Přirovnal jste současnou dobu k nástupu fašismu i k roku 1948. Politici často říkají, že strašení komunisty je zastaralé. Vy se tedy nedomníváte, že jsou obavy přehnané? Proč?
Určitě nejsou, protože komunistická doktrína je taková, jaká je a všichni víme, jakým způsobem to táhli. Alespoň ta starší generace, do které se počítám, si pamatuje roky před osmdesátým devátým, kdy jsme museli plnit socialistické závazky, kdy jsme museli dělat různé věci, které byly naprosto nesmyslné a samozřejmě kdy nahoru šli jen ti, kdo měli zásluhy, byli členy komunistické strany a tak dále. Takže z mého pohledu je naprosto logické, že nechceme stejnou dobu.
Samozřejmě komunisté se ohánějí tím, že jsou chytřejší a moudřejší a jiní, ale já neznám člověka, který by byl ze dne na den, z roku na rok jiný. Vždy jsou to ti samí komunisté a my k nim budeme přistupovat vždy stejně. Jsou to ti, kdo způsobili útlak lidí, kdo pozabíjeli spousty našich čestných občanů a nechceme, aby tady vládli. A nechce to ani veřejnost, protože jim dala minimum hlasů ve volbách. Tam je to jasně vidět a je pro mne opravdu šokující, když strana, která vůbec poprvé zaznamenala obrovský debakl, se nakonec rozpíná, vymýšlí si a snaží se vydírat všechny kolem sebe, aby získala maximum možného a vliv ve státních podnicích a tak dále.
Které kroky za poslední čtyři, pět let považujete za nejhorší z pohledu podnikatelů a živnostníků, za jejichž zájmy bojujete?
Těch opatření, která ztěžují podnikání, je mnoho. A každý obor podnikání zasahují ta opatření jinak. Samozřejmě hostinští dostali první ránu v podobě Elektrické evidence tržeb, druhou v absolutním zákazu kouření. Podle mého názoru by zde měly být kuřácké i nekuřácké hospody a každý by měl zvážit, kam půjde. Jak říkal Václav Klaus: trh je svobodný a každý by si měl vybrat. A já vidím, jaké obrovské problémy to nese nejen restauratérům, ale i lidem, kteří si tam chtějí sednout. Jít někam s kuřáky, aby i oni byli spokojení a netrávili jsme většinu té doby na ulici, je těžké.
Další firmy mají obrovský problém s kontrolními hlášeními, protože jsou složitá, stojí hodně peněz a pokuty jsou obrovské, když se nedodají včas z jakéhokoliv důvodu. Co mě nejvíce tíží, je plíživý nárůst byrokracie, zbytečné papírování, nové a nové výmysly. A z druhé strany obrovské množství kontrol, jichž přijde deset za sebou místo jedné specializované a já jako majitel na tom strávím dva měsíce, abych dokládal, místo, abych podnikal.
Druhá zásadnější věc je, že vymysleli systém pokut, který je pro leckteré firmy likvidační a navíc přímou zodpovědnost za zaměstnance, a to za jakýchkoliv podmínek. Mám mnoho případů, kdy se zaměstnanec spletl nevědomě a firma dostala pokutu deset, patnáct tisíc korun. Když má malý živnostník s jedním zaměstnancem zaplatit patnáct tisíc, je to jeho měsíční příjem do domácnosti. To je hrůza.
Tuhle věc vidím jako jedinou lepší za komunistů. Před převratem jsem dělal deset let bezpečnostního požárního technika a ekologa v jednom státním podniku, měl jsem denně styk s kontrolami, ale ony působily preventivně, kontrolně, a když ti lidé něco našli, upozornili na chybu. Dnes přijdou a řeknou: my musíme najít a dát pokutu, jinak nás vymění. To je opravdu špatné. Řešit výchovu podnikatelů, občanů tím, že je budete šikanovat, to není výchova, to je teror.
Ze sjezdu Soukromníků: Předseda ODS Petr Fiala a kandidát Vladimír Martinec
Jaké největší výhody vidíte ze spojení s ODS?
Jednoznačně úspěch ODS v parlamentních volbách a díky tomu vlastně velmi silného spojence v Parlamentu, který slyší na naše volání, slyší naše názory, promítá je do svých zákonů a tak dále. A spolupráce je oboustranná, to znamená, že i oni, ODS svoje nápady přenáší na nás. To je první věc, Druhá samozřejmě v tom, že jsme silnější jako celek. Kdybychom kandidovali samostatně ve velkých volbách, tak jsme zatím slabí a došlo by k prohospodaření hlasů. Což neplatí na komunální rovni, tam jsme na tom celkem dobře a i v krajích, ale ještě to má nějaký vývoj. Hlavně ať už půjdeme v koalici, nebo půjdeme vedle sebe, tak se musíme spojovat a musíme o sobě vědět, co připravujeme, abychom tlačili jako celek.
Jaký cíl máte jako předseda Soukromníků?
Cílem je určitě zvednout stranu Soukromníků na úroveň parlamentní, to znamená mít svoje poslance, další senátory, kluby, ať už společně s někým dalším, menším, ale se stejnými názory, nebo samostatně. A samozřejmě mít více odborníků na to, abychom dokázali rychleji reagovat na problémy společnosti a dostat je do Parlamentu tak, aby ty návrhy byly úspěšné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
