Děkuji za slovo. Tak když už jsme interpelace udělali v úterý a ne ve čtvrtek, proč ne, ale zdržujeme si ty standardní body. Padlo tady několik otázek, ke kterým se chci vyjádřit.
Jenom ten kontext, abychom věděli, kdy minimálně od toho, co se přišlo na to, co se stalo ve Vrběticích, v jakém mezinárodním kontextu bylo postavení České republiky vůči Rusku. Že Sberbank je ruská banka, se vědělo. Advokáti a notáři bezesporu patří ke vzdělanější části naší populace. Už to, že musí dlouho studovat, skládat zkoušky, aby tu profesi mohli vykonávat. Přesné číslo neznám, ale vím, že máme více než 10 tisíc advokátů, a tento problém se týká 50 z nich, 50 z více než 10 tisíc, takže to není masový problém a většina advokátů, drtivá většina advokátů věděla, že Sberbank není vhodná pro to, aby tam ukládali cizí peníze. Teď nemluvím o jejich vlastních penězích, mluvíme o penězích klientů.
Zákon myslí na okamžik, kdy nějaká banka zkrachuje. Je třeba říct, že Sberbank nezkrachovala v důsledku sankcí, ale v důsledku toho, že absolutně ztratila důvěru svých klientů. Tudíž nastoupily zákonné postupy, vklady jsou pojištěny do více než 100 tisíc euro, což je zhruba těch 2,5 milionů korun, a v odůvodněných a v zákonných důvodech lze tuto částku navýšit o dalších 100 tisíc euro. A jeden z těch zákonných důvodů, který je přímo uveden v zákoně, je, pokud se jedná o peníze v advokátní nebo notářské úschově.
Takže tam ten limit není 100 tisíc, ale 200 tisíc. Je to § 41 zákona o bankách - pro ty, kteří mi nevěří, že to tak je. Ale muselo být splněno několik podmínek a my zatím nevíme, jestli byly vždy splněny. To znamená, v okamžiku této úschovy měl advokát nebo notář oznámit bance, že je to sice na jeho účtu, ale jsou peníze jeho klienta. Pokud tuto povinnost nesplnil, ta výhoda ochrany o 100 tisíc euro víc padá. Nejsem schopen říct, zda to všichni splnili nebo ne.
Druhá věc, sčítají se tam ale peníze toho konkrétního klienta, takže pokud ten konkrétní klient měl svoje vlastní peníze ve Sberbank a současně jeho advokát nebo jeho notář je uložil, tak se to sčítá, nejsou to zvláštní případy. Je třeba říct taky, že Sberbank byla poměrně liknavá, takže výplata těmto klientům byla zahájena s týdenním zpožděním ne 9. března, ale 16. března, v této chvíli probíhá výplata zhruba 25 % těch, kteří tam mají do té stanovené výše plus 100 tisíc euro, což v našem případě je částka zhruba 5 milionů korun, zaokrouhleně, ať nepracujeme s kurzem. Myslím, že ten kurz ale byl stanoven 24,99 tím garančním systémem, takže 25 korun je dobré číslo.
Postupujeme podle zákona. Požadavek České advokátní komory, aby se vracelo víc, prostě není možné zrealizovat, protože je to proti zákonu a ten zákon je harmonizovaný, to znamená, ta částka není vymyšlená, není to výmysl českých zákonodárců, že to je 100 tisíc plus 100 tisíc euro, ale nic jiného s tím udělat nemusíme, to znamená opravdu hrozí, že těm, kteří tam měli více než 200 tisíc euro, tak si budou muset počkat na to, až insolvenční správce začne rozprodávat majetek, který Sberbank má. Tomu nikdo nepomůže.
Je to věc, které se věnujeme. Vím, že proběhl podvýbor, kde bych řekl, že bylo víc hostů než poslanců. To nijak nekritizuji, vím, že ty podvýbory nejsou nijak početné, ale vím, že tam byly všechny zainteresované instituce, podaly svůj pohled na věc. A myslím, že se to všichni snaží řešit. Že to někdy není dobrá zpráva, nebo úplně (nesrozumitelné), to je pravda. Ale já jsem na začátku popsal ten mezinárodní kontext. A taky by se měli ti advokáti omluvit svým klientům, pokud zvolili tak rizikovou banku v tomto mezinárodním kontextu. To tak prostě je. A stát tu není od toho, aby všechno za všechny řešil. To fakt není možné.
Takže myslím si, že postupujeme v rámci možností, že jednáme. Jednají i ti, kteří mají, profesionálové a budou se těm konkrétním případům věnovat. Vytváříme taky tlak na Sberbank, aby dali podrobnější informace, protože všechny ještě nedali. Říkám, zatím se začalo vyplácet 25 % případů. Jestli mám dobré číslo, týká se to 2 781 klientů. To není malé číslo. Řádově to jsou stamiliony. Takže pokud to podělíme, tak v průměru by to mělo stačit. Ale určitě budou případy, kdy by ten dům, byt, pozemek měl vyšší hodnotu než těch 5 milionů korun. To je realita. A nemůžu, i kdybych chtěl, říct, že všichni dostanou rychle své peníze. To prostě není možné. Nicméně aspoň těch 100 000 euro se uvolnit dá, pokud ti advokáti splnili své povinnosti a označili, že to nejsou jejich peníze, i když jsou na jejich účtech.
Tolik k otázce advokátních a notářských úschov. Myslím si, že ty orgány, které to mají na starosti, postupují tak, jak postupovat mají.
K tomu, co říkal pan místopředseda Havlíček, bohužel nemá dobrá data a dělá tady takové velké závěry. Já mám před sebou graf EUROSTATu, budete věřit, že to není česká vláda, která to dělá, který porovnává inflaci za měsíc únor v letošním roce. Ano, máte pravdu, třetí nejvyšší. Nad námi jsou dvě země, které euro mají, takže to nemá vliv na euro. Podle evropské statistiky je to 10 % - 11,1. Ale to není důležité. Jenom říkám, že u ostatních zemí není imputované nájemné. Ale u každé té země EUROSTAT uvádí základní rozdělení na čtyři základní oblasti, které tu inflaci tvoří: energie - jeden balík; potraviny, alkohol, tabák - druhý balík; ostatní zboží - třetí balík; služby - čtvrtý balík.
U České republiky energie tvoří asi 3 % celkové inflace. Tak pan Havlíček je chytřejší než EUROSTAT. To mě nepřekvapuje, že on si to myslí. Já to úplně nesdílím. Říkám, že to jsou data, která jsou EUROSTATu, a nejsou to data české vlády. Klidně kdokoli z poslanců či poslankyň chce protestovat, tak ať si to s EUROSTATem vyřídí a dá svoji metodiku. Stejný vliv podle této metodiky má ostatní zboží, to je zhruba kolem 3 %. A kolem 2 % v jejich metodice tvoří jednak potraviny, alkohol, tabák a jednak služby.
Pan poslanec Havlíček tady říkal, a není důvod mu nevěřit, že ceny energií nejvíc ohrožují zhruba 20 % domácností. Já nevím, jestli pro poslance hnutí ANO je etalonem pravdy Miroslav Kalousek. Pokud ano, tak došlo k významné změně v posledních měsících - asi tím, že už tady Miroslav Kalousek nesedí. Ale já teď nechci polemizovat, jestli je to 18, 20, nebo 22. My si to uvědomujeme. Ale současně jedním dechem navrhuje plošná opatření. Jinými slovy, podle mého přesvědčení soustředit se na ty, které to ohrožuje nejvíce, je správná cesta. Taky jim pak můžeme pomoct více, než kdybychom to dali plošně pro všechny. Je to pohled na věc. Obě cesty jsou legitimní, to já nijak nezpochybňuji. Jenom si myslím, že koncentrovat pomoc na ty, kteří ji potřebují nejvíc, je cesta prostě lepší.
K cenám PHM a daním. Bezesporu vznikla zhruba před 14 dny panika na burze, která se pak přenášela i do jednotlivých členských států Evropské unie. Mám tady data, ale jsou z 8. března - porovnání všech států. Myslím, že dneska nemá cenu argumentovat daty z 8. března. Ten vývoj od té doby byl poměrně dynamický, naštěstí tím správným směrem.
Tak si řekněme, jaké jsou teoretické možnosti a zda je správné je využít, nebo ne. Myslím, že jsme poctivě debatovali na vládě i ve vládní koalici všechny možnosti, které zákon umožňuje. První - zastropování ceny. Podle mě nejhorší varianta, ale je možná. Znám jenom jeden stát, který to udělal, a mají tam problém se zásobováním. A už to neplatí například pro zahraniční turisty, pro zahraniční vozidla. A taky například na čtyři dny zcela zastavili kamionovou dopravu, resp. ano, dali zákaz kamionové dopravy v minulém týdnu na čtyři dny, čímž bezesporu snížili tlak na čerpání. Ovšem musíme v tom okamžiku říct, že v okamžiku, kdy zastropujete, tak rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou hradíte ze státního rozpočtu. Tak se to aspoň děje v té zemi, která je nám opozicí dávána jako za vzor. Jinými slovy, stejně to zaplatí daňoví poplatníci, jenom to není tolik vidět. A velmi často potom z peněz daňových poplatníků toho státu, v tomto případě českého státu, například z DPH, které platí naši senioři každý den, když něco kupují, bychom taky dorovnávali cenu, kterou by tankovali zahraniční občané - a jsme tranzitní země - taky zahraniční kamiony. Je to řešení netržní, drahé, dlouhodobě neudržitelné, proto jsme ho odmítli. Ale existuje.
Druhá možnost je snížit daně - buď dočasně, nebo trvale. Dočasné snížení daní je podle mě protimluv. Taky tady někdo sliboval, že sníží daně (nesrozumitelné) a pak to naštěstí nedodržel. My jsme k nim nebyli, takže nebudu kritizovat, že se to nestalo. Kritizuji ten slib, co zazněl. Ale je velmi jednoduché dočasně snížit daně a velmi složité rozhodnout, ve kterém okamžiku to vrátím zpátky, když budu mluvit, že to je dočasné. V okamžiku, kdy to vláda dočasně vrátí, nebo Sněmovna, znamená to skokový nárůst té ceny. Je to úplně obvyklé. Takže u DPH je to zase plošné opatření. Nejdřív by z toho těžila zase ta movitější část populace, takže tohle jsme odmítli, že to vlastně nemá smysl. A můžete věřit, nemusíte mi věřit, na ECOFINu se na tom shodli všichni ministři financí - i ti, jejichž země, která dočasně DPH snížila, buď tam nebyli, nebo se té debaty nezúčastnili. Ale ti, kteří vystupovali, před tím varovali. A varovali před tou soutěží mezi členskými státy. Myslím, že to je logické rozhodnutí lidí, kteří žijí blízko hranic. Je to jedno, mezi kterými členskými státy, že prostě jedou tam, kde ty daně jsou dočasně snížené.
Co je legitimní, je debata o snížení spotřební daně, která je harmonizovaná a jsou určeny minimální hodnoty. Všichni to známe. U nafty je to koruna padesát, u benzínu tři koruny sedmdesát. Spotřební daně jsme v loňském roce vybrali asi 82 miliard, z toho bylo 57 miliard nafty a zbytek za benzín. Takže přestože je vyšší spotřební daň u benzínu, z hlediska objemu spotřeby je rozhodující nafta.
Sami si musíme odpovědět na otázku, když Sněmovna a Senát od 1. ledna 2020 snížily spotřební daň na naftu o jednu korunu, zda jsme tedy viděli tu korunu dvacet jedna, protože k tomu je i DPH, na těch totemech snížení. Poctivá odpověď je, že neviděli. V žádném případě se to plně nepromítlo. Částečně bezesporu ano. I v tomto případě by platilo, že by se to nepromítlo úplně, ale částečně. A můžeme jenom spekulovat, kolik by to bylo. Byla by to zase ta koruna padesát.
Silniční daň nikdo nechtěl zrušit. No tak vládní většina ji zrušit chce. A důvod není ten, že by to... Nejsme tak pitomí, abychom si mysleli, že to má nějaký vliv na cenu pohonných hmot. Nevím, jak to vůbec mohlo někoho napadnout, že někdo z nás by takhle mohl argumentovat. Ale necháme zhruba 3,8 miliardy, to je správný výpočet, 5 miliard by bylo, kdybychom úplně zrušili silniční daň, a to nemůžeme, protože nad 12 tun je harmonizovaná, tudíž povinná.
To jsou peníze, které zejména malým dopravcům, malým podnikatelům zůstanou a mohou je sami použít, jak nejlépe oni uznají za vhodné - jestli na mzdy, jestli na jiné náklady, na současnou kompenzaci zvýšené ceny pohonných hmot, nebo zvýšené ceny energií. To už je na nich.
Silniční daň je mimořádně byrokraticky náročná. Je tam nízká efektivita výběru daní díky tomu, že je složitá byrokracie, poměrně nízké sazby a velké množství daňových poplatníků. Přečtěte si zprávu NKÚ, která byla publikována před několika týdny dávno před tím, než vznikla panika na burzách a než se tak skokově zvyšovaly ceny pohonných hmot. A je to opatření trvalé. Trvalé. To znamená, každý rok zůstanou podnikatelům necelé čtyři miliardy, každý rok ušetří byrokracii, nebudou muset odevzdávat ty složité formuláře, nebudou muset platit pět záloh ročně, nebudou to muset pracovníci finanční správy kontrolovat, vymáhat, evidovat. Tam je zase prostor pro ušetření. Přesně případ, kdy když chci snížit počet zaměstnanců ve veřejné správě, nejdřív zruším agendu, agenda nebude v tom okamžiku nebo bude výrazně nižší. My budeme na evropské úrovni iniciovat i zrušení té povinné silniční daně pro vozidla nad 12 tun, protože to je relikt z doby, kdy nebylo výkonové zpoplatnění, kdy nebylo mýto. Tehdy to možná nějakou loku mělo, dnes to logiku nedává. Uvidíme, jak v tomto směru budeme úspěšní, ale to nepůjde rychle, to si musíme přiznat.
Další z nástrojů, který může vláda zvolit, je věcné usměrňování cen, neboli zvyšování maximální marže, když to řekneme hezky česky. Je třeba říct, že máme vysoce konkurenční trh. Máme zhruba 800 provozovatelů čerpacích stanic, těch je 2800. My jsme zahájili preventivní krok, a já myslím, že to je správně, to znamená, ve spolupráci s asociacemi - jak tou, která sdružuje velké čerpací stanice, tak tou, která sdružuje ty nezávislé malé, jsme našli poměrně jednoduchý, ne příliš byrokraticky složitý systém, jak na denní bázi reportovat průměrné ceny na totemech. Je to IT řešení, které jsme v řádu jednotek dnů vybudovali, a více než 90 % čerpacích stanic tuto svoji povinnost splnilo. Dneska jsme k tomu vydali tiskovou zprávu. Ukázalo se - a já myslím, že to je také dobře říci -, že nebyly nepřiměřené marže v nějakém velikém měřítku, že vlastně procentuálně odpovídají maržím stejným, jako to bylo v minulých měsících. Myslím si, že to je popsáno docela dobře. Nicméně minimálně do konce března, možná déle, budeme v tom monitoringu pokračovat a v případě, že bychom našli nějaké excesy nebo nějaké masivnější zneužívání této situace, tak jsme připraveni tento neobvyklý, ale také složitý a komplikovaný nástroj využít. V této chvíli zatím stačí to, že děláme tu kontrolu na denní bázi.
Boj hnutí ANO za zachování přimíchávání biosložek ponechám stranou. To je takový folklór. Já jsem ani nevěděl, že když jsem poprvé kandidoval do Sněmovny, že den před volbami si tady Andrej Babiš prolobboval na mimořádné schůzi schválení - já nevím, kolik je tady pamětníků, Marek Benda určitě, ale ten hlasoval proti, ten má čisté svědomí, možná tady byli jiní - den před volbami, abychom si to představili, byla mimořádná schůze, na které se hlasovalo o tom přimíchávání. Ale my tam nejsme od toho, abychom hájili ekonomické zájmy jednoho konkrétního holdingu. Myslím, že ty hlavní důvody jsou ekologické. Myslím, že ti, kteří to prosazovali před léty, sami museli uznat, že tudy cesta nevede. Proto jsme - někteří z nás, včetně mě - opatrní k novým, skvělým nápadům, které mají přispět ke zlepšení životního prostředí, nejsou vyzkoušené a potom jsou se už povinně zavádějí. Myslím, že i špatná zkušenost se dá využít k tomu, kudy cesta nevede.
To je v zásadě všechno a neočekávejme nějakou překotnou panickou reakci ze strany vlády. Myslím, že by to byla chyba. Sami víme a za chvilku to vyzkoušíme, jak dlouho probíhá legislativní proces, když máte nějaký daňový zákon a uznání darů pro Ukrajinu je poměrně jednoduché, přesto mám signály, že to v devadesátce neprojde; já to plně respektuji, tak si představme normální legislativní proces, kdy chceme nějakou daň snížit, zvýšit, zrušit. Nikdy to není, že by to bylo v bázi hodin nebo dnů. Já za sebe nepředložím ve stavu legislativní nouze daňový zákon. Nemyslím si, že daňové zákony mají být předkládány ve stavu legislativní nouze. Příliš jsme si zvykli na ten nástroj. Pokud pamatuji, tak před covidem, byla to naše vláda a naše většina, to jednou zkusila a dopadlo to špatně u Ústavního soudu. To myslím, že je také dobrá zkušenost, abychom věděli, že tento nástroj má být zcela výjimečný. I v této uprchlické krizi jsme i díky opozici hladce schválili některé zákony ve stavu legislativní nouze, ale ty podle mě nesnesly odkladu. Daňové zákony se podle mě mají projednávat řádně, aby zazněly argumenty pro a proti, aby každá poslankyně, každý poslanec, když o tom budou hlasovat, věděli, že nebyli pod časovým tlakem a že se mohli řádně rozhodnout.
A jenom k dopadům, když se bavíme o těch výdajích, tak kdybychom snížili tu spotřební daň na naftu o tu korunu padesát, je to zhruba 8,2 miliardy, z toho je ale 9 % pro SFDI, tak to si umí každý vynásobit, kolik to je, u benzinu by to dělalo asi 4 miliardy, takže ten dopad není malý. A není vůbec zaručeno, že tyto peníze krát 21 % DPH by určitě ušetřili naši spotřebitelé, ti, kteří pohonné hmoty...
Myslím, že jsem odpověděl aspoň na některé z těch otázek, které zazněly, a všechny poprosím. Vím, že máte přednostní právo, ale my na ty interpelace zatím fakt chodíme. Je úterý 17.15 a de facto máme interpelace. Proč ne, ale pak je dělejme v úterý, nedělejme je ve čtvrtek! Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
