Sudetským Němcům jsme pro smích a oprávněně
Nejvyšší politický představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí, Bernd Posselt, se současnému železničnímu spojení s Českou republikou doslova vysmál a řekl, že i když některé koleje v Německu jsou ze století minulého či předminulého, tak ty směrem na Prahu jsou snad ještě z doby krále Klacka. Na to reagoval bavorský premiér Markus Söder, který na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně (Regensburg) přislíbil, že vedle rozvíjení lepších vztahů s Českou republikou se zasadí také o modernizaci železničního spojení. To ale sliboval už před půl rokem. (1)
Ministerstvo dopravy naděluje těšínská jablíčka
Na sliby bavorské vlády reagovalo natěšené české ministerstvo dopravy a v loni v prosinci uvedlo, že považuje vysokorychlostní železniční spojení z Prahy přes Plzeň do Mnichova za prioritu. (2) Škoda, že ale nevydalo v tomto duchu žádný závazný pokyn. Prý i německé ministerstvo dopravy před časem povýšilo projekt elektrifikace a modernizace německé části spojení do nejvyšší, tedy naléhavé priority, ve spolkovém plánu dopravních cest. To je ale zcela něco jiného, než plán na výstavbu vysokorychlostní železnice (VRT). Takže jeden o voze a Češi o koze.
Pravomoc je v Berlíně
Slyšíme sice vznešené formulace o prioritách, elektrifikaci, narovnání kolejí, ale o VRT mezi Prahou a Mnichovem neslyšíme z Německa nic. K tomu proto jedna dost podstatná připomínka: Bavorsko vysokorychlostní železnici (VRT) z Mnichova do Prahy samo schválit nemůže. O té musí podle Bavorů rozhodnout spolková vláda a z berlínských zdrojů se ozývá více než zdrženlivost.
Katastrofální zkušenost Německa (i Rakouska) po spolupráci na českém I. Koridoru je tristní. Česká republika „upgradovala“ politickým rozhodnutím původní plán a ponechala na plánované vysokorychlostní trati přes 150 úrovňových křížení a stovky nevyhovujících výhybek. To vede Berlín k ostražitosti a k nízké až nulové aktivitě v další spolupráci s Českou republikou. Kdo by jednal s neseriózním partnerem v obchodě za stovku miliard? České ministerstvo dopravy a český stát jako celek se totiž předvedl v těch nejhorších barvách.
Kde je plán SŽDC?
To, že někdo někde na ministerstvu dopravy novinářům vykládá o prioritách neznamená, že jimi skutečně jsou. V plánu rozhodujícího investora, a tím je Správa dopravní železniční cesty (SŽDC), je už hodně studií, ale žádné konkrétní rozhodnutí. Dal snad z ministerstva dopravy někdo stratégům v SŽDC zadání o vysokorychlostní prioritě tratě z Prahy do Mnichova? Zjevně nedal.
Poslední VRT ohlášené ze SŽDC se mají podle metody Best Value Approach/Best Value Procurement (BVA/BVP), kterou vyvinula Arizonská státní univerzita (3) ,vybírat a začít stavět až za šest let trasy Přerov- Ostrava a plánovaná VRT do Drážďan se má stavět dokonce 31 let. Tímto tempem se 439 km z Prahy do Mnichova jako vysokorychlostní trať postaví tak asi za 97 let. To zjevně ani Posselta ani Markuse Södera už trápit nebude. Ostatně ani čtyři další české generace se toho nedožijí.
Položme si už konečně veřejně otázku, proč nám všem občanům někdo tak trvale a tak nestoudně nabízí sliby, které jsou v zásadě směšné. Co tím kdo vlastně sleduje?
Zdroje:
(1) ZDE
(2) ZDE
(3) ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
