Pane Přeučile, co říkáte na to, co se děje kolem Andreje Babiše, na tu atmosféru, která v České republice v posledních týdnech panuje?
To je, upřímně řečeno, na seminární práci. Můj tatínek, František Přeučil, mimochodem osobní přítel Jana Masaryka, byl po roce 1945 poslancem prozatímního Národního shromáždění a bojoval za to, aby tady byla demokracie. Demokracie s velkým D. A to se pochopitelně komunistům tenkrát nelíbilo. A proto můj táta, který byl v procesu Milady Horákové, dostal doživotí. Celá rodina Přeučilů si to nesmírným způsobem odnesla. Čili já preferuji myšlenku Winstona Churchilla, se kterým si dokonce i můj táta dopisoval. Pan Churchill říkal – demokracie je systém vědomých občanů a gentlemanů. Což je velice přesné. Pánové, kteří jsou zvoleni, by si měli uvědomit, že to je služba lidem. A s veškerou zdravou suverenitou a zdravou pokorou by měli svoji profesní činnost vykonávat. A pokud někdo, ve stínu duše, nemá úplně čisté svědomí, není úplně fair play, tak by měl být takovým gentlemanem, že by z té funkce měl odejít. Je to i vzor pro mladou generaci, což je nesmírně důležité.
Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
Když jste zmínil svého tatínka, co říkáte na to, že někteří lidé dnes odkaz Milady Horákové určitým způsobem shazují?
Když dnes některé takové řeči slyším, tak mě mrazí. Ti lidé si vůbec neuvědomují, co Milada Horáková udělala, jaká to byla dáma s velkým D. Jsem velice rád, že film Milada, kde jsem měl tu čest i malinkou roličku hrát, což mě velice těšilo, vznikl. Všichni by si měli uvědomit, zvláště mladá generace, co tito lidé pro demokracii udělali. Co udělali, abychom dnes mohli žít tak, jak žijeme, cestovat, svobodně se rozhodovat, podnikat a mít možnost být dobře informováni. Někdo musel tehdy něco obětovat. No a obětovala to právě třeba tato skupina, kde byla Milada Horáková a můj tatínek, a obětovala to i celá řada dalších lidí. A to by se hlavně mladé generaci mělo připomínat, aby si těchto lidí vážili.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Máme 29 let od sametové revoluce. Co se, podle vás, za tu dobu povedlo, a z čeho jste naopak třeba zklamaný?
Jsem velice šťastný, že žiji v demokracii. A znovu opakuji, že by to měla být demokracie s velkým D. Prožil jsem značnou část svého života v zoufalém, šíleném komunistickém režimu, kdy mladá generace si vůbec neuvědomuje, co jsme tenkrát prožívali. Měl jsem ohromnou kliku, že jsem byl 33 let v Divadle Na Zábradlí, které teď oslavuje 60 let od svého vzniku a kde byl doslova ostrov svobody. Čili já jsem šťastný z toho, že jsme v demokracii. Ale měli bychom ji všemi silami chránit. Aby nebyla ničím nabourávána a aby to byla opravdu ta demokracie, to co říkal Churchill – demokracie s velkým D.
Jak s odstupem doby od té sametové revoluce vnímáte postavu Václava Havla? A co říci na to, že někteří lidé, kteří ho třeba i dříve uznávali, mu s postupem let řadu věcí spíše vyčítají.
S Vaškem jsem byl velký kamarád. Znali jsme se z Divadla Na zábradlí. Shodou okolností jsem byl stejně jako on na vojně v Českých Budějovicích. Vašek byl strašně férový, bezvadný chlap. Může mít na něj různá společnost nejrůznější názory, ale byl to člověk, který měl odvahu jít do určitých situací, aby v podstatě „prostřel „stůl“ pro novou generaci. Stůl svobody, volnosti, dýchání a radosti ze života. Což všechno přináší pochopitelně demokracie.
Psali jsme:
V posledních týdnech se konala řada demonstrací… Domníváte se, že mohou něco vyřešit, změnit?
Ti pánové, kteří jsou v těch vrcholných politických funkcích, by na to měli slyšet a měli by se zachovat podle svého svědomí.
Velkou diskusi vyvolalo to, že květiny, které položil na Národní třídu u příležitosti 17. listopadu například Andrej Babiš, skončily v koši. Co si o tom myslíte?
Víte, to je velice složitá otázka. Položením květin byla vyjádřena úcta lidem, kteří ten 17. listopad prožili. Já jako herec jsem ho prožil velice intenzivně. A to by si také, podle mého názoru, lidé měli uvědomit, že i herci, tenkrát v období kolem 17. listopadu, pomohli k tomu, abychom dnes prožívali dobu svobody, dobu demokracie. Na to se trošku zapomíná. Protože my jsme jezdili po desítkách, stovkách měst, abychom lidem vysvětlovali, co se stalo na Národní třídě, jaká tam byla situace, proč by se mělo tenkrát jít do generální stávky... Ta situace nebyla jednoduchá. Čili ta úcta k tomu 17. listopadu by měla být zachována a podle toho by se měli lidé chovat.
Mluvíte o tom, že máme velké štěstí, že můžeme žít v demokracii. Někteří lidé ale tvrdí, že je demokracie ohrožena. Máte také ten pocit?
Já myslím, že není ohrožena. Proč by měla být? Naopak. Buďme šťastni, že jsme v Evropské unii, že jsme v NATO. Buďme šťastni, že jsme v této společnosti. Ale ta společnost by měla opravdu na lékárnických vahách zvažovat všechna svá rozhodnutí, abychom si užívali života v plné míře.
Herec Jan Přeučil. Foto: archiv J. Přeučil
Ohledně Evropské unie se v poslední době ozývají i názory, že by nám možná bylo lépe, kdybychom nebyli součástí tohoto společenství... Aktuálně vidíme také třeba brexit. Co vy si o tom myslíte?
Myslím si, že kdyby teď bylo ve Velké Británii znovu referendum, určitě by v EU zůstali. Mně osobně je to velice líto, že odcházejí. Je to nádherná země, ve které jsem byl nesčíslněkrát a myslím si, že byla i takovým „kořením“ EU. Bohužel, rozhodli se tak, jak se rozhodli. Možná někteří lidé hlasovali neuváženě. Četl jsem názory, že kdyby bylo referendum dnes, dopadlo by zřejmě úplně jinak.
Když mluvíme o Evropské unie, trnem v oku mnohým lidem je Angela Merkelová. Jak vy hodnotíte její politiku, konkrétně ohledně uprchlíků, migrantů?
Víte, to je opravdu velice složitá otázka. Lidem by se mělo pomáhat. Ale mělo by to mít nějakou určitou úroveň, určitou noblesu. Je pravdou, že když se ohlédneme zpátky, tak v dobách komunismu spousta lidí i tady odtud emigrovala. Odešli, protože nechtěli žít v tom zoufalém, zhůvěřilém komunistickém režimu. A na té druhé straně jim pomohli. Je otázka, jak nyní těmto lidem pomoci. Myslím si, že by bylo lepší pomáhat jim přímo v těch jejich zemích, aby nemuseli prchat do Evropy nebo někam jinam.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
