Určitou dobu panovala nejistota kolem schvalování zpráv o činnosti a hospodaření České televize. Slyšeli jsme varování, že se otevírá cesta k „úplnému ovládnutí reálně jediného svobodného a veřejnoprávního média v zemi majitelem politického hnutí, Hradem, bolševiky a ruskou propagandou,“ což sděloval například člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka. Neschválení dvou zpráv totiž znamená, že Sněmovna může odvolat celou Radu ČT, která volí generálního ředitele. Nakonec asi nic tak horké nebude, protože premiér Andrej Babiš doporučí poslancům ANO zprávy schválit. Podle některých analytiků se chtěl vyhnou legislativnímu chaosu, protože zákon nehovoří jasně. „Nad některými redakcemi a programy ČT nekroutí hlavou jen politici. Ti tak činí většinou tehdy, kdy se vůči nim chová TV nepřátelsky. Pokud je tomu jinak, hned jdou do boje za svobodu slova a svobodného šíření informací,“ reagoval Zdeněk Zbořil. „Tím, že se kdysi podařilo ČT dostat do Parlamentu a nechat si jím schválit způsob financování, asi nevědomky na sebe nastražila věčně otevřenou past, protože všichni platící se domnívají, že mohou do všeho mluvit, a že vedení ČT, chráněné Radou ČT a některými jejími až bizarními výroky, si myslí pravý opak,“ dodal.
Fotogalerie: - Muzeum imigrace
Problémem podle politologa je, že se v ČT domnívají, že jsou nekritizovatelní „a sami sebe chválící“. „Mnozí platící se také domnívají, že politici jsou už od začátku devadesátých let spojeni s ČT viditelnými i neviditelnými nitkami, snad ne penězovody, které její nedůvěryhodnosti neprospívají. Zajímavé je, že se takto protikladně viděné problémy neobjevuji v dobách voleb a i to zvětšuje nejistotu, komu ve volebních kampaních ČT vlastně slouží. Takže nemusíme ČT a způsoby jejího řízení sice chválit, ale mohli bychom se svých politických reprezentantů ptát, proč právě oni mlčí,“ uvedl Zbořil.
Zvlášť poslanci SPD a KSČM mají zásadní výhrady ke zpravodajství a k prostoru, který ve veřejnoprávních médiích dostávají. „Když mají v PS i v Senátu dost času, aby se zabývali malichernostmi, proč by nemohli věnovat několik svých drahých dnů diskusi o veřejnoprávní TV. Ta diskuse by byla jistě složitější než debata o Čapím hnízdu, a poslanci a poslankyně by se na ni museli trochu lépe připravit, než jen volat hanba, hanba! nebo sláva, sláva! A nemuseli by se takové diskuse účastnit jen odborníci na slovo vzatí (ti obvykle očekávají za své myšlenky nějakou materiální nebo alespoň morální kompenzaci), ale i ti, které jindy chválíme jako občanskou společnost,“ reagoval politolog. „Ve skutečnosti mnohé z těch, kteří se podílejí na tvorbě politických, ekonomických a organizačních rozhodnutí týkajících se ČT, právě tyto názory nezajímají. Ti, kteří se dnes stěžují, tak trochu zapomněli, že jim to mnohokrát v minulosti nevadilo. Zejména, když si stěžovali ti druzí,“ dodal.
Most! "V severních Čechách jsem byl mnohokrát"
Nový seriál Most! České televize láme rekordy sledovanosti. „Viděl jsem jeden díl a zaujalo mne to. Myslím, že by to chtělo fundovanější kritiku, než které jsem schopen já. (A zřejmě, až seriál skončí, jistě na ni dojde.) Doufám, že se také bude mluvit o tom, zda se nám tento seriál nelíbil jen proto, že ty ostatní jsou jiné,“ uvedl politolog. „V severních Čechách jsem byl mnohokrát, dokonce i v souvislosti s výkonem znalecké činnosti v případech týkajících se sociálních konfliktů, často s podtextem hraničícím s šířením záští a nenávisti. Proto se mi zdá, že se autorům Mostu podařilo (prozatím) dotknout se toho vážnějšího a přirozenějšího, než čím se zabývají někteří ‚extremistologové‘ (cituji pana Rychetského et al.) A protože si pamatuji produkci z éry černobílého českého filmu šedesátých let, dokonce se mi zdálo, že jsem v Mostu našel i vzdálenou reminiscenci toho, co se nám tehdy líbilo,“ dodal.
Představitel role Franty Zdeněk Godla v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že je zvyklý na oslovení cikán a že ho to neuráží. Pak se ale následně omlouval všem, které urazil. V dalším rozhovoru pro Express vysvětlil, že byl zvyklý, že se mu říká cikán, ale jak sám dodal, nezná historii termínu a nechal se poučit. „Celej život jsem byl cikán, teď budu Rom,“ dodal k omluvě. „Ten pán ví, o čem mluví, a neopakuje žádné multikorektní nesmysly, kterým se už často ani neumíme bránit. Mimochodem slovo cikán nebo Cikán i já považuji za krásné a nedovolil bych si ho zavrhnout, protože je jím pojmenován jeden ze světových hitů 20. století. To bychom snad museli z českého dějepisu vyškrtnout i lucemburského Zikmunda, který jako král český a císař římský, uváděl Cikány, jako „děti sobě milé“ do svého království už v třicátých letech 15. století. (Snad to ani BIS dnes nevidí jinak.),“ uvedl politolog.
„Karel Černoch, Petr Hapka to dostali hned po smrti“
Režisérka a dokumentaristka Monika Elšíková vyvolala debatu na Facebooku komentářem k fotografii, na které si Luděk Munzar a Jana Hlaváčová potřásají rukou s Gustávem Husákem na recepci v květnu 1982 na Pražském hradě. „Nepodepsali Antichartu, Munzar hrál u Radoka, ale později účinkoval také v normalizačních seriálech a četl básně o Leninovi. Takovou poctu, jaké se Luďku Munzarovi po smrti dostalo, včetně hodinového přímého přenosu na ČT24, nezíská nikdo z těch, kdo v té době seděli, byli vyštváni ze svých domovů, nemohli pracovat, místo filozofie se zabývali uhlím, nebo vykonávali na Západě podřadné práce.. Mohlo vzniknout hodně skvělých filmů, které ale nevznikly, protože jejich tvůrci nebyli k režimu loajální. Nebo byl scénář svěřen někomu, kdo sice nebyl tak dobrý režisér, ale kvůli své bezpáteřnosti měl vždy přednost,“ psala. Zmínila také, že pokud se dnešníma očima zdá, že všechno bylo jedno, protože více či méně kolaboroval každý, tak připomíná, že v témže roce, ze kterého je fotografie, seděl Václav Havel ve vězení. „V Čechách platí vlastně odedávna zlozvyk pomlouvat zejména mrtvé nebo vážně nemocné. Hlavně, aby to byli takoví, kteří se nemohou bránit. Karel Černoch, Petr Hapka to dostali hned po smrti, Václav Havel je pomlouván téměř neustále. Nyní tedy i Luděk Munzar! Zajímavé je, že nedošlo zatím na před několika dny zesnulého Václava Vorlíčka, který celou normalizaci produkoval každý rok jeden, ale i dva filmy ročně,“ uvedl Zbořil. „V době, kdy nejen Václav Havel seděl ve vězení, ale kdy František Vláčil, tvůrce Markéty Lazarové, nedostal příležitost, alespoň takovou jako Ladislav Smoljak a jeho kamarádi. (Také v době, kdy Havel seděl.) Některým se naopak dostalo živobytí v letech Protektorátu a v padesátých letech 20. stol., kdy se dokonce i popravovalo. Přesto se nenadává Osudům dobrého vojáka Švejka Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským a normalizační seriály či detektivky se předvádějí opakovaně a často s důrazem na ty nejhorší. Možná se ale někteří dnešní neúprosní a zběsilí dostanou do situace, kdy se jich také bude někdo ptát, co dělali ve dnech, kdy se bombardovala Jugoslávie, vraždilo v Iráku, Jemenu a všude tam, kam dnes nechtějí dohlédnout,“ dodal.
„Jana Hlaváčová snad opravdu podala ruku Gustávu Husákovi, ale já si ji budu pamatovat, jak na Vánoce 1989, ve dnech kdy mnozí už běželi za ‚novými úkoly‘, přišla na opuštěnou DAMU za svými studenty, aby tam nebyli sami ve dnech, kdy už i někteří jejich ‚učitelé s minulostí‘ obsazovali kanceláře Ministerstva kultury,“ podotýká politolog.
Vše při starém, jen přibylo adrenalinu
Sněmovní volby v lednu by podle agentury Kantar CZ vyhrálo ANO před Piráty a občanskými demokraty, tyto dvě strany mírně ztratily. Poslance by podle volebního modelu, který v neděli zveřejnila Česká televize, mělo i šest dalších sněmovních stran a hnutí. ČSSD, Starostové a lidovci by jen těsně dosáhli na potřebnou pěti procentní hranici. TOP 09 s 5,5 procenty si proti loňskému roku polepšila. „Takže by vše zůstalo při starém. Jen před volbami, a do těch je daleko, přibylo trochu adrenalinu. A pak si mysleme, že v ČT není žádná velká zábava,“ reagoval Zbořil.
Psali jsme:
Černošický úřad uložil premiérovi Andreji Babišovi za přestupek v podobě střetu zájmů pokutu 200 000 Kč, napsal deník Právo s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Premiér v úterý uvedl, že jeho právníci proti rozhodnutí Černošic podali odvolání, podrobnosti rozhodnutí úřadu dosud nebyly známy. Komentátor Štěpán Malát na serveru Forum24.cz se domnívá, že černošické rozhodnutí je přelomové tím, že oficiálně popisuje Babišův pobyt v politice. „To, co mnozí komentátoři a investigativní novináři mapují několik let, teď popsal úřad. Říká, že Babiš je v politice a přitom stále ovládá Agrofert a média, která při vstupu do politiky začal skupovat,“ poznamenal Malát. „To je opravdu hodnocení hodné novinářského génia. Předseda vlády, podle pana Maláta, nedodržuje zákon a rozhoduje o tom nějaký úřad (zřejmě obecní) v Černošicích,“ komentuje Zbořil. „To je skutečně ‚přelom‘ nebo spíše ‚průlom‘. Právní stát je právní stát a rozhodl to obecní úřad složený většinou zastupitelů z TOP 09 (alespoň podle chaotických zpráv v tisku a ČT). A ještě je to tajné! Snad by příště už nemusel o takové věci rozhodovat ani úřad a stačilo by poslat za předsedou vlády obecního strážníka, ten by ho předvedl, dal do obecní šatlavy a, kdyby bylo třeba, ztrestal i na hrdle,“ dodal.
Krize, která zapáchá ropou
Ve Venezuele se minulý měsíc vyhrotila ústavní krize, když při masových demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident šéf opozicí ovládaného parlamentu Guaidó. Učinil tak poté, co parlament neuznal za legitimní Madurův druhý prezidentský mandát, protože vzešel z voleb, které podle opozice, Evropské unie i řady zemí včetně USA nebyly svobodné. „Zdá se mi, že jde zase o jednu z krizí rozměrů téměř globálních, která jako mnoho jiných v minulosti zapáchá ropou,“ reagoval politolog. „Donald Trump to má jednoduché. Spojené státy už skoro dvě stě let tvrdí, že Amerika patří Američanům a že o tom, kdo je nebo není Američan, se rozhoduje ve Washingtonu. To, že si to myslí i některé členské země EU na mne dělá dojem, že si někde vzpomněli na podobně nechvalně známé heslo ‚Dnes Evropa, zítra celý svět!‘ Nebo jsme si zvykli i na ty, kteří jako někteří čeští politici aplaudovali indonéskému gen. Suhartovi a později podobnými epoletami ozdobenému Augustu Pinochetovi. Anebo schvalovali nezávislost Kosova, státní převrat na Ukrajině, kteří si myslí, že už je dnes na mezinárodním válčišti všechno povoleno. Snad tomu opravdu tak je, ale neměli bychom zapomínat, že podle tohoto mustru se dá vyvážet demokracie kamkoli. Třeba i na Kamčatku…“ dodal.
Český prezident Miloš Zeman písemně pozval prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa na návštěvu Česka. Zároveň Guaidóovi poblahopřál k převzetí úřadu. Tímto krokem však rozhněval i ty, kteří mu jinak fandí, nebo jej běžně nekritizují. „Nejsem si jistý, zda blahopřání českého prezidenta znamená totéž, jako diplomatickou cestou doručené uznání libovolné vlády, která se někomu v ČR líbí,“ uvedl Zbořil. „Karel Schwarzenberg to sice také tak trochu udělal za vládu a prezidenta v případě Kosova, ale to neznamená, že je bez viny, pokud jde o válku proti Srbsku, a že když chtěl posílat půlstoletí už nebohého prezidenta ČSR Edvarda Beneše k soudu do Den Haagu, že stejný osud nebude pronásledovat také jeho,“ dodal. Prezident Zeman podle politologa jistě zvážil své rozhodnutí. „Myslím, že je na něm zřejmý i rukopis Hynka Kmoníčka, t. č. velvyslance ČR ve Washingtonu. Myslím si ale, že ti kteří jej obviňují z ‚tažení‘ ČR na Východ, budou mít příležitost zaútočit na něj tentokrát v obráceném gardu. Realismus tomuto rozhodnutí se rozhodně upřít nedá,“ podotkl.
Podle prezidenta se strhl okolo této věci naprosto zbytečný poprask a v TV Barrandov vysvětlil proč – uvedl dvě fakta. „Fakt první vychází z venezuelské ústavy. Venezulský parlament je ovládán opozicí. Právě proto opozice odvolala prezidenta Madura z funkce. Podle venezuelské ústavy, jestliže je prezident odvolán, tak na jeho místo jako dočasný prezident nastupuje předseda parlamentu, což je Guaidó,“ tvrdil Zeman s tím, že se nestalo nic proti ústavě. „Za druhé jsem ho v dopise vyzval, aby uspořádal co nejrychleji opravdu svobodné volby. Když Maduro v těchto volbách zvítězí, tak se může stát opět prezidentem. Ale vůbec se nemluví o tom, že Venezuela vedle Zimbabwe v Africe je zemí s hyperinflací, která přesahuje tisíc procent a která ničí úspory,“ uvedl Zeman a dodal, že když jsou znehodnocené úspory, tak nemůže investovat, protože není z čeho. „ČR se nebouřila proti rozhodnutí svých spojenců v EU a NATO, a ti, co tak činili, byli překřičeni. V Afghánistánu jsou čeští vojáci věrně bok po boku s vojáky ze Spojených států, jak říká současný MNO. Anebo slovy starší vojenské písně – společně s nimi půjdeme vpřed, anebo spolu padneme! Ať si pak každý věrnost přísahající sám řekne, komu pro radost a v čím zájmu. A až bude tvůrčí skupina Ztohoven zas jednou svrhávat v ČR vládu, prezidenta, anebo jen krást prezidentskou standartu, jistě to bude uvádět a provázet propagandistická ostrostřelba ‚čtvrté moci‘ (médiální) o ekonomické krizi, hyperinflaci a nezaměstnanosti,“ komentuje politolog.
Nezapomínejme na květnové volby…
Ve Francii stále zuří protesty „žlutých vest“ a státu dochází trpělivost. Mluví se o čím dál tvrdších zásazích policie, zakazování účasti na protestech, a dokonce o vyhazování lidí z práce. „Vrátil jsem se z Francie před necelým týdnem a nestačil jsem si přečíst a poslechnout, co se o celé věci u nás říká a píše. Protesty a hnutí „žlutých vest“ je široce multikauzální záležitost a dnes se okolo něho i v něm projevují nejrůznější problémy evropské a francouzské politiky. Nezapomínejme na květnové volby do Evropského parlamentu a nervozitu všech, kteří se obávají o lenivý život ‚ve strukturách‘. Je to podobné jako u nás doma, a těch žlutých (jaký to paradox) se obávají typologicky stejní jako u nás. Tam je ale Marine Le Penová trochu menším zlem než u nás Tomio Okamura, ale je to jen díky tomu, že tam i u nás jsou k dispozici různě velké finanční prostředky pro aktivistické stoupence světové revoluce,“ uvedl Zbořil. „Snad bychom nemuseli přehlédnout méně atraktivní, ale včera naléhavěji formulovaný program ‚nadnárodních‘ a celoevropských Pirátů a jejich až příliš velkých ideálů. Ale nechci ani zapomenout, že žluté vesty jsou skupiny, jejichž úkolem je rozmělnit kriticky smýšlející opozici proti současné strnulosti a finanční aroganci chřadnoucí EU,“ dodal.
I to, že se sešel italský vicepremiér Luigi Di Maio se zástupci hnutí žlutých vest zřejmě rozladilo francouzské lídry natolik, že oznámili odvolání svého velvyslance v Itálii. Francouzi rozhodnutí vysvětlují jako reakci na útoky na adresu prezidenta či dalších politiků z italské strany. „Je sice pravda, že v posledních dnech, nebo dokonce týdnech, si představitelé různých politických a ekonomických kruhů obou zemí vyměnili několik ostřejších slov, ale stále jde jen o finanční zdroje, které zdá se nejsou pro všechny stejně dostupné. A o to, kdo a jak se bojí německo-francouzské dohody z Cách. Nebo i o to, jak se které zemi podaří získat nějakého patrona v nadnárodních institucích nebo definovat svůj vztah ke Spojeným státům,“ reagoval Zbořil. „Jak kdysi varoval Václav Klaus jako prezident, Evropská unie je klubko svářících se zájmů a není důvodu se domnívat, že tomu je právě teď jinak. Stejně jako tomu bude i v letech budoucích,“ dodal.
Analytik Tomáš Klvaňa se bavil na účet europoslance Jana Zahradila. Na Facebooku k jeho volebnímu plakátu napsal, že prozrazuje, že za prvé netuší, že dnešní volba je jednoduchá: EU, nebo Putin; a za druhé, že „ač to tak jistě nemyslí, jeho neutuchající kritika EU ho fakticky staví na Putinovu stranu“. Zbořil k tomu dodává: „Já se už několikrát bavil nápady pana Klvani a nemohu si vzpomenout, co veřejnost zaujalo jako jeho ‚analýza‘. Spíše to byla politická hesla a agitace, pokud možno ta nejjednodušší. Když se nedají sehnat argumenty, třeba z dovozu, hurá na Jana Zahradila, třeba s Putinem.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
