Nejdříve oprava několika nepřesností, které tuto mediální přestřelku komplikují:
- nekritizoval jsem Řeky. Naopak si myslím, že jsou v tom Řekové trochu nevinně, protože do eurozóny nevstoupili svým jednostranným rozhodnutím. Do eurozóny byli přijati, a já musím předpokládat, že byli přijati po seriózním posouzení jejich žádosti Evropskou unií. Možná, že jejich přijetí bylo příliš rychlé: nás přijímali do EU mezi lednem 1996 a květnem 2004, tedy více než 8 let, Řecko do eurozóny přijali daleko rychleji;
- nikomu bych se neodvážil vytýkat, že málo pracuje. Velmi odlišný sklon k práci a k - jak je teď módní říkat - „volnočasovým aktivitám" plně respektuji. Pouze dodávám, že s nižším pracovním výkonem nemohu mít nové Audi, ale musím se spokojit s ojetou Škodovkou, ne-li s chozením pěšky. Toto jistě vědí i Řekové, otázkou je, jestli to ví (a věděla) jejich politická reprezentace. Opakuji, volba délky dovolené je věc ke svobodnému rozhodnutí - jednotlivce i celé země;
- v žádném případě jsem nesrovnával Řecko a Českou republiku. Nikdy bych si netroufl říci, že Řekové pracují málo a Češi (nebo někdo jiný) hodně, i když jsou to výroky, které se dnes v Evropě mnoha politiky běžně provádějí. Opakuji, já bych si takový výrok nikdy nedovolil udělat a to nejen ze zdvořilosti - spíše proto, že Řecko moc neznám a že o naší vlastní výkonnosti až zas tak moc vysoké mínění nemám;
- ve své stručné odpovědi na otázku jsem redaktorovi Práva ale řekl i to, že je zcela legitimní mít rozdílnou ekonomickou výkonnost, ale že při každé úrovni ekonomické výkonnosti není možné vstoupit do měnové unie s Německem, které má ekonomickou výkonnost relativně velmi vysokou. To není žádný provokativní výrok. To je elementární pravda, srozumitelně popsaná ekonomickou vědou, ale přístupná i selskému rozumu.
Tato pravda bohužel nebyla dostatečně vyjádřena ve známých „maastrichtských kritériích", které byly formulovány výlučně makroekonomicky a které vůbec nezdůraznily nezbytné mikroekonomické parametry pro úspěšné členství země v měnové unii.
Ani toto není z mé strany nová kritika, dávno jsem říkal, že si vedle maastrichtských kritérií musíme vytvořit svá vlastní - říkal jsem českolipská nebo českobrodská - kritéria, která by právě tyto věci brala v úvahu.
Toto všechno by mělo být férově přeloženo do řečtiny, ale možná by to mělo silně zaznít nejen u nás doma, ale snad i v některých dalších zemích, které členy eurozóny jsou nebo by být chtěly. Vždy jsem odmítal předhánění se v tom, jak rychle vstoupit do eurozóny. Uváděl jsem spoustu odborných argumentů, ale přesto jsem byl stále - právě teď premiérem Papandreuem - označován za antievropana. Je už na čase říci to asi trochu jednodušeji a stručněji: můj nesouhlas se vstupem České republiky do eurozóny, resp. s opuštěním koruny a přijetím eura, vychází z toho, že jsem přesvědčen, že nemáme takovou ekonomickou výkonnost jako Německo a že nepracujeme tak tvrdě jako lidé v této zemi.
Můj nesouhlas s přechodem na euro tedy neplyne z nelásky k Evropě či Evropské unii, ale z obavy, abychom nedopadli tak jako s námi srovnatelně výkonná ekonomika - Řecko, a abychom nebyli tak jako oni teď jsou závislí na milosrdenství bohatších evropských zemí.
Je to tak jednoduché.
Václav Klaus, Lidové noviny
Dále čtěte:
Klaus se stává světovou mediální hvězdou? Ne všichni si to myslí
Paroubek se zastal Řeků proti Klausovi. Nejsou líní. Dluhy dělá pravice
Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici
František Štván: Omlouvám se Řekům za deviantní výrok V. Klause
Kalousek: Za zahraniční politiku odpovídá vláda. Dávám Klausovi za pravdu
##MINIPAS 1##
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Klaus.cz
