„Klima šílenství je gigantickým zastíracím manévrem pro další islamizační vlnu. Na komplotu se podílejí špičky Evropské unie (Timmermans a spol.), byznys hladoví po netušené bonanze ‚ekologických‘ státních zakázek (kdo vlastní akcie firem vyrábějících větrníky?) a lacino prodejní akademici (na vlně hysterie se vezou donedávna prestižní globální časopisy typu Lancet nebo Nature, ale i regionální příštipkáři). Zelená revoluce rozloží Evropu a islám se stane přijatelnou alternativou. Nejenže se uchýlí k islámu, ale i klima šílenství je jakousi zástěrkou pro islám,“ napsal jste nedávno na Facebooku. Jak klima šílenství rozloží Evropu? Proč se islám stane přijatelnou alternativou? A jak funguje ona zástěrka?
Začal bych zástěrkou. To, že se něco děje s klimatem, je v podstatě dominantním tvrzením environmentalistů i aktivistů už nejméně dvacet let. Podstatné je, že s tím klimatem se neděje nic skokově. Nějak nám vzrůstá CO2 v atmosféře a v některých částech světa se mírněji či více otepluje. Je to vidět a nikdo s tím nepolemizuje.
Ale tato hysterie, která bývá spojována s vystoupením švédské aktivistky Grety, začala velice náhle, najednou, zhruba na přelomu let 2018/2019. Do té doby o té dívence nikdo neslyšel a najednou zde byly středoškolské páteční stávky za klima a další a další iniciativy, až to vyústilo do plaveb přes oceán, proslovy ve Společenství národů a podobně.
Kdo tohle trochu sleduje, a já to sleduji, protože jsem ekolog profesí, mohl si všimnout, že o klimatu najednou a z ničeho nic začali velice hodně psát hlavně na Twitteru a dalších sociálních sítích vysocí evropští úředníci, konkrétně Frans Timmermans, někdy o Vánocích loňského roku. Najednou jsme viděli vyšší intenzitu aktivit i výroků a pamatuji si na jeden. Byl to malý tweet Franse Timmermanse, který zněl: Musíme mládež více orientovat na ochranu klimatu, abychom ji odlákali od nacionalistů. Vyšel v době začínajících stávek. Rád bych čtenářům sdělil, že vše nevzniklo od švédské školačky, ale mělo to přinejmenším silnou boční podporu nejvyšších kruhů Bruselu. Proto hovořím o zástěrce. Co si budeme povídat, to, co se děje v Evropě s migrací, zahraniční politikou, situace kolem Sýrie, Turecka, na balkánské trase, bezpečnostní situace, jsou samozřejmě akutní a naprosto reálné věci, které ohrožují životy, zdraví a prosperitu Evropanů dnes a denně.
Takzvané klimatické hrozby jsou vzdálené, vágní, a kdyby špičky Evropské unie věřily v existenci klimatických hrozeb a braly je vážně, tak by musely přijímat přesně opačná ustanovení a opatření, než přijímají. Vším, co dnes špičky Evropské unie pod záminkou ochrany klimatu dělají, tu situaci zhoršují.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Takže chcete říct, že Evropané budou tak dlouho pracovat s tímto problémem, který byl stanoven jako společný nepřítel, až do doby, než obyvatelé naleznou oporu v islámu?
Nedomnívám se, že to by byl plán. Plán ze strany evropských mocných je odlákat – řekněme – pozornost zejména mladých lidí od jejich každodenních problémů, od rychlé změny společnosti, která se jim děje před očima, a odlákat je k něčemu, co je věčné, protože klima se vždy bude měnit. Navíc velice nesmyslně řešitelné, protože bojovat proti oxidu uhličitému je jako bojovat proti kyslíku. Je to složka atmosféry, potrava rostlin, věc, kterou vydechujeme my všichni. Bojovat proti CO2 je jako bojovat proti životu.
Něco jiného je omezovat spotřebu fosilních paliv, ale to jde vlastně stranou. Demonstranti vykřikují, že je třeba snížit oxid uhličitý, prostě naprosté šílenosti. Vyvoláváno, posunováno, provokováno jako zástěrka velkých změn, které se ve vyspělém světě dějí, a také jako obrovský byznys pro celou řadu firem, korporací, akademických pracovišť, které jsou na tuto záležitost nějak napojené a profitují z ní. Tady bych zopakoval jednu otázku: Kdo vlastně vlastní akcie firem, které nyní stavějí stovky a tisíce větrných vrtulí po celé západní Evropě. To je obrovský kšeft.
Dětský sbor německé veřejnoprávní televize: Moje babička je stará ekosvině
Zpět k mé otázce. Nakonec Evropané podle vás naleznou klid v náručí islámu? Jak tomu mám tedy rozumět?
Domnívám se, že ta opatření, která se dnes přijímají v nejvyspělejších evropských zemích, způsobí takový chaos, zbídačení lidí, ochuzení a seberou jim jejich každodenní jistoty i aktivity, že lidem v chaosu nebude zbývat než hledat nějaký jiný deštník jako ochranu. V tom, jak se západoevropský kulturní mainstream naprosto zbláznil. Nejde jen o klima, ale i genderovou agendu a protirodinnou agendu. Při tom všeobecném bláznění bude čím dál tím většímu počtu lidí připadat islámská nabídka jako ostrůvek zdravého rozumu. Ono to tak není, ale když vám vláda zakazuje nebo chce omezovat jídlo, na něž jste zvyklí, když vám chce mluvit do reprodukčních zvyklostí, když vám chce sebrat automobil, který potřebujete a máte rádi, tak najednou jsou tu chlapíci, kteří tyhle věci neřeší, mohou vypadat jako poslední rozumní.
Napsal jste také, že „v Německu nadšeně vstupují do zelené dekády“. Jak bude ta zelená dekáda vypadat?
Není žádné tajemství, jak Merkelová v Německu a Ursula von der Leyenová v Evropské unii vykládají o zelené pětiletce, potřebě se uskromnit, o potřebě naprosto „změnit ekonomiku a životní styl“. Mám vážné obavy, že to myslí vážně. Češi si špatně uvědomují, že západní sousedé, zejména Němci, neumějí švejkovat. Nejsou zvyklí na fungování, které nás naučili komunisté a předtím Rakousko. Na nějakém sjezdu nebo u dvora se něco vyhlásí, a než se to dostane z Vídně či Prahy, tak se to zmírní, kolonky úředních lejster se vyplní a mávne se nad tím rukou. Tohle všechno umíme, ale neumějí to Němci. Ti když chtějí bránit třeba vjíždět autům do měst, myslí to vážně.
Jaké jsou důvody boje za klima? Firmy a vědci jsou podle vás už nyní zděšení, jaký směr a dynamiku to nabralo. Jaká je v celé věci role vědců? Kritizoval jste také „donedávna prestižní časopisy“, které se k boji za klima přidaly. Proč to dělají?
Role vědců je přibližně taková, že my jako biologická komunita skutečně už dvacet let sledujeme změny v přírodě, které měnící se klima způsobuje. Někdo měří atmosféru, někdo tloušťku ledu v Grónsku, někdo sleduje změny v době letu motýlů, příletu ptáků nebo ve zrání zemědělských plodin. Výsledný obraz opravdu ukazuje na to, že se otepluje. Ale samozřejmě základní otázka je, co s tím? Pochopitelně všichni klima vědci se shodnou, že by bylo dobré snížit spotřebu fosilních paliv, bylo by dobré používat jiné zdroje energie a podobně. Ale jenom velice nově a velice málo kolegů přichází s tak šílenými návrhy jako vybít stáda hovězího dobytka, přejít totálně nebo téměř totálně na vegetariánskou stravu. Tyto návrhy jsou samozřejmě kontraproduktivní jak společensky – lze očekávat odpor lidí, tak biologicky a o tom bychom si mohli dále povídat.
V posledních pár letech se situace skutečně vymkla a z klimatického alarmismu se stala jakási povinná linka, která se typicky projevuje tak, že máte nějakou konferenci či vystoupení významného badatele, který třeba zjistí i nějaké skutečnosti, které jsou v mírném rozporu s tím hlavním proudem. Takový člověk pak stojí někde na konferenci a říká: Opravdu nechci zpochybňovat význam globálního oteplování a nutnost snížení emisí fosilních paliv. Říká to jako povinnou mantru, než nám přednese referát o tom, že nějaká můra nereaguje tak jako ostatní můry. Nikdo se ho neptal na roli fosilních paliv, nikdo ho nepodezírá, že by byl skeptikem. Ale on si potřebuje předem umýt hlavu, protože zjistil maličko se lišící informaci.
Opravdu naprosté šílenství v poslední době předvádějí i špičkové světové časopisy jako třeba Nature, v němž kupříkladu vyšla studie, že by nám s klimatem mohlo pomoci masivní zalesňování. Studie byla založena na počítačovém modelování, kde všude by se dal vysadit les. Jako paradox studie a zároveň ilustraci smyslu uvažování navrhovali zalesnit i oblasti, kde lesy nerostou přirozeně nebo jde o savany, buše a jiné typy stanovišť, než co si představujeme pod klasickým lesem.
Ale když klima, tak jsou schopni – pochopitelně jen v návrhu na papíře – zalesňovat ve východní Africe národní parky, protože je tam málo stromů. To už je naprosté šílenství. Zajímavé je, že studie vyšla začátkem minulého roku a byla za ten rok citována dvakrát ve vědeckých časopisech, což je velmi málo, ale obletěla veškeré noviny, mediální zprávy, televize, tiskové agentury a podobně. Tady vidíme vrtění psem.
To, co jste potom nastínil na Facebooku, byl nastupující chaos. Existuje nějaká skupina nebo síla, která má pro „chaotické desetiletí plán“, jak tomu čelit?
Žádní kapitáni průmyslu evropského nebo západního ani korporace, kupodivu ani akademici netuší, co dál.
Dále jste komentoval dělání drama z požárů v Austrálii, stejně jako v létě z požárů v Amazonii. Připomněl jste, že jde o místa, kde hoří každý rok...
Na světě je obrovská spousta ekosystémů, které prostě musejí jednou za čas shořet. Neříkám každý rok, ale jednou za čas. A říká se jim požárové ekosystémy nebo požárová stanoviště. A nacházejí se nikoliv náhodou v sezónně suchých oblastech. Nejbližší taková k nám a všem Čechům známá místa jsou břehy Středozemního moře – Chorvatsko, Řecko a tak dále, kde se lze přesvědčit na letní dovolené. Takových oblastí je mnoho, řekněme, že jsou to téměř všechny oblasti zeměkoule, kde máme sezónně suché klima. A na ty požáry je přizpůsobeno rostlinstvo, zvířata a podobně. Samozřejmě že při požáru některá zvířata zemřou, ale ekosystém je přizpůsoben, takže se víceméně nic neděje.
My jsme viděli mediální lež u Amazonie, protože ne celá Brazílie je deštný prales, značná část jsou sezónně suché savany. A požáry v této oblasti, které se vyskytují opravdu každý rok, byly vydávány za hořící Amazonii. Přitom ta vlhká Amazonie je vedle. Málokdo se podíval důkladně na mapu Brazílie, aby zjistil, že nehoří deštný prales, ale to, co hoří každý rok. Austrálie je podobný případ.
Abych ale nebyl úplně popíračem, tak požáry jsou sice pravidelné, ale v některých letech větší a jindy menší. Občas se stává, že katastrofické. Katastrofičnosti pomůže, když vypuknou poblíž lidských sídel nebo v oblastech, kde dlouho nehořelo, takže té hořlavé masy je naakumulováno více než obvykle. Dnes ale média, protože jsou oblouzněna globálním oteplováním, najednou pokládají každý sezónní požár za požár katastrofický.
Po tom všem, co jste ve vyjádření na Facebooku předestřel, jak to podle vás bude vypadat ve dvacátých letech 21. století? Co nás čeká za deset let, jaký je váš tip?
To opravdu není lehká otázka. Já očekávám stále větší chaos, rozvrat a chudobu v zemích staré Evropské unie. My jsme vlastně viděli už takovou ochutnávku ve Francii, kde přijali klimatické balíčky loni na podzim, a následkem bylo hnutí žlutých vest, které se sice podařilo nějakým způsobem potlačit, ale pokračuje stávkovými vlnami a propadem francouzské ekonomiky, protože to musí mít nějaké dopady, když o nich třeba přímo nevíme.
Očekávám podobný vývoj let i jinde. Očekávám také migrační vlny Západoevropanů do středovýchodní Evropy. Stále více Francouzů, Němců, Švédů a dalších se budou chtít usadit v Česku, Maďarsku, Polsku… Očekávám zhoršující se vztahy mezi starou Evropskou unií a zeměmi středovýchodní Evropy. A očekávám také čím dál bláznivější hysterii našeho hlavního proudu, takového prozápadního typu Milion Chvilek, Minář, Halík a podobně, kteří budou čím dál více lhát, cenzurovat zprávy a snažit se ukazovat, že ta západní Evropa je to pravé ořechové. Lidé jim budou čím dál tím méně věřit. To jsou ale všechno predikce, povídat si můžeme cokoliv, ale pozítří může něco vypuknout na Balkáně či Blízkém východě a všechno bude jinak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
