Markéta Šichtařová: A svět se změnil

12.09.2015 21:40

Před čtrnácti lety jsem seděla v kanceláři v jedné bance. Jedním okem jsem čas od času mrkla na screen obchodního a informačního systému agentury Reuters, který dodává online tržní data, a druhým okem jsem mrkala na druhý počítač přede mnou, na jehož obrazovce byla změť excelovských tabulek. Najednou mou pozornost upoutal jakýsi červeně svítící řádek v jednom z oken Reuters, který značil důležitou zprávu. Zpráva říkala cosi o tom, že na Manhattanu právě havarovalo letadlo.

Markéta Šichtařová: A svět se změnil
Foto: Archiv MŠ
Popisek: Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová

Podivila jsem se a pak zase věnovala pozornost excelovským tabulkám. Jenomže během několika okamžiků se objevila zpráva druhá. A další. Pak už červené řádky naskakovaly jeden za druhým. Druhé letadlo. První mrakodrap padá. Druhý padá. V tu chvíli už jsem ale měla dávno napsanou a rozeslanou zprávu pro klienty i představenstvo, v níž se psalo v prvním nástřelu o tom, jak na událost bezprostředně zareaguje finanční trh. Protože jakkoliv šlo o lidskou tragédii, mou profesí bylo předjímat reakce finančního trhu. A bylo okamžitě jasné, že tentokrát bude reakce obrovská.

Ve zprávě se psalo, že bude přerušeno obchodování na Wall Street. Že budou razantně sníženy americké signální úrokové sazby. Že po otevření Wall Street akcie propadnou. Že oslabí dolar.

To všechno byla pravda. Ale nebyla to pravda celá. Teprve v dalších hodinách a dnech, kdy všichni teprve postupně doceňovali rozsah katastrofy, vyplouvalo na povrch, na jak dlouho bude burza zavřená. Jak moc budou úrokové sazby snížené. Jak moc akcie propadnou. A jak moc zareagují devizové kurzy.

Hloubku této reakce si v prvních hodinách nikdo neuměl představit. A nikdo by tehdy, 11. září před 14 lety, nevěřil, že trpké plody budeme na finančních trzích sklízet ještě v roce 2015. Protože ano, mnohé z problémů finančního trhu mají svůj hluboký prapůvod právě tam u newyorských dvojčat.

To, že americká centrální banka Fed tehdy razantně snížila úrokové sazby ve snaze zklidnit spekulanty, vedlo k nesmyslnému zlevnění amerických hypoték. To zase vedlo k nafouknutí gigantické americké realitní bubliny. Pád banky Lehman Brothers v roce 2008 zase nebyl ničím jiným než prasknutím této bubliny a začátkem jedné z nejhorších hospodářských krizí poslední stovky let. A předlužení evropských zemí, které se dnes projevuje třeba bankrotem Řecka, zase vzniklo jako nevydařená snaha s touto krizí bojovat. Není pravda, že poslední velká krize začala pádem Lehman Brothers; začala 11. září 2001. A dosud není pryč.Zpomalování světové i evropské ekonomiky, které právě nyní pozorujeme (a zaplaťpámbu Česku a Slovensku se prozatím vyhýbá) není náběhem na novou krizi – technicky vzato je to náběh na už několikáté dno stále téže krize.

A kdyby této po mnoha stránkách neobvyklé krize nebylo, nebyly by dnes úrokové sazby amerického Fedu na nule a finanční trhy by dnes nečekaly tak nervně na příští týden, kdy se bude rozhodovat, zda dojde či nedojde k jejich zvýšení. 

Autorka je ředitelkou společnosti Next Finance s.r.o.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…