Koukáte se na seriál „Most!“? Jak jej vnímáte a jaký z něj máte dojem?
Dívám se na něj a dojem z něj mám veselý.
Takže jej berete s nadhledem?
Přesně tak.
Je to tím, že dobře víte, jaká je realita? Jak hodně vnímáte mezilidské vztahy v seriálu jako fikci?
Pro mě, který v Mostě žije a bohužel se problematikou dennodenně zabývá, je v seriálu podíl fikce velmi malý. Pro mě jde o koncentrovanou skutečnost.
Vážně? Tak to mě trochu překvapilo…
Vážně. Všechno, co tam vidím, v podstatě prožívám. Akorát že se vám stane ta příhoda jedna za měsíc, ale tvůrci vše zkoncentrovali do osmi dílů seriálu. Já si myslím, že fikce v tom moc nenalezneme, opravdu je to zhuštěná realita.
|
„To, co se odehrává v seriálu, ale není každodenní realita, ale pokus ji nějak vypravěčsky a stylisticky uchopit.“ (Jan Prušinovský, režisér) |
„Příhoda, která se stane jednou za měsíc“ – tím myslíte například co?
Všechny příhody jako třeba reakce cikánů, party z Chanova – to jsou přesně reakce, které bych vám mohl dlouze popisovat, vyprávět. Za ty roky, co působím v bytovém družstvu Krušnohor, tak přesně tento styl jednání, reakcí, náznaků o zmínkách s dotacemi… Je mi úplně jasné, co bude následovat, protože to znám historicky ze situací, kdy se bavíte o penězích a podobně. Tohle všechno je realita. Stejně tak celý vztah k cikánům jako takový – samozřejmě je vše nakoncentrované pro diváky, ale tohle vídáme na domech, které máme ve správě, úplně běžně.
Vy tedy na rozdíl od části mostecké veřejnosti nemáte dojem, že v seriálu vyznívá většinová společnost hůře a Romové lépe, než jak to fakticky je?
Ne, nemám. Takhle to opravdu nevnímám. Vnímám seriál jako ukázku v plné nahotě, jak se chová jak cikánská menšina, tak majorita.
„Já už jsem domestikovanej, ale bratranci ještě ne,“ říká v jednom z dílů romský herec Zdeněk Godla. Termín „domestikovaný Rom“ je něco, co jste v Mostě znali, nebo je to zcela nový termín, nová filmová hláška?
Je to něco, co známe, a dokonce jsme už takový název i někdy použili: to jsou ti hodní, slušní, kteří mezi touto komunitou pochopitelně jsou, žijí v našich domech, nedělají problémy a sžili se se životem ostatních. To je domestikovaný cikán.
Mimochodem, s vámi jsme to možná už kdysi probírali, když jsme se bavili v Janově o cikánské populaci a já jsem vyprávěl, že tam bydlí vlastně tři skupiny: První skupina – ti domestikovaní, se kterými jsem tam bydlel 21 let, kamarádíme se, známe se jmény a podobně. Pak druhá skupina – ti, co přišli z velkých měst a byli přestěhováni v rámci obchodu s byty a chudobou. A třetí skupina jsou příchozí ze Slovenska, respektive i z Rumunska, ti jsou na tom sociálně a hygienicky nejhůře.
Především Mosťáky ale seriál rozděluje na dva tábory. Někteří se z něj cítí zaražení a pociťují dílo jako výsměch svému domovu. Máte pro to pochopení?
Ti, co se takto cítí, jsou hlupáci, o kterých se ani nechci bavit. To jsou lidé, kteří nepřiznají pravdu. To jsou ti lidé, kteří to přesně všem ostatním kazí. Když chceme něco dělat, bojovat proti nešvarům a nějakým způsobem neshody řešit, tak narážíme právě na podobné lidi, kteří se tváří, jako by potíže vůbec neexistovaly, uráží je to a podobně. To jsou hloupí lidé.
O zlehčování problému mezi majoritou a menšinou v Mostě se mluvit nedá?
Je to koncentrace těch problémů, ne zlehčování. Diváci si musejí uvědomit, že filmaři měli potřebu tuto problematiku „zmáčknout“, aby to pro ně bylo zajímavé, vtipné a nějakým způsobem přitahovalo pozornost. Každý, kdo v Mostě bydlí a jde občas na pivo či podobně, tak vám musí říct, že když to zdrcne z posledních třeba patnácti let, tak to je přesně ono!
Jak jste reagoval na název „Snědá tíseň“? Chytil by se v reálu?
Snědá tíseň? No smál jsem se! A mrzelo mě, že nás to nenapadlo. Je to krásné a je vidět, že i lidi to vzali. Vždyť dnes má Snědá tíseň tisíce a tisíce příznivců. Jde přesně o způsob, jak by se s určitou nadsázkou a humorem dalo brát řešení místních problémů kolem cikánů. Protože evidentně to dobře přijímají i oni sami – to je příležitost pro obě strany, přes humorný prvek řešit nesrovnalosti, které spolu vzájemně mají.
K tomu přesně cílím: Může se v tomto směru seriál pozitivně odrazit v té společenské situaci, která cloumá městem Most? Ovlivní mezilidské vztahy?
Myslím, že ano. Odraz seriálu chápu na dva způsoby. Jeden je ten vnější, mimomostecký, respektive mimo celý zdejší severočeský region, postižený zmíněnými sociálními problémy. Konečně ostatní vidí, jak to skutečně je. Někde po republice se řehtají, jinde kroutí hlavou. Ale prostě teď vidí to, co jim roky vyprávíme.
A v tom vnitřním pohledu – myslím, že tento seriál může přinést zlepšení vztahů. Budeme schopni se lépe o všech souvisejících záležitostech bavit.
My teď připravujeme něco zcela nového v rámci řešení negativních jevů v Mostě, co ještě nyní nechci prozrazovat, a když jsme přišli na společné jednání, tak jsme si sedli a řekli jsme si: Dycky Most!... Prostě ze srandy. Protože jdeme řešit tento problém. A to je přesně ono. Pokud to podobně vnímají obě komunity, tak jsou schopné spolu pak lépe mluvit, protože našly spojovací článek.
Třeba to zlepší i vaši komunikaci s vedením města, která v tomto směru bývá spíše na bodu mrazu… Protože v pohledu na seriál máte po dlouhé době shodu s mosteckým primátorem Janem Paparegou, který bere seriál také s humorem, dokonce si na Facebooku vystavil fotografii s logem a hláškou Dycky Most!
To asi ano, ale nevím, jestli se shodneme ještě na něčem jiném… Ale jinak máte pravdu – vím, že se toho chytil a dělají se nějaké upomínkové předměty. To je dobře, ale já jsem si hned zase vzpomněl, jak původně nešli na promítání do kina Kosmos, což doprovodili slovy, že idioty ze sebe dělat nenechají. Z vedení města na předpremiéru nešel nikdo. To je pro mě taková čmouha na tom jeho nynějším „nadšení“…
Pan režisér Prušinovský se pro Seznam vyjádřil, že „celý Chanov na nás kouká a baví se“. Zaznamenala jsem kdesi poznámku v tomto smyslu: zda je vhodné to, jak je zobrazován Most, a jaká je míra kvality filmového díla, hodnotit podle toho, že to oceňují Romové z mosteckého ghetta, kde většina z nich neplatí televizní poplatky, elektřinu a mnozí si ani tu obrazovku nekoupili za své… Že filmaře České televize absurdně těší skutečnost, že pobavili Chanovské, kteří ale tomuto veřejnoprávnímu médiu dluží poplatky, za které to mohlo vzniknout… Co na takové názory říkáte?
V tomto případě se musíte umět vžít do romské mentality. Oni ji bohužel mají trošku jinou. Pamatuji si, když jsem začal pracovat pro bytové družstvo, tak jsme měli jednu rodinu, která bydlela někde na sídlišti „šestistovek“ (panelákové bloky začínající čísly 600, 601 a dále. Pozn. red.), dlužili tři sta tisíc korun a každý týden mi chodili – celá rodina – a jako by se nechumelilo, mi povídali, jak teď někdo z nich dostane práci. Jak bude dělat nějaký výkop a všechno mi vrátí a tak dále. Chtěli jsme je totiž vystěhovat.
Nakonec se nám podařilo je vystěhovat do unimobuněk v Obrnicích a oni napsali srdceryvný dopis paní prezidentové Dáše Havlové, kde se děsně podivovali, že je někdo vystěhoval. Protože oni vůbec nevnímají, že mají tři sta tisíc na dluzích. Z prezidentské kanceláře mě tehdy vyzvali, ať to řešíme. Odepsal jsem jim, že to budu řešit rád – ať mi tedy pošlou těch tři sta tisíc korun a my je nastěhujeme zpátky.
Tohle je cikánská mentalita, oni to berou jako normální. Pro ně není nic divného vybydlet byt. Pro ně není nic divného dlužit. Oni to neberou takto kriticky, oni to berou jako humor. Ty hlášky, vulgarismy, v seriálu, to je jejich styl, to se děsně líbí a je to bžunda.
Jestli někdo čekal, že se doma zamyslej, dají hlavy do dlaní a budou říkat: Sakra, já tady dlužím, kradu vodu a kradu, já nevím co…? Ne, to od nich těžko můžeme čekat.
Kolegové z Prahy se mě ptali, jestli vyobrazený Chanov je skutečně reálný. Jaká je odpověď pro ně a všechny ostatní, kteří mají stejně zvídavou či pochybovačnou otázku na onu „lidovou tvořivost“, nepořádek, vybydlená spodní patra…? Přihoršili filmaři realitu, nebo naopak před natáčením trochu „poklidili“?
Tak, jak Chanov ukazují, je to naprosto reálné. Přesně takhle Chanov vypadá. V televizi není ani nic přikrášleného, ani nic zhoršeného.
Co Severka – je to restaurant, který znáte, ve kterém jste někdy byl nebo do něhož byste zašel?
Do Severky jsem chodíval jako mladý kluk. Hlavně jsme tam chodívali do džbánku pro Chrámeckého divocha. To bylo víno ze zdejšího Vinařství Chrámce. Jinak to byla vždycky klasická pivnice, zaplivaná…
Jaký máte názor na hlavního romského protagonistu Zdeňka Godlu? Neskrývá, že má kriminální minulost, i když už prý dávno seká dobrotu, a teď se z něj stala hvězda.
No, to je pro mě špatně. Přiznám se vám, že nemám rád ten styl: „tak jsme pustili Kajínka a děláme z něj celebritu“, pak mu chodí stovky dopisů a podobně… Nelíbí se mi to.
Čím si vysvětlujete příklon k těmto typům hrdinů? Je to typická česká nátura, hledat hrdinství v tom, když někdo umí jaksi překlenout hranici zákona a stát se populární?
V nějakém pořadu v televizi mluvil jakýsi herec nebo režisér, který měl kamaráda z Ameriky a bavili se nad těmito tématy. Ten americký přítel mu řekl krásné moudro, které bohužel musím zopakovat, protože tomu tak je:
Žijeme v zemi, kde není nic ostuda.
Až tam se bohužel dostala česká společnost. Je to pro mě těžko pochopitelné, ale je to naprosto pravdivé.
Platí to na Kajínka i na Zdeňka Godlu. Víte co, já musím jednoznačně obdivovat, jak hlavní romský protagonista svou roli hraje. Hraje opravdu dobře a myslím, že si nezadá s řadou profesionálních herců. Řekl bych, že není klasickým nehercem, jak je používal třeba Forman. On to fakt umí. Ale ta jeho minulost… Nelíbí se mi to.
Vy už jste zmínil vulgarity. Jde podle vás o seriál, který by se měl pouštět po 22. hodině, jak už také zaznělo v kritických ohlasech?
Já myslím, že ne. Vždyť to slyšíte dennodenně na ulicích, chodnících. Děcka se takhle baví ve škole. Bohužel jsme dospěli k tomu, že tento typ vulgarit děti úplně běžně používají.
Když fungovala centrální hřiště v Mostě, která jsme budovali, a ona se pak zase zavřela, protože to k ničemu nevedlo, tak tam jste přišla s dítětem a tam z pusy lítaly „p*či“ a já nevím co ještě… Ty děti to tam na sebe pokřikovaly, a když jste chtěla svoji ratolest aspoň trochu uchránit, tak jste prostě musela jít pryč. To je bohužel realita našeho života.
Seriál má nebývale obrovskou sledovanost. Nemůže to městu Most ještě více ublížit, ještě více zkazit jeho image?
Myslím, že ne. Řada lidí má v mysli Most jako černou špinavou díru. Vy město znáte dobře a víte, že to není pravda. Most má přece svoje kouzlo, svoji poezii, má svou barevnost a rozhodně to není ta prezentovaná šedá díra. A i to oni tam ukazují. No, a že ty vztahy jsou zde takové? Dobře, jsou, to už se stejně ví, takže to už neuškodí.
O tomhle jste aktivně a ostře komunikoval i s ombudsmankou Annou Šabatovou. Myslíte, že ona má ze seriálu „Most!“ radost?
No, nemá!
Proč myslíte?
Protože jí to narušuje její sluníčkářství. Ona má cikány jako modlu. Jako někoho, kdo je naprosto vzorný a měl by pro nás všechny být vzorem. A najednou jí tu někdo v nahotě ukazuje, jací jsou. Ta musí být v šoku! Ta to asi nedává.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
