Novelu její překladatelé obhajují nutností kybernetické obrany státu. „Jsme přesvědčeni o tom, že nový zákon ve skutečnosti obraně nijak nepomůže a že jejím hlavním účelem je sběr informací. Pokud má Ministerstvo obrany nebo Vojenské zpravodajství pocit, že dokážou soukromé sítě firem bránit lépe než jejich specialisté, mohou jim například radit. Na to nepotřebují šmírovací novelu,“ říká Štefan Šafár, odborník na bezpečnost IT z platformy „Digitální bezpečnost a soukromí“ (DBaS), stojící za výzvou Přichází rozvědka [1], již k dnešnímu dni podepsalo přes 1400 signatářů.

„Nemáme nic proti tomu, aby si stát umístil technické obranné prostředky před sítě zajišťující státem provozovanou infrastrukturu a mohl tak chránit jím provozované služby i data, která o občanech potřebuje mít uložená. Perimetr takových sítí je nejlogičtějším místem, kde lze útoky na státem provozovanou infrastrukturu detekovat a reagovat na něj,“ říká odborník na počítačovou bezpečnost Pavel Růžička z iniciativy DBaS. „Stát má již teď spoustu jiných možností reakce na probíhající útok, např. spoluprací s bezpečnostními týmy CSIRT, či za pomoci NCKB. Pokud chtějí vojáci provádět odvetné kybernetické útoky, mohou si pronajmout linku coby běžný zákazník ve zvláštním režimu a se zvláštními podmínkami. S čím však nesouhlasíme je umisťování státem provozovaných zařízení do sítí soukromých subjektů, především pak takových, které fungují na principu masivního dohledu nad vším provozem,“ popisuje.

„Navrhovaná novela umožní vojenskému zpravodajství především sledovat občany. Nepomůže mu bránit český internet, ten si velmi dobře ve vlastním zájmu brání samy firmy, které sítě provozují. Rozhodně souhlasíme s tím, že je nutné řešit kybernetickou obranu, ale současně nesmíme udělat to nejhorší, co je možné. V podstatě jediný efektivní způsob obrany je široká spolupráce,“ doplňuje Šafár.

Zneužitelnost k odposlechům

K instalaci „černých skříněk“ (v novele definovaných pouze jako „prostředky kybernetické obrany“) by vojákům stačilo rozhodnutí vlády. Problém je v tom, že skříňky tak uvidí do veškeré internetové komunikace a efektivně tak umožní její odposlech. Soukromá komunikace je v ČR chráněna Listinou základních práv a svobod a každé narušení tohoto práva, stanovené zákonem, se váží na lékárnických vahách. Dosud byly odposlechy ze strany policie či tajných služeb možné pouze s povolením soudu, na základě prokazatelného podezření, na omezenou dobu a za soudem stanovených podmínek. I tak jsou množství odposlechů i časté skandály s jejich úniky předmětem kritiky. Oproti tomu novela zákona o Vojenském zpravodajství je ohromně vágní a dává vojákům pravomoci téměř neomezené.

„Jako taková nepřinese žádný posun k aktuálním otázkám kybernetické ochrany, pouze rozvolní ústavou zaručenou ochranu veřejnými sítěmi přenášených informací a vytvoří nástroj jejich možného zneužití bez efektivní kontroly ze strany nezávislého orgánu,“ uvedla v nedávném prohlášení [2] Česká advokátní komora. „Operátoři tak již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků. Ústavně garantovaná ochrana listovního tajemství tak bude jednoznačně porušena,“ doplňuje komora.