Kromě nárůstu cen většiny základních komodit či běžných položek, jako např. u potravin, léků, jízdného, energií, bytů se zvýšené DPH též bezprostředně dotkne knih. Návrh opozice a Věcí veřejných, jenž počítal s daňovou výjimkou pro knižní produkci, nebyl ODS a TOP 09 jakožto ,,tahouny" vládní koalice akceptován. Stejně tak i petice Svazu knihkupců a nakladatelů, jejichž signatáři marně protestovali proti tomuto bezprecedentnímu kroku. To, že občanům není další osud knih lhostejný, svědčí i fakt, že v březnu podepsalo petici proti navýšení DPH u knih na 70 000 lidí.
Připomeňme, že sníženou sazbu DPH zvýšila z 5 na 9% zvýšila toho času Topolánkova vláda v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008. Další nárůst DPH na 17% Nečasovou vládou znamená pro knižní trh druhou citelnou ránu, která se promítne v několika rovinách. Dlužno říci, že finanční či daňový výnos plynoucí z knižní produkce je zanedbatelný, sotva 200 milionů korun, což z hlediska státního rozpočtu je částka marginální. Pokud si srovnáme situaci s ostatními členskými státy EU, tak například Dánsko má sice sjednocenou DPH na 25%, ale má na rozdíl od nás řadu velkorysých výjimek a propracované podpůrné programy.
První obětí tohoto zcela nepochopitelného kroku budou malí a střední knihkupci. Měl jsem možnost před nedávnem hovořit s majitelem jednoho takového knihkupectví na Národní třídě, který mi sdělil, že je více než reálné, že po roce 2013 bude asi muset svou živnost zavřít. Pravdou je, že zmíněné opatření schválené Topolánkovou vládou už samo o sobě mělo velmi negativní důsledky. Knihkupci a nakladatelé v roce 2008 varovali, že zvýšení DPH o 4 procentní body významně omezí jejich zisky, zredukuje celkový objem vydáváných knih, zvlášť těch ,,úzkoprofilověji" zaměřených.
Vládní opatření se sice prakticky nedotkne beletrie, ta představuje zhruba čtvrtinu současné knižní produkce, na druhou stranu ovšem hrozí, že úplně přestanou vycházet některé odborné tituly z humanitních věd a překladové knihy, protože si zvýšenou cenou na sebe jednoduše nevydělají a knihu si zakoupí pouze skutečně zainteresovaný odborník, v jehož ,,popisu práce" je se neustále vzdělávat a mít přehled o vycházející knižní produkci. Existence nekomerčních a ,,úzkoprofilových" titulů tak bude bezprostředně ohrožena. Dalšími institucemi, které vládní návrh postihne, jsou veřejné knihovny. Je zapotřebí si uvědomit, že české knihovny budou ke knižním titulům přistupovat velmi selektivně a hlavním hlediskem pro koupi nových exemplářů bude právě cena zmíněného titulu. Může se tak stát, že návštěvník knihovny nenajde konkrétní titul, o nějž má ze studijních či jiných důvodů zájem.
Dalším problémem či důsledkem zvýšené DPH, který je možná ještě vážnější, bude celková nižší gramotnost, potažmo vzdělanost občanů, hlavně dětí a mládeže. F. L. Rieger v druhé polovině 19. století říkával, že ,,ve vědění je naše spasení", ovšem v případě nárůstu DPH se dá předpokládat, že celková vzdělanostní úroveň naší nastupující generace bude nižší, a že v komparačních ukazatelích v rámci zemí EU bude ztrácet. Konkurenceschopnost naší země, jíž se tak často zaštiťuje premiér Nečas, se nepochybně v tomto ohledu sníží a bude ještě hůř. Vláda zcela nepromyšleným a nekoncepčním krokem ohrožuje dosavadní úroveň vzdělanosti, a to především humanitní, neboť té se vládní opatření dotkne především.
Záražející je v této věci chování ministra kultury J. Bessera (TOP 09), který rozumí kultuře stejně jako kdysi V. Parkanová resortu obrany, když záměrně nechodila na zasedání branného výboru. Besser slíbil veřejnosti probojovat vynětí knih ze zvýšeného DPH a účinnou intervenci u ministra financí Kalouska. Jeho ,,snaha" však vzala rychle zasvé. Besser je totiž bezkonkurenčně nejhorším polistopadovým ministrem kultury, který nadbíhá zájmům developerům (ve věci gotických sklepů), nechává bourat cenné památky (nárožní dům ve Vodičkově ulici, za nějž se postavil i Klub pro starou Prahu), nesmyslně slučuje Státní operu s Národním divadlem, a svému resortu nerozumí.
Snížení vzdělanostní úrovně Čechů je tak od roku 2012, respektive 2013 více než reálné, i když samotný efekt vládního opatření bude samozřejmě setrvačný. Zavede ovšem Českou republiku v rámci zemí EU na kulturní periferii. Vláda tvrdošíjně odmítá udělit knihám výjimku, byť jí to přinese z hlediska příjmové stránky rozpočtu mizivý zisk, nicméně toto opatření povede ve skutečnosti k likvidaci malých a středních knihkupectví, omezení přístupu k nekomerčním, nízkonákladovým a odborným titulům a v neposlední řadě se negativně odrazí na kulturní konkurenceschopnosti naší země, neboť pro občany budou knihy často finančně nedostupnou komoditou.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
