Komise, které předsedá známý průvodce zvířecích televizních večerníčků Václav Chaloupek a jinak jsou mezi jejími deseti členy například Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Miluše Horská nebo David Smoljak, si na své jednání pozvala zástupce Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a rovněž šéfa BIS Michala Koudelku, který jim popisoval, jak zde cizí mocnosti, konkrétně Rusko a Čína, ovlivňují mediální prostředí.
Téma České televize začalo v Senátu symbolicky. Trojice ústavních činitelů čekala u dveří, než si u mikrofonů odbaví redaktorka ČT živý vstup do poledních zpráv.
Jak na úvod informoval předseda Chaloupek, komise pro sdělovací prostředky se na svém úterním jednání zabývala problémem ovlivňování veřejného prostoru a médií z ciziny. „Na včerejší schůzi jsme si pozvali několik hostů, aby nám jako odborníci vysvětlili možnost ovlivnění veřejnosti ze strany cizích zpravodajských služeb nebo cizích sdělovacích prostředků,“ začal předseda komise. Hrozí prý, že sdělovací prostředky budou čím dál více psát v zájmu cizích států.
„Existuje rozpor mezi zákonem o volbách do mediálních rad a politickou praxí,“ chopil se slova Smoljak. Pak referoval, co se senátoři dozvěděli od svého prvního hosta. Tím byl Jiří Kučera z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). Ten podle Smoljaka senátory upozornil na výsledky své „předběžné analýzy“, týkající se voleb do mediálních rad.
„Hlavní, co zdůraznil, je to, že v důvodové zprávě zákona o České televizi a Českém rozhlasu se říká jasně, že Rada ČT a Rada Čro jsou nástrojem veřejnosti,“ citoval senátor experta ze žurnalistické neziskovky. Z toho podle něj vyplývá, že rady mají za úkol zajistit nezávislost těchto médií.
Magistr Kučera zjistil, že v důvodových zprávách zákonů o České televizi a o Českém rozhlase se píše, že Rada ČT a Rada ČRo jako dozorčí orgány veřejnoprávních médií jsou „nástroje veřejnosti“. Jejich účelem tedy je hájit občanskou společnost a k tomuto účelu se musí přihlížet i při volbách jejich dozorčích orgánů.
„Takže v případě politických nominací, nebo v případě kandidatury lidí, kteří otevřeně říkají, že nechápou smysl médií veřejné služby či že by tato média chtěli zrušit, zprivatizovat, zestátnit, vyhodit do povětří, tak je to v zásadním rozporu s duchem toho zákona,“ shrnul senátor. Totéž prý platí pro politické nominanty.
Podle Smoljaka by se poslanci měli při volbách řídit touto důvodovou zprávou a nevolit ty kandidáty, kteří se zpronevěřují duchu zákona, vyjádřenému v důvodové zprávě.
Senátoři dále požádali zástupce Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, aby jim připravil podrobnou analýzu, a na jejím základě budou postupovat dále.
Již v průběhu úterního jednání z komise uniklo, že Nadační fond nezávislé žurnalistiky má zájem vytvářet seznam organizací a kandidátů, kteří výše zmíněné předpoklady „ducha zákona“ nenaplňují, a neměli by proto být způsobilé ke zvolení.
Dokonce prý měla na jednání stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky padnout lakonická otázka: „Jak se dá zajistit, aby do rady nekandidoval někdo, kdo pracuje pro nepřátelské mocnosti?“
Předseda Chaloupek na tiskové konferenci dodal, že informaci od zástupce NFNŽ dostali senátoři, kteří bohužel nemají žádnou rozhodovací pravomoc, ale poznatky prý určitě předají svým kolegům z druhé parlamentní komory, kteří pak budou rozhodovat.
Druhé téma prezentoval senátor Lukáš Wagenknecht. „Je to téma dezinformací a takzvaných fake news. A negativního vlivu mocností, jako jsou Rusko nebo Čína, které se dlouhodobě snaží nějakou formou ovlivňovat náš veřejný prostor,“ vysvětlil.
A právě k tomu byl pozván ředitel BIS plukovník Michal Koudelka, který prý senátorům předvedl prezentaci, kde popsal celý systém, jak probíhá. „Je to dlouhodobá cílená taktika, zejména ze strany Ruska,“ poznamenal si z jeho výkladu Wagenknecht.
Senátory ale prý spíše zajímal „zásah čínských mocností prostřednictvím společnosti Home Credit“ přes píárovou agenturu CNB. Wagenknecht by to chtěl v budoucnu řešit na úrovni ministerstva.
Senátor za Prahu 8 chce téma zvednout také proto, že se blíží nákup televize Nova a dalších televizí celého regionu. „Já osobně po tom, co jsem se dozvěděl, jaké jsou tu snahy ovlivňovat veřejné mínění propagandou Číny, tak bych to rád během následujících dní řešil proaktivně,“ ujistil. Proaktivní řešení má být na úrovni americké diplomacie, nebo na úrovni současných akcionářů (tedy společnosti CME), kteří mají zaručit, že akvizice nepovede k posílení vlivu Číny u nás.
Liberálně demokratický senátor si povzdechl, že „nemáme orgán, který by tuto věc hlídal“, a strašil, že soukromý subjekt tu přispívá k ovlivňování veřejného mínění mocností, která je vůči nám negativní.
Třetím pozvaným hostem byl předseda Asociace PR agentur, který podle Davida Smoljaka senátory ujistil, že chování agentury, která měla pomáhat zlepšovat mediální obraz Číny v ČR, bylo proti kodexu asociace. Zejména šlo o případ spolku Sinoskop, který se tvářil jako nezávislá nezisková organizace a zatajoval, že byl zřízen záměrně za tímto účelem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
