„Ono nebylo těžké iniciovat něco, o čem cítíte, že se na to jakoby jen čekalo. Pro mě bylo hrozně příjemné zjištění, že frustraci a stud, které jsem cítil, v sobě má řada lidí a potřebuje to obrátit v něco pozitivního,“ řekl Kolář a dodal, že „nelze se stále jen negativně vymezovat proti tomu, co nás irituje, uráží a ponižuje. Díky iniciativě se nám daří pracovat s pozitivním nábojem. Navzájem si dopřáváme radost a dodáváme si sílu, nabíjíme si baterky.“
Kolář zdůrazňuje, že se iniciativa snaží hlavně oslovovat mladé lidi, jako jsou například středoškoláci a vysokoškoláci. V iniciativě jsou prý rádi, že tito mladí lidé mají pochopení pro to, že chtějí žít ve svobodné zemi, kde bude vládnout demokracie a ne autokracie. Úkolem iniciativy je ukázat lidem, kteří žijí v prostředí, jež s nimi nesdílí názor, že existují i tací, kteří ho sdílejí, a tím je tak spojovat. „Člověk je tvor stádní, a když budete mít pocit, že jste černá ovce ve stádu bílých a že na vás všichni koukají jako na blázna, na lunatika, že si říkají ‚Co to ten pravdoláskař tady mele o hodnotách, vždyť my musíme hlavně vydělat prachy a sankce proti Rusku nám kazí naše byznysové příležitosti‘, nebude vám dobře,“ řekl Kolář a dodal: „A my díky iniciativě zjistili, že náš názor není osamocený.“
Podle Koláře je u nás spousta „skvostných“ lidí, kteří jsou prý i úspěšní podnikatelé a dokazují nám, jak lze zároveň respektovat zákony vlády, a přitom vést úspěšný byznys. Takovéto jedince se snaží iniciativa hlavně ukazovat mladým, aby pochopili, že lze mít úspěšný byznys i bez korupce a za dodržování a respektování všech zákonů. „Možná to zní, že říkám naprosto triviální věci – asi jako že jedna a jedna jsou dvě. Ale někdy je potřeba si to připomínat. Abychom se upamatovali, že nejsme ti ‚magoři‘. Že naopak my jsme normální,“ řekl Kolář.
Kolář uvedl, že u nás nedošlo k dekomunizaci takovým způsobem jako například v Německu denacifikaci. „My jsme nebyli poražení. Východní blok sice prohrál studenou válku, ale v zásadě spíš než prohrál válku, vyhrál mír. Vyhrál možnost zase se stát normálně se vyvíjející demokratickou společností. Že jsme to úplně neuměli a do dneška neumíme, to je jiná věc,“ popsal Kolář s tím, že i když u nás byl totalitní režim, nebyli jsme ohroženi na životě, pokud jsme s ním souhlasili, jen jsme nemohli mít kariéru.
Spousta lidí, kteří chtěli studovat humanitní obory, musela nakonec přejít na stavařinu či strojařinu, protože by v humanitních oborech musela podle Koláře skládat závěrečné zkoušky z marxismu-leninismu a vědeckého komunismu, a to nechtěla. Ti, kteří prý přesto vystudovali humanitní obor, později hlásali: „Já jsem vlastně nikdy nebyl přesvědčený komunista, ale kvůli rodině a kvůli kariéře a protože jsem chtěl dělat svoji práci, jsem do té strany vstoupil, ale jak to šlo, tak jsem ji zevnitř rozvracel.“
Prý bychom měli pozvat někoho ze Západu, aby nám udělal „psychoanalýzu“ a nastavil zrcadlo, jelikož podle Koláře je u nás častým jevem „plytkost“, tedy relativizování věcí.
Kolář doporučuje přečíst si nejrůznější knihy, které popisují národní charakteristiku, prý se díky tomu dá uvědomit například fakt, že „jsme asi jediný stát, který ve své státní hymně nebojuje na barikádách a nemává praporem, ale zpívá o tom, jak má líbeznou zemi…“
„Nakažen nějakými léty ve Spojených státech si říkám, že jako svobodný, a tím pádem odpovědný občan své země, nejsem-li s něčím spokojen, nemohu nad tím jenom mhouřit oči a krčit rameny, ale musím se pokusit s tím něco dělat. A když už jsem použil tu americkou zkušenost, tak si dovolím tady užít i příměr amerického orla. Ten, aby mohl letět ke hvězdám, potřebuje obě křídla: levé i pravé. A obě křídla musejí být zdravá,“ uvedl Kolář s tím, že úkolem iniciativy není nabytí moci a vytvoření politické strany, ale vyvíjet občanskou aktivitu, která by lidem pomáhala pochopit současný stav.
V Kolářově iniciativě jsou lidé jak z levice, tak pravice. Podle Koláře není slovo levice nic sprostého, ve spravedlivém pluralitním demokratickém liberálním systému mají být zastoupeny strany jak z levice, tak i středu a pravice. Kolář ale prý zásadně nesouhlasí s některými názory levice, jako jsou „míra přerozdělování“ a „role státu“.
Kolářovi se nelíbí osobnosti, jako jsou Jiří Vyvadil a komunisté. Prý vytvářejí mylný dojem veřejnosti a za příklad uvedl nedávný průjezd amerického vojenského konvoje, kdy křičeli, že většina lidí je proti. „To byla v zásadě bezvýznamná věc: alianční spojenecká armáda projíždí z jiné členské země NATO přes naši členskou zemi NATO do další členské země NATO. Několik uřvaných, strašně hlasitých užitečných putinovských idiotů – jako jsou pan Vyvadil, komunisti a někteří naši nacíci a bohužel i někteří ústavní činitelé, kteří to neříkají natvrdo – velmi přispívají k relativizaci toho, kdo je a kdo není spojenec. Realita se ovšem ukázala, když vyšli lidé, které urazilo, že jim někdo vnucuje názor, že tu Američany nechceme,“ uvedl Kolář.
Podle Koláře je nesmysl, když někteří v České republice volají po zrušení sankcí kvůli sníženému exportu na tamní trh. Hlavními obchodními partnery jsou podle něj Německo a Evropská unie, kdežto Rusko s jeho třemi procenty je pro nás z makroekonomického hlediska „zanedbatelná“ záležitost. „Chápu, že pro konkrétní podnikatele, kteří se rozhodli spojit svůj byznys s tímto teritoriem, je sankční režim fatálním problémem. Ale byla to jejich volba,“ dodal Kolář.
Kolář se prý snaží co nejvíce přehlížet „putinofilství a rusofilství“, ale kdy už je to nad míru přehlížení, musí prý reagovat. „Až když už je to opravdu do nebe volající, křiklavé, kdy jde třeba o to, že hrozí, že prezident republiky bude stát na tribuně na Rudém náměstí a kynout okupační armádě, tak už se prostě nedokážu nevyjádřit a vymezím se,“ vyjádřil se Kolář.
Podle bývalého diplomata Koláře není zcela jasný motiv obdivu některých našich občanů vůči ruskému prezidentovi. Má ale jasno v tom, že to jsou buď peníze, či „natvrdlost, blbost, ideologická omezenost, obdiv k autoritě, k autokratovi, který má moc vládnout davem“.
Ruské tajné služby si prý vybírají své lidi, podle serveru neovlivni.cz „užitečné idioty“, kteří budou podporovat ruský režim v zahraničí podle tří způsobů. Buď najdou toho správného člověka, kterému se už od základu zamlouvá režim v Rusku, takovýto typ je podle Koláře nejjednodušší. Druhým způsobem je jednoduše úplatek a ten třetí je vyděračství právě například v souvislosti s přijetím úplatku, tudíž daný podplacený člověk musí mlčet a pracovat, jinak se o něm vše zjistí v jeho domovské zemi.
„Vím, že je to nebezpečné pro náš stát a pro naši hodnotovou a bezpečnostní politiku, a proto je nutné se proti tomu vymezovat. My jsme dnes v jakési psychologicko-propagandistické válce. Ruská propaganda je mnohem chytřejší a propracovanější, než bývala za Sovětského svazu, netvrdí nám do očí, že modré je bílé,“ uvedl Kolář, který míní, že je třeba se bránit proti jedincům, kteří ruské propagandě již podlehli.
Kolář považuje Putina za prezidenta, který sice pozvedl ruskou ekonomiku, přilákal zahraniční investory a dokonce i vytvořil střední třídu, jenomže za jeho vlády jsou dosti omezeny svoboda a občanská práva.
„Ukrajina je místo, kde se dnes vlastně bojuje i o nás. Je to smutné a je to tristní. Z mého pohledu je to fatální selhání euroatlantického leadershipu – že to jakoby víme, ale nechceme to připustit v plné síle problému, který tam je,“ prohlásil na závěr Kolář o současném dění na Ukrajině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: ste
_profil_top.jpg)
