlo k analyzování obrovského množství dat shromážděných v terénu. Útoky Izraelců byly vedeny třeba i na zdánlivě civilní cíle - vily s bazénem. Údajně v pásmu Gazy žije více než 7 000 milionářů. Mnozí majitelé vil zbohatli z podloudného obchodu a spolupracují s Hamásem. Aby se v době konfliktu stali nenápadnými, ztratili se mnozí v takzvaných uprchlických táborech. Na základě květnové zkušenosti musí armáda vypracovat postupy, jak se vypořádat během jediného dne s více než tisícovkou odpálených střel. Z nich může asi deset procent představovat jednoduché manévrovací střely. Je to přehnané?

Útok byl v květnu 2021 veden jenom z jednoho směru - z Gazy. V květnu bylo na jižní a střední Izrael vystřeleno více než 4 360 raket a min z minometů v tempu téměř třikrát vyšším než v roce 2014, kdy bylo vypáleno průměrně 130 střel denně, ve srovnání s téměř 400 v průměru během května. Podle IDF přibližně 3400 střel vlétlo na izraelské území, zatímco 680 nepřelétlo hranice Gazy a dalších 280 přistálo v moři. Libanonský Hizballáh údajně disponuje asi 190 000 raketami a minami do minometu, včetně naváděných raket a střel dlouhého doletu.

Válka jako celonárodní úkol

Květnová mikroválka byla též inventurou připravenosti v oblasti civilní obrany. Ukázala, že část obyvatel Izraele je nedostatečně chráněná. Protiraketové kryty byly v řadě případů nepřipraveny - potřebovaly údržbu, byly využívány jako sklady harampádí a tak podobně. Narychlo vznikaly dobrovolnické skupiny pomáhající lidem vyčistit a opravit protiraketové kryty.

V timesofisrael.com autorka článku situaci charakterizovala takto: „…Zatímco novější apartmány mají místnostmi k ochraně proti bombám, společné přístřešky jsou společným rysem mnoha starších bytových domů, a v období mezi válkami obyvatelé často využívají společný ochranný prostor (místnosti) pro skladování. Takže, když propukne z Gazy palba teroristů, často jenom s malou časovou prodlevou k varování, jsou úkryty obvykle stále plné odložených věcí, což znamená, že řada starých lehátek, regálů a jízdních kol bude chráněna před raketami, zatímco lidé budou venku bez ochrany… V Aškelonu svobodná matka se třemi dětmi řekla, že si pronajímá byt v budově s nepoužitelným úkrytem před bombardováním… Když zavolala pronajímateli, aby si na to stěžovala, zavěsil jí telefon…“

Anketa

Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?

hlasovalo: 15968 lidí
Jeden z dobrovolníků čistících a opravujících protibombové kryty si povzdychl: „Jakmile válka skončí, dobrovolníci již nepřijdou… Jako lid Izraele jsme sjednoceni pouze během války."

Více než čtvrt milionu Izraelců, kteří žijí poblíž hranic s pásmem Gazy a Libanonem, nemá dostatečný přístup k úkrytům před bombardováním v jejich domovech nebo v jejich blízkosti. Na základě letošní zkušenosti se to musí změnit.

Například město Aškelon neslo hlavní nápor raketové palby Hamásu. Varovné sirény zazněly po 10. květnu v jeho jižním průmyslovém parku 168krát, nejvíce v celém Izraeli. Na město byly vypáleny stovky raket, jednou dokonce téměř 150 v jedné vlně, což zahltilo jinak úspěšný systém protiraketové obrany.

Problémy s raketami a psychikou

Květnová 11denní mikro-válka překvapila intenzitou raketových úderů, ale pro odborníky to byl samozřejmý - pochopitelný důsledek vývoje Hamásu. Izraelci sledovali, jak v oblasti Gazy roste síť tunelů nazývaná „metro“. Podobně rostl i arzenál raket. Ale skupinu jako Hamás nelze dostatečně ohodnotit dříve, než zaútočí. Proto velmi intenzivní útoky raketami překvapil. Ale obranné reakce Izraele byly efektivní. Protiraketový systém "Železná kopule" (Iron Dome) obstál.

Je nepochybné, že skutečnou hraniční zátěž v květnu zažívala lidská psychika. Když v noci musíte do krytu třeba "jenom" dvakrát, třikrát, a potom ještě několikrát ve dne, následuje citelná únava. Od válečné únavy je jenom krůček k rozladění a pocitu, že vláda situaci nezvládá. Unavení lidé si neuvědomují, že velký počet poplachů neznamená selhání státu, ale naopak jeho účinnost.

Nepokoje jako tekutý konflikt

Panuje též iluze, že doslova bezprecedentně propukly v květnu 2021 najednou plošně nepokoje aktivistů a civilního obyvatelstva na palestinském území západního Jordánu i v samotném Izraeli. Znamená to nárůst protiizraelských nálad? Ne. Dlouhodobě pěstovaná nenávist již větší být asi nemůže.

Je to jenom příklad, jak se internetové prostředí stalo součástí válek. Skrze internet nenávist vůči Izraeli protéká intenzivněji a barvitěji než třeba před 10 či 15 lety. Sociální sítě skrze internet přenáší dnes k lidem nejen informace, ale vlivem rozvoje techniky i emoce v reálném čase. Neboť rozsáhlé soubory s emotivními videi se dnes šíří stejně běžně jako před 20 lety pouhé textové informace a fotografie. Sociální sítě představují tekuté bojiště. Sítěmi protéká ohromné množství společenské nenávisti a ve dne v noci je nenávist k dispozici všem, kteří považují Izrael za největšího nepřítele Arabů, zvláště v mediální oblasti Palestiny.  

Napovídá tomu i obecně charakterizovaná orientace médií. Například Al-Ayyam je propalestinský zdroj na Západním břehu v Ramalláhu či palestinský Al-Hayat al-Jadedah z Jeruzaléma nebo Al-Quds, zdroj pro-palestinské samosprávy v Jeruzalémě, a tak podobně. Čtenář může mít, pokud chce, dojem, jako by celý svět kritizoval Izrael. V květnu 2021 stejně hysterické protiizraelské články nebyly jenom v místních palestinských, ale i v libanonských či jordánských médiích. Dokonce kritiku Izraele najdou i na některých liberálních izraelských webech.

Informací je tolik, a v reálném čase, že impuls ke kolektivnímu násilí může zvednout lidi k demonstracím a násilí ve velmi krátké době. To se stalo, když Hamás zažehl 10. května večer hysterii odporu pomocí svítících plamenů raket. Agresivní jedinci měli doslova pod nosem motivaci k masovým protestům.

Někdo to rád složité

S hodnocením květnové raketové mikroválky Hamásu jsou spojené zbytečné spekulace. Typický v tomto smyslu je článek „Pokud Izrael zničí Hamás, bude muset jeho armáda zpět do Gazy, líčí experti“ v iDnes z 20. května 2021, odkazující na list The Jerusalem Post. V článku je uvedeno: "Aktuální konflikt mezi Izraelem a Hamásem je něco úplně jiného než předchozí válečná tažení. Spíše se podobá puči, jímž si Hamás v roce 2007 vítězstvím nad konkurenčním Fatahem vybojoval vládu nad Gazou. Teď si Hamás na pravidla této hry z roku 2007 vzpomněl a rozhodl se vybojovat si moc nejen nad Gazou, ale nad všemi Palestinci, píše list The Jerusalem Post. V předchozích válkách v letech 2008/2009, 2012 a 2014 šlo vždy o témata vztahující se ke Gaze…"

Výše uvedená tvrzení jsou nudnými spekulacemi. Hamás svou aktivitu tehdy nebral jako "témata vztahující se ke Gaze", ale jako boj proti Izraeli. Hamás chce zničit Izrael a ovládnout celou Palestinu. Proto využívá kdykoliv cokoliv jako momentálně nejefektivnější záminku k boji proti Izraeli. Zničení Izraele má v popisu "práce" trvale.

Hysterie a zabíjení v praxi

Pokud jde o aktuální informace, v květnu 2021 měl Hamás ideální možnost rozpoutat krátkodobou raketovou propagandistickou válku, protože měl k dispozici momentálně silně motivovaný dav nespokojených.

Zrušení palestinských voleb vlastním vedením brali Palestinci jako útok na jejich svobodu rozhodování. Po zrušení voleb je palestinský Abbás dále prezidentem bez voleb již 16 let. On i jeho vláda má pověst korupčníků. Přitom ovládají jenom západní břeh Jordánu. Oblast Gazy okupují islamisté z Hamásu.

Hamás má proto na západním břehu Jordánu politicky daleko lepší pozici než Abbás, protože panuje mezi Palestinci iluze, že s teroristickým Hamásem bude lépe. Bude prý více dbát na sociální programy a zamezí korupci.

Další rozbuškou byl soud o vystěhování arabských rodin z nelegálně osídlených domů na půdě židovských rodin, které Arabové obsadili poté, co jordánská armáda okupovala v roce 1948 Jeruzalém. To vedlo k hysterické eskalaci palestinských protestů nejen kvůli nepokojům na Chrámové hoře, ale i v Jeruzalému. Internetová hysterie vyprovokovala i židovské a arabské čili palestinské agresivní primitivy k výtržnostem.

Viz hezoučký příklad aktivistického primitivismu: V neděli 30. 5. z pásma Gazy prolezl jeden magor dírou vytvořenou výbuchem minometného granátu a nebyl izraelskými vojáky včas zpozorován. Útočník ozbrojený dvěma noži ušel několik kilometrů, dokud si ho nevšiml obyvatel žijící poblíž. Ten zavolal bezpečnostní síly a z Palestince ozbrojeného noži se stala mrtvola. 

A závěr?

Žádný. Konflikty Izraele od roku 1948 s okolními arabskými státy, a v posledních desetiletích s palestinskými aktivisty a teroristy, patří k nejpestřejší a nejabsurdnější nekonečné válce 20. a 21. století. Budoucnost Izraele je proto trvale nejistá, jak jsem uvedl již v roce 2017.

V knize "Bombardovat nemocnice je normální" v kapitole "14.1. Vztah k Izraeli je laboratoří cynismu" jsem uvedl: „…Izraeli je vyčítáno, že uzavírá pragmatická spojenectví s kýmkoliv. Bez ohledu na to, zda jde o diktátorský či demokratický režim. Přístup Izraele je rozumný, protože vychází z faktu, že v politice nejsou přátelé, ale jenom ti, kteří si momentálně vyhoví. Před politickým naivismem varuje americký vlivný politolog a historik Henry Kissinger v knize Uspořádání světa (Prostor, Praha 2016), kde na straně 39 připomíná, že mocenská rovnováha spočívá na ideologické neutralitě a adaptacích vyvíjejících se podle okolností. Kissinger napsal: „Britský státník lord Palmerston vyjádřil v 19. století tento základní princip následovně: ,Nemáme žádné věčné spojence a nemáme žádné věčné nepřátele. Věčné a trvalé jsou naše zájmy, a je naší povinností je sledovat.‘“ (Z proslovu k Dolní sněmovně z 1. března 1848.) Z tohoto hlediska je budoucnost Izraele problematická.

Izrael je technologická mocnost, ale na minimálním prostoru a s minimem obyvatel. Je oslabován zvýšenými výdaji za obranu a vnitřní bezpečnost, protože na vnějších hranicích musí udržet v podstatě válečný režim. V knize v kapitole "14.2. Izrael jako nárazníkové pásmo" jsem již v roce 2017 prorokoval: "…Největším nebezpečím je pro Izrael 'technologický džihád'. V oblasti protivzdušné obrany je Izrael na světové špičce ve výrobě protiletadlových a protiraketových prostředků a elektroniky. Počítá dlouhodobě s tím, že může dojít k útoku islamistů pomocí nejmodernějších zbraňových systémů. Mohou to být synchronizované útoky, množství neřízených "primitivních" raket a zároveň samonaváděcích raket a střel s plochou dráhou letu, které dopadnou na 'ikony' izraelského státu. Zároveň dojde - kromě běžných gerilových útoků - k narušitelským akcím menšího rozsahu - k úderům bezpilotními prostředky a k překonání izraelské hranice dálkově řízenými vozidly napěchovanými výbušninou. Vystřelení raket, vypuštění bezpilotních letounů nebo jednoduchých křídlatých raket dodaných z třetích zemí může být uskutečněno také z běžných civilních dopravních lodí. Ke vzletu bezpilotních letounů i raket může dojít i z neutrálních států, napříkld Jordánsko a Egypt, kde mohou být sestaveny z propašovaných nebo na místě vyrobených komponentů. Spojení s bezpilotními prostředky a některými typy raket může zajišťovat speciálně vypuštěná nebo 'pronajatá' družice…"

To byla knižní vize. Co se stalo po dobu 11 dnů  - od večera 10. května 2021 - bylo vlastně první "zkušební" fází tohoto útoku. Nebo ne?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

21:30 „Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

Horní komora Parlamentu se rozhodla sněmovní verzi novely občanského zákoníku ohledně uzavírání part…