Tak to je pro kamarády v úřednických pracovnách trošku překvapení. Léta totiž platilo zaklínadlo: zdravotnictví došly prachy, rychle je někde sežeňte. A tak miliardy odčerpané do soukromých kapes, stát zaplácnul bůhvíkde vyškrábnutými miliony a jelo se dál. Občan dostával dál svou porci injekcí, baťůžky léků, předražená vyšetření na přístrojích pořízených z pochybných tendrů a k tomu, jako bonus, poněkud pokroucená vysvětlení, jak se ministerstvo s pojišťovnami snaží. Ve skutečnosti ale k velkým změnám nedocházelo, pokud se něco stalo, pak to spíš připomínalo hru Škatule, škatule hýbejte se - všichni jsme byli všude, všichni jsme se tak trochu namočili a teď to společně pěkně uklidíme.
Nebo je jen náhoda, že se současný ministr zdravotnictví Němeček bije za šéfa pojišťovny Kabátka? Ten mu totiž ještě z pozice ministerského úředníka schválil jako šéfovi ostravského špitálu, pořízení předraženého CyberKnife. Kam tenkrát zmizelo 75 milionů korun z nákupu tohoto přístroje, které byly vyplaceny navíc, už nikdo neřeší. O to legračněji dnes působí Němečkův výkřik o založení nového úřadu, který bude posuzovat medicínské novinky a především určovat, která nová léčba bude hrazena ze zdravotních pojišťoven a která nikoliv. Jak by asi „úřad“, který má posuzovat vstup drahé techniky do systému veřejného zdravotního pojištění, hodnotil páně ministrův přístroj? A proč dnes ministr k jiné novince „protonové léčbě“ nepřistupuje se stejným nadšením vizionáře, podporujícího zavedení technologického pokroku ve prospěch onkologicky nemocných? Místo toho si VZP nechá zpracovat analýzu, která dokonce straší lékaře, že „hrazení protonové terapie může být posuzováno, jako v rozporu se Zákonem o veřejném zdravotním pojištění, pokud odborné společnosti rozporují, že existují důkazy o účinnosti nové technologie.“ Ošklivá větička, která záměrně straší a manipuluje. Zákon naopak říká, aby stát podporoval technologický pokrok a urychlené zavádění výsledků vědy do léčebné praxe.
Nechápu, co přiměje odborníky hazardovat se svým dobrým jménem. Jaké důkazy potřebují? To jsou všichni zahraniční experti šarlatáni, desetitisíce protonem léčených pacientů se dobrovolně vrhly do pochybného experimentu a vlády, které financují výstavbu protonových center, jsou tajná bratrstva, vyvražďující vlastní obyvatelstvo? A není to náhodou naopak? Není zdánlivá opatrnost všech zainteresovaných u nás v Čechách jen dobře maskovaným bojem o veřejné peníze? Není dehonestace protonového centra jen praktickou ukázkou, kdy zloděj volá, chyťte zloděje? Není trvale mylné informování o finanční náročnosti léčby jen maskováním strachu, že na hřiště „byznysu“ ve zdravotnictví vstoupil někdo, kdo nechce hrát s cinknutými kartami? Tyto otázky, si jako člověk, který sleduje komunikaci ve věci protonové léčby, pokládám už nějakou dobu a nemohu se smířit s faktem, že státní byrokracie a soukromé zájmy brání lidem v právu na kvalitní život.
Pokud úředníci tvrdí, že nemají potřebné informace, dodáme je. Budeme dokola informovat o podstatě léčby, zprostředkovávat výsledky ze světa, nabízet kompletní data o ekonomických aspektech léčby, sdílet svědectví těch, kdo léčbu absolvovali i smutné příběhy těch, kteří se k ní, vinou byrokracie, nedostali. Pokrok nám dovoluje uvažovat nejen o přežití za jakoukoliv cenu, ale o léčbě a plnohodnotném životě po ní. Ať se v Čechách snaží protonu bránit kdokoliv z jakýchkoliv důvodů, nemá šanci. Dostupnost protonové léčby může jenom zpomalit. Do té doby, než úřady procitnou, budou se u nás léčit zahraniční pacienti. Není od věci ukázat si na ty, kdo tvrdí, že protonová léčba je přebytečný luxus, ale svým kamarádům v nouzi ji nakonec rádi dopřejí.
Úhrada protonové léčby by měla platit pro všechny, nejen pro kamarády kamarádů, ale také pro obyčejné děti obyčejných lidí, obyčejné muže s obyčejnou rakovinou prostaty, pro všechny obyčejné občany, kteří si do systému veřejného zdravotního pojištění léta přispívají, v dobré víře, že někdo zodpovědný bude jednat v jejich zájmu. Těm, kdo by snad přeci jen konečně chtěli přijímat rozumná rozhodnutí v zájmu nás všech, můžeme pomoci tím, že se ozveme.
Psali jsme:
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
