Cesta na místo ministra financí/ dluhu nebyla rozhodně jednoduchá. Ve srovnání s případem Berlusconiho a podobných hráčů pozorujeme společné rysy, jak se dostat k moci.

1.  Získání zdrojů

Berlusconiho živily jeho firmy a také část italské mafie. Pan Babiš využívá svých firem a národního rozpočtu. Na jedné straně stojí zemědělské a jiné dotace, které symbolizují biopaliva. Byznys s řepkou však představuje pouze vrcholek řetězce. Pro její podporu v minulosti hlasovaly všechny dosavadní parlamentní strany. Babiš si tak našel spojence v politice, kteří schvalovali určené dotace, ještě než vzniklo hnutí ANO 2011.  Druhou stranou je tvorba norem. Politici neustále zpřísňují normy i dohled nad občanem, a to ve všech odvětvích, přičemž nestrašnější stav panuje v potravinářství a zemědělství. Hlavním cílem této tzv. zvyšující standardizace je pouze zničení babišovi konkurence a zamezení lidem podnikat.

2. Zvládnutí davu

Jestliže chcete vládnout zemi, potřebuje důvěru či poslušnost lidu. Babiš i Berlusconi koupili největší média ve svých zemích a skrze ně pouští do lidí svoji propagandu. Jakákoliv nestrannost se trestá, novinář se zodpovídá pouze svému nejvyššímu vůdci a chlebodárci. Výhodu představuje využití známých osobností, např. sportovců (Jágr), novinářů (Komárek), herců (Stropnický) či úředníků (Telička).  Média líčí, kdo podle Babiše může za špatný stav země. Ukázal stejně jako kdysi Gottwald na tradiční politické strany a začal tvrdit, že on není politik, ale pouze „jeden z nás“. Jako terč si našel taktéž živnostníky, na které vymýšlí samá svazovací pravidla a každého podezřívá z neplacení daní jako kdysi inkvizice z čarodějnictví. V ohrožení se nachází drobní zemědělci, restauratéři, obchodníci ....prostě všichni mimo značku Agrofert. Mnoho lidí toto snažení podporuje, neboť našli jasného nepřítele a původce svých problémů. Smířit se s občanskou i životní odpovědností totiž vyžaduje větší snahu než nenávidět. Hněv, který vyvolává mezi pracující a podnikateli má jediný cíl: Získat moc davu a zlikvidovat veškerou opozici na cestě k absolutní moci.