Ruský prezident Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci. Překvapilo vás to?
Vůbec ne. Koneckonců v článku v Lidových novinách, který vyšel tento týden ve čtvrtek, o tom v závěru píšu. Ten článek jsem dělal někdy před deseti–čtrnácti dny, kdy jsem předpokládal, že dojde k navýšení počtu ruských vojáků na Ukrajině. Takže mě to vůbec nepřekvapilo.
Podle americké velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinkové je ruská mobilizace znakem slabosti Ruska. Co na to říkáte?
Myslím, že to jsou normální výlevy těch, kteří si myslí, že si Rusko nechá na Ukrajině 50 tisíc vojáků a bude čelit mnohonásobné přesile té druhé strany. Je potřeba být trošku objektivní…
„Částečná mobilizace, kterou vyhlásil V. Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat,“ vyjádřil se premiér Fiala. Váš názor?
Tak Rusko agresorem samozřejmě ve smyslu mezinárodního práva je. To je zřejmé.
To, že svůj kontingent na východě Ukrajiny, který čítá maximálně 200 tisíc mužů, z toho asi 150 tisíc bojovníků a z toho ještě padesát tisíc vojáků v první linii, vyhodnotilo jako nedostatečný, aby udrželo ty územní zisky, které tam Rusko získalo za šest měsíců, no tak to je podle mého názoru strategický záměr. Může se nazývatm jak kdo chce. Rusové to nazývají určitě jinak, nežli premiér Fiala. A je otázka, jak na to může odpovědět západ. Dodávky moderní techniky jistě mohou ze strany západu pokračovat.
Samozřejmě si můžeme nafukovat svaly, jak to těm Rusům nandáme, ale myslím, že zrovna tahle mobilizace, byť částečná, je důkazem toho, že Rusové prostě chtějí v tom konfliktu uspět za každou cenu. Takže spíš by to byl pro mě signál k nějakému jednání o míru.
Protože prodlužovat ten konflikt dál nemá žádný smysl. To nikam nevede. Žádná z těch stran není schopna dojít k nějakým dalším cílům. Rusové mají své dílčí cíle na východě a jihu Ukrajinu, to znamená připojení těch ruskojazyčných oblastí k Rusku. Tomu lze těžko zabránit. Ať se nám to líbí, nebo ne. A myslím si, že ta částečná mobilizace je důkazem, že Rusko chce držet ten konflikt stále jenom jako lokální. Nikoliv jako nějakou akci, kdy by hrozilo nějakými údery směrem na západ, tedy do střední Evropy. Takže pokud ministr Lipavský blábolí něco v tomhle směru, no tak by se měl vrátit do mateřské školky, kam politicky patří.
Fotogalerie: - Zapomenutý Kišiněv
A co říkáte na to, že z Ruska údajně zazněly myšlenky, že pokud by použilo jaderné zbraně, mohlo by být cílem například Německo nebo Velká Británie?
Víte, tohle je Pandořina skříňka, mluvit o použití jaderných zbraní. Nedávno jsem s úžasem vyslechl, že něco podobného řekla dnešní britská premiérka Trussová, byť na nějakém předvolebním shromáždění, když se ucházela v podstatě o vůdcovství v konzervativní straně. Ale tato silná rétorika je vždycky špatná, ať přichází z Ruska nebo z Británie. Doufám, že premiérka Trussová to řekla jenom v přechodném pominutí smyslů nebo v nějakém předvolebním zápalu. Ale pokud jde o Rusy, tak opravdu bych nepodceňoval to, že oni prostě tento konflikt nechtějí prohrát. Takže jestli chtějí zabránit tomu, aby Ukrajina vstoupila do NATO, no tak to musíme brát jako věc, se kterou je potřeba v politických úvahách vážně kalkulovat.
Po vyjádření Putina ohledně částečné mobilizace se v Rusku konala demonstrace, která ale byla potlačena. Podle některých informací jsou vyprodané letenky z Ruska, lidé údajně vyhledávají na internetu, jak si doma zlomit ruku, aby se vyhnuli odvodu a podobně… Co to vypovídá o atmosféře v Rusku? A má tedy Putin dostatečnou podporu svých lidí?
No tak já myslím, že nikdo nezpochybňuje, že v těch průzkumech veřejného mínění válku na Ukrajině schvalují tři čtvrtiny Rusů a 80 procent Rusů podporuje Putina. To, co se objevuje v našem tisku… Ještě ve středu ráno jsem se dozvěděl v ČT, že Rusko není schopné vyhlásit mobilizaci a za půl hodiny už to vyhlásilo. Takže ta naše propaganda prostě funguje takovým způsobem, že tomu může věřit, kdo chce věřit. Ale fakta jsou trošku jiná. To, že určitá část ruské společnosti je proti válce, to je zřejmé a je to chválihodné. Stejně tak jako já jsem proti té válce na Ukrajině. A myslím si, že by české předsednictví Evropské unie mělo udělat všechno proto, aby ta válka skončila. Nepřilévat olej do ohně.
Psali jsme:
Ve svém blogu na webu Vasevec.cz jste zmínil nedávné setkání čínského a ruského prezidenta v Samarkandu. Jak moc důležité toto setkání podle vás bylo? A co dle vašeho názoru mělo vzkázat západu?
Já jsem si pozorně přečetl čínský oficiální deník China Daily, protože jsem samozřejmě věděl, že v těch komentářích, které vyšly po několika dnech v západních médiích, se budu dozvídat hrozné věci, které jsou trošku vzdálené od reality. Myslím, že oba dva ti politici se shodli na spolupráci v řadě oblastí. A ty jejich názory naprosto nebyly disonantní. Tak jsem trošku překvapen, když se dozvídám, že vlastně čínský prezident byl odtažitý a podobné argumenty. Z toho komentáře v China Daily to vůbec nevyplynulo.
Když odbočíme, Viktor Orbán údajně zmínil, že se blíží čas odchodu z EU. Uvedl prý také, že se domnívá, že do roku 2030 se EU rozpadne. Je to podle vás dobrý odhad?
Já doufám, že k tomu nedojde. Ale pokud EU nedokáže vyřešit energetickou krizi, která je za dveřmi… Každý stát v EU má v tomto směru úplně jinou situaci než ten druhý. My jsme například závislí na dodávkách z Ruska. Dnes je to trošku víc diverzifikované. No ale pokud bychom, jak někteří – různé ty Petrušky Šustrové a expert Votápek z ČT – radí, okamžitě ukončili odběr ruského plynu, no tak bychom se vrátili ekonomicky do doby kamenné. Protože ten náš průmysl by se zastavil a my bychom se třásli ve svých domácnostech zimou. Je potřeba ty věci dělat s rozmyslem. Myslím, že příklad takové promyšlené politiky, je Orbánova politika. Prostě se domluvil s Ruskem na přímých dodávkách plynu a ropy. Ty přímé dodávky chodí, chodí spolehlivě a Maďaři mají nižší ceny, než jsou ceny v EU. No a já si myslím, že to by mělo být i naším cílem, aby byly nižší ceny. Jedním z předpokladů toho je, aby skončila válka na Ukrajině. A pak se ty ceny plynu a ropy na světových trzích vrátí opět tam, kde byly před pandemickou krizí a před válkou na Ukrajině.
Po řešení energetické krize volali kromě dalších věcí účastníci nedávné demonstrace na Slovensku. Podle expremiéra Fica za zdražování z velké míry odpovídá současná vláda a prezidentka, neboť „zatáhli Slovensko do války, se kterou Slovensko nemá nic společného“. Šéf Slovenské národní strany Andrej Danko vidí možnost zažehnání energetické krize v ruském plynu. Myslíte si, že Slovensko by se tedy třeba mohlo v budoucnu vydat „cestou Maďarska“?
Na Slovensku je podle průzkumu ta podpora Ruska větší než podpora Ukrajiny. Takže Robert Fico a Slovenská národní strana může vcelku kalkulovat s tím, že mluví jménem většiny slovenského obyvatelstva.
Takže Fialova vláda šlape vodu. A myslím, že se to ukáže už tento víkend ve volbách, kdy podle mého názoru s výjimkou největších měst bude krutě poražena.
Takže jedná se v těchto volbách o určité referendum o vládě, jak někteří tvrdí?
Zcela nepochybně. Zejména v senátních volbách to bude referendum o této vládě. K senátním volbám zatím vlastně od roku 2012 chodili převážně jen voliči pravicových stran. Ta účast byla nizoučká. Už také proto, že jak Andrej Babiš, tak Miloš Zeman více méně zpochybňovali roli Senátu, což podle mého názoru byla velká chyba. Já jsem se snažil, když jsem byl šéfem sociální demokracie, aby naopak se ta úloha Senátu ne snad zvýraznila, ona podle ústavy není velká, ale aby tam i opozice byla zastoupená. A sociální demokracii se dokonce podařilo po trojích volbách 2006, 2008 a 2010 dosáhnout absolutní většiny v Senátu, takže se domnívám, že pokud bude rozumně postupovat hnutí ANO, tak má jistých nějakých 14–18 postupů do druhého kola. A jak vidím to rozložení politických sil, tak pokud se dohodne s dalšími opozičními stranami o vzájemné podpoře, mám na mysli zejména SPD, tak může ty senátní volby poprvé s velkým přehledem vyhrát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
