A je to i otázka, které se věnovala ČT24 v rozhovoru se senátorem Václavem Láskou. Aktuální kandidáti na ombudsmana jsou tři. Je to nominant Hradu Stanislav Křeček, bývalý zástupce ombudsmanky Anny Šabatové, která v polovině února končí v úřadu ombudsmanky, je to advokát Jan Matys a pak vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm. Posledně jmenovaného právě podpořili a nominovali tři senátoři, mezi nimi i Václav Láska.
„Vít Alexander Schorm pro to má všechny dispozice: odbornost, znalost problematiky, zkušenost a přehled v dané problematice, profesionální přístup. Nám skutečně přišel jako vhodný kandidát a vhodný i pokračovatel toho směru výkonu toho úřadu, který vedla paní Šabatová. Proto jsme ho navrhli a proto ho stále podporujeme,“ sdělil senátor Láska.
A o jakém směru výkonu mluví? „Ten směr, že post ombudsmana na jednu stranu je vidět, je vidět i mediálně, a na druhou stranu si ale zachovává vysokou míru odbornosti a z mého pohledu i prestiže. On ten post ombudsmana je těžký, že musíte hledat rovnováhu mezi tím umět ty kauzy, které zastupujete, zviditelnit, vyvolat k nim diskuzi, to je jedna role úřadu ombudsmana. Ale druhá je ta úzce odborná. Musíte umět vystupovat před soudem, přenést tu problematiku před soud, pracovat s judikaturou a skloubit tyto dva pohledy není jednoduché,“ dodal Láska.
Ke Stanislavu Křečkovi pak má senátor Láska několik výhrad. „Ta jedna je, že on vlastně není týmový hráč, že aby v tom směru, který já považuji za správný, kterým úřad ombudsmana vedla paní Šabatová, pokračoval pan Křeček, který v době, kdy byl její zástupce, tak systematicky jí okopával kotníky, kritizoval všechno, co ona dělá, dával jednoznačně najevo, že se mu nelíbí, aby úřad ombudsmana fungoval tímto způsobem, jakým ho vedla paní Šabatová. Tak rozhodně o panu Křečkovi nemůžete mluvit jako o člověku, který by zajistil nějakou kontinuitu. Naopak. On by chtěl ten úřad evidentně asi vést jiným způsobem,“ sdělil Láska.
„Slyšel jsem názor, že pan Křeček by zajistil kontinuitu toho úřadu. Tomu já oponuju. To by bylo naopak něco jiného. On celou dobu vlastně dává nepokrytě najevo, že se mu nelíbí, jak ten úřad funguje, a že by ho chtěl vést jinak. Takže to není o kontinuitě, naopak, on by byl zastáncem těžké diskontinuity. A ta druhá výtka, která se k němu váže, je, že, ty jeho osobnostní předpoklady mi úplně neladí s tou osobností ombudsmana, kde bych chtěl někoho, kdo má přehled, určitý šarm. Když se podíváte na jeho facebook, který já sleduji, tak to mi někdy přijde jeho vyjadřování spíš jako vyjadřování nějakého rozevlátého puberťáka. Tam se střídají různé výpady,“ sdělil dále Láska. Moderátorka jej však hájila, když uvedla, že Křeček ve svých 82 letech nesporně má řadu zkušeností.
Mgr. Václav Láska
A jak by měl podle Lásky ombudsman spíš cílit? Na většiny, nebo na menšiny? Kde je ten jeho úkol? „Nevím, jestli tohle je ta přesná dělicí linie, na které by se ten úřad měl stavět,“ míní Láska. „Já myslím, že ten úřad je tu pro ty, kteří nenajdou zastání v těch standardních úřadech a orgánech, kde by oporu mít měli. A zbývá jim vlastně až ten ombudsman. A tam častěji se do té problematiky a do této situce dostávají menšinové názory než většinové. Ty většinové názory často mívají zastání ještě v jiných orgánech, nechci říct, že a priori ten úřad je tu pro menšiny, ale asi když si uděláte statistiku toho, co ten úřad zastupoval, tak častěji se zastával nebo hledal pravdu u názorů, které můžou být ve veřejnosti menšinové,“ dodal Láska.
Křeček podle moderátorky říká, že diskriminace v Česku téměř není, že to procento těch případů, které se rekrutují právě z toho diskriminačního hlediska, je v České republice málo, že on to jako zástupce prý viděl. A jak podle Lásky? „Diskriminace – ale čeho? Já si myslím, že ten úřad hledá i odpovědi na otázku do budoucna. Ono se klidně může stát, že na tom úřadu třeba skončí případ naprosto ojedinělý, ale protože je neřešený, nebo nevíme, jak se k němu postavit, tak ten úřad ombudsmana je proto, aby našel odpovědi, co s tím případem i do budoucna dělat. To není o tom, že ten úřad řeší problémy, které jsou nejčastější ve společnosti. On řeší problémy, na které zatím neznáme odpovědi a neznáme otázky. To velmi často mohou být případy třeba relativně ojedinělé, ale na nich vlastně hledáme tu svoji cestu dopředu,“ vysvětlil Láska. Podle něj mezi problémy, které pálí českou společnost, patří národnostní menšiny, postavení žen, vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Následně se pak vyjádřil o Matysovi. „Mám k němu takový neutrální postoj. Kdyby byl zvolen on, já bych čekal, jak se jako by vybarví. Pro mě by to byla určitá příležitost. Člověk, který by se chopil úřadu, kdy úplně nevím, jak by se profiloval, ale nepředjímal bych, že by to bylo špatně, nebo dobře. Trpělivě bych očekával, jak se té funkce zhostí. Byla by to pro něj příležitost a on by sám rozhodl o tom, zda by ji proměnil, či nikoliv,“ dodal Láska, který v minulosti působil jako policejní vyšetřovatel.
A závěrem hovořil i o kauze Heleny Válkové (ANO). „Myslím si, že ta kauza ukázala hodně, že místo abychom hledali skutečnou osobnost, která bude mít ty nejlepší předpoklady pro výkon práce ombudsmana, tak i obsazení postu ombudsmana, konec konců asi jako dneska obsazení všech významných postů v České republice, je spíš výsledkem politikaření, dělání ústupků jednotlivým politickým silám, nehledáme toho nejlepšího, ale obchodujeme. A výsledkem tady toho obchodu byla nominace člověka, který by na ten post nebyl vhodný a jestli mám říct něco pozitivního, tak to je to, že občanská společnost se tomuhle politikaření a těm politickým dohodám umí postavit; a když to politikaření, nebo výsledkem toho politikaření je nominace člověka, který jde za čáru toho, co by měl, tak se umí ozvat a umí i dosáhnout třeba nějaké změny. A to je pro mě pozitivní věc,“ uzavřel senátor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
