Nikdy jsem nevolila KDU-ČSL, ale vždy jsem měla silný vnitřní pocit, že tato strana do našeho politického systému patří. Ať již pro svou historii, či pro jistou umírněnost, která v mnoha případech dokázala korigovat radikálnost přicházející zleva či z zprava.

Můj vztah k "lidovcům", chcete-li ke "křasťanským demokratům, byl však dlouhodobě poznamenán jistou mírou schizofrenie. Ač jsem z osobní zkušenosti znala prosté členy a příznivce KDU-ČSL bez výjimky jako skromné, slušné a nesmírně pracovité lidi, vedení této strany na mě takřka vždy působilo zcela opačně.