Je to už dvacet let od bitvy o Kavčí hory, o níž se nejčastěji hovoří jako o televizní stávce. „Jiní tomu říkali vzpoura, někteří to nazývali bojem za svobodu slova nebo bojem za demokracii; všechna tato epiteta padla. Zastavil bych se u zprávy ČTK, kde se píše, že spolek Milion chvilek uspořádal 11. ledna na pražském Jungmannově náměstí protest za nezávislost a důvěryhodnost České televize. To se mi moc líbí, hned bych to podepsal. Česká televize by měla být především nezávislá a důvěryhodná. Nejsme však asi se spolkem Milion chvilek ve shodě, zda tomu tak dnes je, nebo není, a zda by tomu mělo být za jiných podmínek, či nemělo. Spolek Milion chvilek tvrdí, že protesty před dvaceti lety zabránily přeměně České televize v politický nástroj. A tak jsem se podíval, jak to před těmi dvaceti lety bylo a vytáhl jsem si, jak šly ty události den po dni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Výčet tehdejších událostí začíná 12. lednem 2001, kdy Poslanecká sněmovna projednala novelu zákona o České televizi. „Ta byla výsledkem nějaké diskuse a šlo o to, že členy Rady České televize by neměly navrhovat poslanecké kluby jako do té doby; u Rady ČTK i Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tento princip platí dodnes. Předseda Sněmovny Klaus předložil pozměňovací návrh v tom smyslu, že návrhy kandidátů na členy Rady ČT předkládají organizace a sdružení představující kulturní, regionální, náboženské, školské, vědecké a jiné zájmy. Tento návrh byl schválen den poté, tedy třináctého. Zároveň novela předpokládala, a teď jsme u pojmu politizace, o který se opírá spolek Milion chvilek, že dolní komora Parlamentu převezme pravomoci odvolané televizní rady a zvolí prozatímního ředitele veřejnoprávní televize, k čemuž poté došlo,“ připomíná mediální analytik.
Fotogalerie: - Autodemonstrace před ČT
Nepřidělovat ředitelům práci vyplývající z jejich funkcí
Kdo si podle Vás nezaslouží státní kompenzace?Anketa
To je standardní procedura, kterou ovšem zástupci toho protestního hnutí odmítli akceptovat. „A to jenom posílilo tření se zájmů v České televizi. Šestnáctého ledna se do toho vložily odbory. Tehdejší jejich šéf Richard Falbr prohlásil: ‚S pohrobky pana Hodače o jakémkoli slušném ukončení stávky jednat nelze.‘ Pan Falbr se k této tezi vrátil o pár dnů později, dvaadvacátého, kdy předložil zastupující ředitelce Valterové ultimátum, cituji: ‚Česká televize zastoupená Věrou Valterovou se zavazuje, že nepostihne stávkující zaměstnance a že do jmenování prozatímního ředitele nebude ekonomickému řediteli Jiřímu Beznoskovi a ředitelce zpravodajství Janě Bobošíkové přidělovat práci vyplývající z jejich funkcí. Teprve pak stávkující ukončí stávku.‘ Tak z toho je jasné, kdo koho kam tlačil a kdo jakým způsobem a násilím působil,“ upozorňuje mediální odborník.
Schwarzenberg razil názor, že ČT je těch, co v ní pracují
Návrh novely se do Poslanecké sněmovny vrátil sedmnáctého ledna ze Senátu ve změněné podobě. „Původní návrh obsahoval ještě navíc tzv. trojnožku, tedy že Radu České televize budou jmenovat vláda, Senát a prezident. Proti tomu se tenkrát postavil i velký příznivec těch protestujících v České televizi Pavel Dostál, jemuž došlo, že tím by se Česká televize naprosto jednoznačně navázala na politický vliv všech možných institucí. Takže trojnožka neprošla, nicméně prošel pozměňovací návrh Senátu, který prosadili senátoři Čtyřkoalice – to byla KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a tzv. Demokratická unie, pidistrana, která o sobě říkala, že je pravicová, paní Hromádková a spol. Možná si to lidé už nepamatují, je dobré si to oživit. A Čtyřkoalice prosadila, že prozatímního ředitele i členy nové Rady České televize má volit Poslanecká sněmovna. Tak to už si těžko umím představit silnější politický vliv než toto,“ podotýká Petr Žantovský.
Psali jsme:
A prosadili to lidé, kteří v ČT přespávali se spacáky a suchými toaletami, ačkoli prohlášení předsedy spolku Milion chvilek Benjamina Rolla vyznívá úplně opačně. „To je naprosto neuvěřitelná záležitost, která je zcela mimo diskusi. Ten vývoj spěl k tomu, že byla účelově vytvořena legislativa, že bylo naprosto neuvěřitelně manipulováno veřejným míněním, že došlo k totálnímu kolapsu většiny české novinářské obce a především lidí, kteří říkali, že Česká televize patří těm, kdo v ní pracují. To byl Schwarzenberg a spol. A to platí dodneška a možná mnohem silněji než před dvaceti lety. Kdo chce rozumět událostem před dvaceti lety, by neměl hledět na to, co plká nějaký pan Roll, ale na to, co se opravdu dělo a o čem jsou reálné doklady. Mimochodem i na stránkách České televize v odkazu na její historii je kapitola věnovaná krizi v České televizi a tyhle věci tam stojí. Čili by bylo dobré vnímat tu realitu jako celek,“ doporučuje mediální analytik.
Facebook, Twitter a spol. nemají právo svévolně mazat účty
Už řadu dnů se vede debata o zablokování účtů končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích. „K tomu se vyjádřili rozmanití lidé, většinou odmítavě, jako poslanec ODS Skopeček, europoslanec KDU-ČSL Zdechovský, dokonce i místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja za Piráty. Za to bych ho velmi pochválil, protože prohlásil něco v tom smyslu, že o věcech, jako je zablokování účtu nebo znemožnění veřejné komunikace tímto způsobem komukoli, ať je to americký prezident nebo Lojza od vedle, je věc, která je svévolná a měl by o ní rozhodovat nějaký nezávislý soud, že by měla být nějaká odvolací instance, ke které by bylo možné se odvolat. A teď tedy, proč si myslím, že je to správný názor, i když slyším ze všech stran, že Facebook, Twitter, YouTube, Google jsou vlastně soukromé společnosti, které mají právo na to zacházet si se svým prostorem podle svého,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Tyto společnosti mají své prováděcí etické a jiné kodexy, a kdo se podle jejich názoru zpronevěří těm kodexům, tak si zaslouží být vygumován, jako se stalo Donaldu Trumpovi. „Těm, co říkají, že to je právo té soukromé společnosti, odpovídám, že není. Ze dvou důvodů. Za prvé, ta soukromá společnost operuje s počty a s osobními daty svých uživatelů ve směru k inzerentům. Nabírá reklamu, a tedy pro sebe financování, na to, aby mohla poskytovat bezplatné komunikační možnosti pro uživatele. A tu reklamu neplatí firma Procter&Gamble nebo firma Elona Muska, Coca-Cola nebo jiná. Ne, tu platíme my. Protože jako koneční spotřebitelé produktů těch inzerujících firem v cenách toho zboží platíme náklady vynaložené na reklamu, mimo jiné na sociální sítě. Jinými slovy je ten konečný produkt o tu reklamu dražší. Čili my to platíme, je to naše zboží. Není to zboží pana Zuckerberga nebo kohokoli jiného, je naše,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Vládnou velké finanční skupiny a parlamenty už nepotřebují
A pokud Zuckerberg či někdo jiný vyhlásil, že to je komunikační platforma určená veřejnosti, tak nemá sebemenší právo do ní zasahovat cenzurním způsobem. „Druhý důvod, proč si to myslím, je, že zástupci Facebooku, Googlu a dalších podobných mega komunikačních firem objeli během roků 2016 a 2017 velkou část Evropské unie a podepsali s řadou vlád – u nás s tehdejším ministrem vnitra panem Chovancem – smlouvy o tom, jak se budou mazat obsahy na sociálních sítích, které vlastní tihle podnikatelé nebo podnikatelské skupiny. A bylo to zdůvodněno docela transparentně tím, že nás čekají parlamentní volby na podzim 2017 a že je třeba ty volby ošetřit, aby nebyly negativně ovlivněny nějakým nežádoucím pohybem myšlenek na sociálních sítích. Ale ve chvíli, kdy takový soukromý provozovatel komunikační sítě uzavře smlouvu s vládou nějaké země, tak se stává veřejným prostředkem a má nulové právo na to zasahovat do obsahů, které tam vkládají uživatelé,“ tvrdí Petr Žantovský.
Tomáš Zdechovský
To jsou dva důvody, proč si myslí, že to je nepřijatelné, a to bez ohledu na to, zda se to týká Donalda Trumpa nebo kohokoli jiného. „Je skutečností, že žijí z našich peněz, v podstatě jsou tím, kdo užívá veřejný statek. V tu chvíli jsou nesvobodni z hlediska zacházení s tím internetovým obsahem. Čili tento argument absolutně neobstojí. Je to cesta ke korporátokracii, kdy nám zástupci velkých finančních skupin ukazují, že vlastně nepotřebují ani naše vlády, ani naše eurounijní instituce, nepotřebují nikoho. Budou nám vládnout prostě proto, že ovládnou naši komunikaci. A vygumují z ní toho, kdo bude nepohodlný jako třeba Trump. Tak ovládnou naše životy a ovládnou tento svět. A v tu chvíli vzniká něco, čemu někteří říkají ‚nový světový řád‘, já bych to nazval korporátokracií, protože už k tomu nepotřebují parlamenty, vlády, žádné standardní instituce normálního pluralitního demokratického systému. Stačí jim, že na to mají komunikační prostředky. Je to naprosto nová situace a vůbec nevím, co s tím chtějí udělat,“ přiznává mediální analytik.
Nerovnost je v souladu s Ústavou, šokuje šéf Ústavního soudu
Závěrečné téma se týká vysokého ústavního činitele a jím veřejně prezentovaného schvalování výhod pro ty, kteří se nechají očkovat proti nemoci covid-19. „Jde o pana Rychetského, předsedu Ústavního soudu, který mě opět nezklamal, jako už mnohokrát v minulých měsících a letech. Tentokrát více než kdy jindy. Poskytl rozhovor Novinkám, jenž vyšel pod titulkem ‚Zvýhodnění očkovaných nemusí narušit princip rovnosti‘. Tohle říká šéf Ústavního soudu. Asi nečetl Ústavu a neví, že tam je zakotvena rovnost před zákonem, rovnost užití práv a svobod a mnoho dalších podobných věcí. Zvýhodnění očkovaných, o kterém se dnes mluví, znamená, že budete mít nějaký očkovací pas, díky kterému budete moci jít na fotbal, do divadla, na balet, do hospody nebo do jiného zařízení. Bez tohoto očkovacího pasu tam pak jít nesmíte,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
To je podle něj samozřejmě dělení společnosti na lepší a horší, na Übermenschen a na Untermenschen. „Známe to z dějin, už mnohokrát se nám tady ukazovali nadlidé a podlidé. A teď se nám tu vytvářejí nějací noví nadlidé, kteří budou disponovat tímto pasem. Teď nebudu spekulovat o tom, jestli to očkování je dobře, nebo špatně. O tom nic nevím, nejsem biochemik, nebudu to posuzovat. Mně teď jde o hledisko čistě právní, hledisko práv občana. Jestliže některý občan, který se rozhodne, že se nechá naočkovat, bude mít právo, které nemá ten druhý, tak je to nerovnost. A to je protiústavní, i kdyby si pan Rychetský od rána do večera myslel něco jiného a říkal to do všech novin. Pokud má pan Rychetský tento názor, že nerovnost je v souladu s Ústavou, tak nemá na Ústavním soudě absolutně co dělat. Osobně si myslím, že tam nemá co dělat od začátku,“ míní mediální odborník.
Rychetského kvalifikovalo do funkcí přátelství se Zemanem
Tento svůj osobní názor zakládá na tom, že Pavla Rychetského jeho předchozí politická kariéra k působení na Ústavním soudu absolutně nekvalifikuje. „Jeho k tomu tehdy kvalifikovalo rétoricky proklamované přátelství s panem prezidentem Zemanem, které ale on sám narušil nedávno různými nepříliš společenskými útoky na prezidenta. Minimálně tím o sobě řekl, že je člověk, který neumí být loajální. Přitom by měl být vděčný za to, že pro něj prezident v minulosti mnohokrát něco udělal. Vzal si ho jako místopředsedu do své vlády, jako ministra spravedlnosti, díky němu je předseda Ústavního soudu. To je všechno Zemanova práce. A jestliže Rychetskému stojí za to, aby si do prezidenta několikrát kopl, a pak ještě řekl, že nerovnost občanů je v souladu s Ústavou, tak to si myslím, že je tady něco opravdu špatně,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
