Prvním červencem vstoupila v platnost novela protikuřáckého zákona, která nařizuje provozovatelům restaurací označit svoje zařízení jako kuřácké nebo nekuřácké. Ačkoliv to na první pohled vypadá jako banální povinnost, znamená takové opatření první krok v zavádění prvků pozitivní diskriminace do naší společnosti, tedy hrozbu pro individuální lidskou svobodu.

První námitka proti červené, resp. žluté nálepce zní - co má stát co mluvit provozovatelům do toho, co si nalepí na dveře restaurace, není-li to označení univerzální? Stát svým opatřením zasahuje do sféry, která je bytostně vlastní samotným restauratérům, tedy jejich dobrovolnému rozhodnutí, jakou provozovnu chtějí. Pokud se rozhodnou pro kuřáckou a spatří-li v tom ekonomickou výhodu, nechť si dveře takto označí. Jestli však takové označení začne vynucovat veřejná moc, je to omezení samotného živnostníkova rozhodnutí udělat restauraci kuřáckou, či nekuřáckou. Tedy omezení svobody.