V rámci předvolební kampaně politických stran zazní spousta slibů s cílem získání hlasů této nejpočetnější voličské věkové skupiny, které se ovšem dnem 21. října stanou opět planými sliby.
Hroutí se skutečně Bismarckův třetinový solidární systém nebo je současný zákon o důchodovém pojištění pořád funkční? Částečnou odpovědí by mohlo být srovnání výdajů na důchody v % HDP jednotlivých států Evropské z roku 2014 vypadající následovně:
Řecko - 17,5; Itálie - 16,5; Francie - 15,3; Rakousko - 15,0; Portugalsko - 14,9; Nizozemí - 13,5; Finsko - 12,8; Belgie - 12,2; Německo - 12,2; Španělsko - 11,9; Slovinsko - 11,6; Lucembursko - 9,8; Česká republika - 9,8; Malta - 9,5; Kypr - 9,4; Slovensko - 8,5; Litva - 8,2; Estonsko - 7,9; Lotyšsko - 7,8; Irsko - 7,2. Průměr EU je 13,8 %.
Od mocenského převratu v roce 1989 je „důchodový fond“, který zdědily „postkomunistické „ vlády ve výši 670 miliard dávno „rozkraden“ a výše starobních penzí z původní výše 62% se snížila na současných asi 40% k průměrné mzdě.
Nezvítězila pravda a láska, ale zlodějna a gauneriáda. Žádná z polistopadových vlád nedokázala uhlídat miliardové úniky díky děravým zákonům a špatnému výběru daní. Navíc téměř všechny podniky, které přinášely státu zisk byly v podstatě za „hubičku darovány “ do soukromého vlastnictví většinou cizincům a tím i každoročně plynoucí zisk do zahraničí ve výši kolem 300 miliard Kč.
Nenechme se strašit poplašnými zprávami ministra financí Pilného, že peníze na důchody nejsou. Ani úsměvnými nápady Matěje Stropnického spočívající v odprodeji seniorských bytů státu, znamenající finanční si přilepšení na stáří.
Peníze k zabezpečení penzí pro seniory ve státním rozpočtu jsou. Obávám se ale, že pro vládu která vznikne po podzimních volbách bude větší prioritou navyšování armádního rozpočtu směřující k dalšímu společnému válečnému tažení pod křídly NATO na Rusko, nežli zabezpečení důstojného stáří našich občanů, alespoň částečně srovnatelné se sousedním Německem.
Převzato z profilu.
Mgr. Miroslav Kavij
autor: PV