Opravdu přijede Zeman? Takto prezidenta vnímají lidé v Srbsku. Spojuje nás podle krajana mnohem více, než jazyk

19.03.2023 8:20 | Rozhovor

Česká komunita v srbské metropoli zažila letos historickou událost – po několika desetiletích byl znovuotevřen Český dům. Předseda krajanského spolku Česká beseda Bělehrad Andrej Kubíček pro ParlamentníListy.cz mluví o tradici Čechů v Bělehradě, o historii vzájemných vztahů a oceňuje roli exprezidenta Miloše Zemana v jejich životě. Kubíček by si přál, aby do Srbska zavítal i nový prezident Petr Pavel.

Opravdu přijede Zeman? Takto prezidenta vnímají lidé v Srbsku. Spojuje nás podle krajana mnohem více, než jazyk
Foto: Česká beseda Bělehrad
Popisek: Předseda České besedy Bělehrad Andrej Kubíček (vlevo) přebírá dary od Miloše Zemana na slavnostním otevření Českého domu

Na konci ledna došlo po mnoha letech k navrácení Českého domu v Bělehradě do českých rukou, za což mimořádně lobboval Miloš Zeman, který po 10 letech skončil v úřadu prezidenta. Věřili jste jako čeští krajané, že se to nakonec povede?

Osobně jsem byl vůlí optimista, ale rozumem pesimista. Věděl jsem, že tento úkol je nesmírně složitý a obtížný. Právní vztahy k vlastnictví objektu byly velmi složité a samotná budova byla obětí desetiletí zanedbávání. Celý podnik si proto vyžádal spoustu peněz a práce. Naštěstí zvítězil optimismus vůle. I povětrnostní podmínky byly neuvěřitelně příznivé, protože za celou dobu přestavby pršelo jen pár dní.

Anketa

Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?

94%
5%
hlasovalo: 49423 lidí

Jak byste ocenil zásluhy prezidenta Zemana na návratu Českého domu? Je to tak, že bez jeho iniciativy by k tomu nikdy nedošlo?

Myšlenka navrácení Českého domu nebyla nová. Naopak, existovala již delší dobu, ale k realizaci došlo až nyní. Iniciativa prezidenta Zemana byla jistě nutnou podmínkou, protože bez nadsázky by se bez ní Český dům nikdy nevrátil ke svému účelu. To ostatně jasně zdůraznil prezident Aleksandar Vučić, který se svým týmem sehrál v celém procesu také neméně důležitou roli.

Samozřejmě musíme zmínit i další lidi, kteří se výrazně zasloužili o návrat Českého domu. V první řadě je to Jeho Excelence, velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta, který je nám jako české komunitě, spolu se všemi ostatními zaměstnanci ambasády, výjimečnou oporou. Rád bych také zmínil mimořádně obětavé lidi ze Srbska, pana Jovana Vorkapiće, ředitele Republikového ředitelství pro majetek Republiky Srbsko, a také společnost Izolinvest, jejíž ředitel Jovan Luković a architekt Zoran Jurišević investovali nadlidské úsilí, aby tuto práci dokončili včas. V některých okamžicích bylo na stavbě až 70 pracovitých dělníků.

Úloha Miloše Zemana v životě české komunity v Srbsku je tedy výrazná. Zapíše se tím dle vašeho mínění výrazně do historie, nebo je to přehnané tvrzení?

Miloš Zeman se v Srbsku těší velké a zasloužené úctě jak mezi českou komunitou, tak mezi Srby. Nesmírně mě potěšilo, jak často se lidé pracující na stavbě ptali, zda opravdu přijede prezident Zeman. Byli zvláště motivováni přispět a splnit přání velkého přítele Srbska. Média v Srbsku ráda píší o prezidentu Zemanovi a zdůrazňují jeho přátelský vztah k Srbsku, velkou politickou moudrost a zkušenosti. Historici mohou soudit, kdo se zapíše do dějin, ale už dnes víme, že je velká čest být současníkem člověka, jakým je Miloš Zeman.

Vše, co bylo dosud řečeno, nasvědčuje tomu, že je možné konstatovat, že nám Miloš Zeman změnil život. V nových prostorách bude jistě příjemnější i kurz češtiny a divadelní zkoušky. Plánujeme i další aktivity, především pěvecký sbor, filmové projekce, výstavy, přednášky a sportovní aktivity. Největším úkolem, kterému čelíme, je angažovat mladší generace. Doufám, že i jejich členové budou schopni na tuto otázku za deset let odpovědět kladně.

Jak probíhalo slavnostní otevření Českého domu? Máte z toho nějaké zajímavé zážitky s panem prezidentem?

Slavnostní otevření Českého domu proběhlo tak, jak si jen lze přát. Jedná se o nejvýznamnější událost v novodobé historii české komunity v Srbsku, a proto byla celá akce pečlivě připravena. Osobně na mě nejvíce zapůsobila přátelská a vřelá atmosféra mezi všemi přítomnými Čechy a Srby. Ve všem bylo vidět velké společné štěstí kvůli této nádherné příležitosti.

Stejně jako v minulosti jsme měli možnost si s chutí vyslechnout slova prezidenta Zemana, ve kterých se snoubí moudrost a humor – ctnosti, které se dnes bohužel často oddělují. Jako česká komunita jsme vymysleli způsob, jak si prezident odveze domů do České republiky symbolickou část Českého domu. Jmenovitě Branislav Kolaček, jehož předkové se v Bělehradě zabývali kovářstvím více než 100 let a který zařídil původní budovu Českého domu, vyrobil kovaný stojan na knihy. Prezident Zeman nám zanechal symboly České republiky jako hezkou vzpomínku a spolu s prezidentem Vučićem navrhl, že prioritou naší budoucí práce by mělo být vybudování velké knihovny. Knihy jsme již sesbírali, a tak jsme tuto dohodu začali plnit.

Český dům v Bělehradě, který postavili v roce 1928 naši krajané, svědčí o dlouhé tradici vzájemných vztahů obou zemí. Je důležité, aby se vztahy Česka a Srbska nadále rozvíjely, i přes případné rozdílné názory v některých politických otázkách?

Stavba i rekonstrukce Českého domu jsou svědectvím přátelských vztahů mezi našimi zeměmi a národy v různých historických obdobích. Věřím a jsem si jist, že tato budova v “novém kabátě” umožní psát nové kapitoly dobrých vztahů. Skutečné přátelství mezi dvěma národy je vždy silnější než politické postoje, které patří jednotlivcům, a ne celým národům.

Kam až do historie sahá tradice blízkých česko-srbských vztahů? Je známé přátelství prezidenta Masaryka s králem Aleksandrem I., ale ta historie je už starší. Nebo ne?

Věřím, že duch husitského vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa a jeho bojovníků je stále na soutoku Sávy a Dunaje, kudy kdysi proplouvali lodí. Mezi slovanskými národy, Srby a Čechy, existuje hlubší porozumění než na úrovni jazyka. Historické výzvy přispěly k vzájemnému respektu mezi našimi národy. Rád zdůrazňuji, že Srbové a Češi si vždy dobře pomáhali, protože Češi dokázali Srbům nabídnout pokročilé technické a vědecké poznatky, zatímco Srbové inspirovali Čechy hrdinstvím a především epickou poezií, která se hojně četla v Čechách v 19. století. Sokolské hnutí je svým způsobem spojením těchto tradic.

Vztahy mezi Jugoslávií a Československem v meziválečném období jsou také obdobím, na které je třeba pohlížet jako na určitý vzor. Samozřejmě, že každý, kdo si myslí, že tradice je nějaký druh popela, který je třeba zachovat, se mýlí – je to plamen, který je třeba udržovat, aby nám osvítil cestu do budoucnosti.

Závěrem otázka do budoucnosti. Na Pražský hrad nastupuje nový prezident Petr Pavel. Měl byste pro něho nějaký vzkaz nebo přání?

Přeji novému prezidentovi Petru Pavlovi, aby se mu povedlo navštívit Srbsko a také aby měl úctu všech jeho občanů, zejména české komunity. Má k tomu výborný výchozí bod.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Přivítak generála NATO? Asi za bombardování ...., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusegandalf , 19.03.2023 11:59:31

|  5 |  0

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…