Politická zaslepenost nezná mezí, je stejně nekonečná jako lidská hloupost. Lidé se zahledí do jedné partaje, používají její praktiky, hrají si na hlupáky, hrají si na to, že neznají spoustu pojmů. Tváří se, že chtějí změny, jsou pro konec vlády, ale k tomu to ještě chtějí udělat tak, aby prošla jejich strana ve výsledných předčasných volbách.
Samozřejmě, jakýkoli jiný názor je nevítaným, člověk je nazývaným provokatérem, hlupáci jsou považováni za řádné členy skupin. Takto například vystupují levicoví zaslepenci vyprávějící nikdy nekončící příběh o jedné straně stojící v právu a ve správném světle. Samořejmě kradla pouze pravice, levice je svazek andělů. Stejně tak odbory ty jsou také svazem svatých bezúhonných lidí. Pár lidí nepochopilo, že problém není v pravici nebo levici, problém je v systému, který je k ničemu.
Předávání moci od oranžových k modrým a naopak, je k ničemu. Taková politická zaslepenost jenom v klidu toleruje další okrádání státu. Opravdu už jako společnost nepotřebujeme, aby byla Česká republika dojena jako podvyživená kravička. Nová změna nemá být přípravou pro nové peřinky a polštářky levice. Tak trochu jsem popletený, jak lidé chtějí docílit změn?
Budeme si tedy hrát na politické slepce. Každého, kdo poukáže na skutečnosti nazveme hlupáky a provokatéry, každého budeme podezřívat. Nepíšeš pro levici, jsi špatným, jsi tím, který je provokatér. Zkrátka je tady další antikrist, který ukazuje na oranžovou víru. Politická apatičnost je tak vítanou. Pár lidí prohlašuje nesmysly. Demagogicky odsouhlasí odbory, protože právě jiím byla předána oranžovými nová moc. Nikdo z obhájců neví, proč odbory vedou boj za občany.
Nikdo z nich si neuvědomuje onu špatně vytyčenou cestu. Řekněme si to na rovinu, co tedy chceme? Chceme skoncovat s touto vládou, chceme skončit vládní útoky na sociálně ohrožené skupiny lidí? Chceme také posílit odbory? Chceme jim propůjčit pochybnou politickou moc? K čemu máme pomáhat právě těm, kteří se bez větší pomoci obejdou? To řešení, které chceme je krátkozraké.Vymstí se nám všem. Trošku si připadám jako ve středověku, kde existuje jen a pouze jedna víra a všichni vystupující proti ní jsou novodobými kacíři.
V tomto případě budu vždy rád kacířem, protože pravda je pouze jedna. Cesta k lepším zítřkům nevede veskrze ČSSD a levicově shnilé dinosaury české politiky. Cesta vede skrze občanské iniciativy požadujícími prvky přímé demokracie. Místo snahy vytyčení nové cesty budeme propadat staromilectví. Budeme napadat všechny, kteří mají opačný názor. To určitě jako občané zvládneme další pomyslný boj proti současnému režimu.
Sám jsem to zažil v několika skupinách, problém je v tom, že vždy se do skupiny vystupujcích proti vládě usadí lidé jiné cesty. Jedna početná stojící za ČSSD ať se děje cokoli. Svou naučenou dogmatikou zneuctí a zaútočí na kohokoli kritického, poté tam jsou ti, kteří chtějí měny formou skutečného upgradu systému a přiznají, že Sociální demokracie je jedním viníkem a dalšími jsou jen osoby, kterým je to jedno. Druhá skupina moc nepromluví do chodu skupiny, protože jakmile řeknou něco opačného, jsou napadnuti z toho, že melou nesmysly. Z neutrální skupiny mající za úkol docela zajímavý plán, se tak objeví další nepřímý fanklub sociálních demokratů.
Není toto škoda? Proč se vždy dobrý záměr kazí stranickostí? Nikdy jsem nedokázal být stranickým demagogem. Pokaždé jsem poukázal na chyby levice i pravice. Nebaví mě to věčné okrádání oranžovými a modrými. Chci něco jiného. Podporuji zřizovatele protivládních skupin. Jsou to právě oni, kdo musejí mít otevřené oči, kdo musejí korigovat směr. Záleží jak moc tento směr chtějí řídit. Rozhodně by neměla být uplatňována oranžová dogmatika na ty, kteří mají opačný názor. Když jsem četl reakce jednotlivých diskutujících, bylo to jako kdybych se vrátil několik let zpátky do mého angažmá v ČSSD.
Stejné argumenty zdánlivě pokládané z nepochopení, přitom jsou kladené s určitou prozíravostí. Naschvál je něco podstrkáváno jenom proto, aby si ostatní řekli: "to je on, ten rozvraceč". Copak jde jednou demagogií jít proti vládě? Nejde a to v žádném případě. Za dva roky aktivní práce v problematice zdravotně postižených jsem poznal mnoho lidí, mnoho spoluobčanů, kteří v zájmu strany jsou ochotni prodat i ty zdravotně postižené. Neříkám, že toto je ten případ, ale pravicová zahleděnost je zde nahrazována levicovou zahleděností. Jedno zlo je vytloukáno jiným zlem.
Buď chci skutečnou změnu, nebo jen tak mimo diskusi si zahraji na asistenta a komparsistu v další levicové prolistopadové hře. Proč není uznávána svoboda slova? V některých skupinách je kolorit prosociálnědemokratický uznávaný a prosazovaný přímo adminy, někdy je tento kolorit levicové orientace pouze zakrývacím manévrem pro ukrytí pravicového populismu nebo rasových pohnutek, v jiných skupinách je naopak adminské řízení čisté, akorát je tam několik členů prosazujících levicovou demagogii.
Málokterá protivládní skupina je proti těmto nešvarům imunní, a to je také hlavní rys, proč občanská společnost nemůže prosadit svůj názor. Levice, ani pravice nepřizná upřímnost, nepochopí, že svoboda slova a touha začít něco nového je nadřazena nad nějakou stranickost. Dokud stranickost zůstane hlavním koloritem skupin, tak také není možné, aby docházelo k uplatňování občanské aktivity, protože takové skupiny se nedohodnou a když ano, tak opět pouze za účelem levicových asistentů z pozadí.
Já doufám, že jednou se tento stav změní a občané budou moci uplatnit svou moc. Kéž by tato vláda skončila. Skončeme s levicovou i pravicovou demagogií. Politici a jejich strany nikdy nemohou být božskými . Nechtějme nahradit prohnilé dalšími prohnilými.
Vyšlo na blogu idnes.cz. Publikováno se svolením autora.
Související:
Jiří Hrebenar: Danění prostitutek je dobrým vtipem Véčkařů
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
