Temná noc. Přijíždíme k obrovskému objektu bývalé továrny pod horou Gasfort nedaleko městečka Balaklava, otevírají se dveře a jeden z chlapů nás naviguje k budovám fabriky. Vše se posléze rozsvítí. Mezi budovami se vysoko na bývalém dopravníku zablyští jakési hlavy zmutovaných predátorů. Na zemi je vidět třeba globus s mapou Ruska s Krymem, lebku s korunou sochy svobody či fontánu "Dětský chorovod", symbol neporaženého Stalingradu, obvinutou hadem. Nejspíš a možná symboly ruského přijetí Krymu, smrtelné západní lži a všeobjímajícího antiruského militarismu. Tady se bude zanedlouho konat velká motorkářská show. Najednou, kde se vzal, tu se vzal šéf ruského motorkářského klubu Noční vlci Alexander Zaldostanov přezdívaný chirurg. Menší postavou s šíjí dospělého býka. Září jako industriální divadlo za ním. Vítá Čechy, čas prý nehraje žádnou roli, připraven na veškeré dotazy. Takže startujeme...
Co byste chtěl vzkázat Čechům?
Víte, měl jsem hroznou radost z podpory, které se v Česku těšil náš klub, když jsme jeli po pomnících našich vojáků. Byl to jasný vzkaz nepřátelům, kteří očekávali jiné reakce. A chtěl bych říct, že pravda vždy dokáže rozdrtit každou velkou lež. Oni se snaží přes masová média ovlivňovat naše myšlení a vzpomínky. Moc se jim to nedaří, protože lidé sami cítí, kde je pravda.
Myslíte si, že se v Evropské unii přepisuje historie druhé světové války?
Určitě. Nemůžeme se tomu divit, válka trvá. Horká nebo studená, to je jedno. Víte sám dobře, co se stalo s Ruskem v prokletých devadesátých letech. Nejvážnější fronta té války je boj za vědomí, boj za myšlení. Kdo bude formovat myšlení, ten bude ovládat svět. Proto se hlavně demolují historická města, je třeba smazat historii. To, co se stalo s Palmýrou v Sýrii, je snad dostatečně známé. Kam se střílelo nejvíce? Tam, kde je uchovávána paměť. Tam, kde ji lze možno dokázat. A proto je útočeno i na nás.
Psali jsme:
V Evropské unii, potažmo i u nás, se o Nočních vlcích píše jako o teroristech, kteří pomohli anektovat Krym...
To je velmi povrchní a nepravdivý pohled. Nehceme zabrat Krym. Přemýšlím o celé své zemi pod názvem svatá Rus. Chtěl bych ji spojit. Chci se starat o to, aby byla obklopena přáteli a ne nepřáteli. Nicméně dnes jsou geopolitické touhy jiné. Dnes se reálně bojuje mezi dvěma světonázory. Mezi metafyziky, ke kterým se hlásím já, a materialisty. Kdo vyhraje, bude vést svět.
Jestli zvítězí materialisté, společnost konzumu, tak se bude přemýšlet jen o tom, jak přežít a jak se nažrat. Svět půjde satanistickou cestou. To by mu ještě scházelo. Nebo naopak vyhrají metafyzici, to jsme my, a pak se svět bude rozvíjet jinak.
Fotogalerie: - Tváře Krymu
Máte nyní na tričku Stalina a jste jeho velkým obdivovatelem. Byl ale Josif Džugašvili podle vás metafyzik anebo materialista?
Podle mě byl jasným metafyzikem. Vždyť by jinak nikdy nevyhrál ve velké vlastenecké válce. V takové válce vyhrát nebylo potřeba technologií, ohromného území a jaderného potenciálu. Známe, co se tehdy převalilo přes Sovětský svaz. Ve válce vyhrává duch a ducha bez Boha není.
Proto se Stalin upnul ke Kazaňské ikoně Matky Boží, což mu vůbec nebylo podobné. S touto svatou ikonou se na Stalinův příkaz létalo nad všemi frontovými liniemi, třeba nad Moskvou. Stalin nechal již během války otevřít znovu v celém Rusku na dvaadvacet tisíc pravoslavných chrámů. To se za Sovětského svazu nikdy nestalo a tehdy nebylo žádné církevní prosby, kterou by Stalin nevyplnil.
Ano, na začátku se represemi a terorem možná snažil zastavit bouřící magma zničující národní energie, ale pak vše nasměroval do koryta tvrdé organizace. Vyhrál válku.
Nicméně v celém světě je Stalin považován za nejkrvavějšího diktátora všech dob a oběti jeho vlády se počítají do milionů...
Všichni, co to říkají, zapomínají na to, že žili lépe. Ale on zachránil Rusko. Nicméně bych nechtěl, abychom o tom dál hovořili, protože existuje silná protipropaganda. Jde o téma, o němž bychom mohli hovořit dále a dále. A takhle krátce se mi to zdá plytké. Na tohle téma by bylo potřeba samostatného rozhovoru. Dnes je třeba řešit současné problémy.
Lze říci, že jste kamarád s prezidentem Vladimirem Putinem?
Jaké přátelství může být mezi prezidentem Ruska a mnou? Já jsem jen člověk chodící po této zemi. Vždyť pro něj musím být mimozemšťan. Jsou mezi námi sympatie, které mohou být rozvážné. Možná by se dal postrčit, aby se mezi nás podíval. Navštívil nás ale už několikrát. Na druhou stranu je třeba říct, co je důležitější a hospodárnější? A prezident Ruska si podobné věci bude hodně rozmýšlet. I proto si ho vážíme. Za jeho pozici středu. Je to prezident.
Když jsme to tady na Krymu začali všechno dělat, tak jsme se ocitli v určitém nestabilním momentu, ale on nás podržel. Ostatně v klubu Nočních vlků by mě asi nezvolili s mými některými názory za lídra, kdyby mi nevěřili. Nicméně v demokracii to tak je.
Fotogalerie: - Noční vlci rudoarmějcům
Fotogalerie: - Noční vlci na Václaváku
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
