Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, výbor pro územní rozvoj,veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk, to znamená zprávu o životním prostředí za rok 2018, na svém 16. jednání, na 16. schůzi předevčírem a přijal usnesení č. 87, které máte před sebou. A kromě toho standardního, té věty, že bereme zprávu na vědomí, k tomu přibyla ještě druhá věta, kde bychom chtěli požádat MŽP o poskytnutí informací ve věci realizace některých opatření, které by řešily přetrvávající dlouhodobé negativní zjištění, tak jak jsou v těch zprávách. Nejenom za rok 2018, ale mnoho z nich přetrvává. Pan ministr tady řekl nějaký základ, asi opisoval z mé zprávy snad. Jako řekl několik pozitivních věcí, které tady mám, takže já se potom budu soustředit i na nepříjemné věci, které tady dlouhodobě vidíme. Zpráva opravdu od roku 2005 je ve stejné struktuře a ve stejné podobě, což má, jak už tady bylo řečeno, řadu výhod. Třeba se dobře porovnává, je v tom docela dobrý přehled a tak dále. Nicméně se píše rok 2020 a Evropská unie se chce stát do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem, o tom jsme tady mluvili předchozí 2,5 hodiny, takže je potřeba se na to podívat i z tohoto pohledu, z hlediska nejenom pohledu na tu zprávu, ale z hlediska i politiky České republiky v oblasti mimo jiné i životního prostředí. Z hlediska čisté energie, udržitelného průmyslu, ekologičtějšího stavebnictví, biodiverzity a tak dále. To bude vyžadovat změnu v přístupu ministerstva ve vztahu ke zprávě, ale nejen k ní, ale i k přístupu dalších rezortů a vlády jako celku, protože mnoho věcí je mimo rezort životního prostředí. Ta zpráva, jak jste se mohli podívat v tisku 190, letos ji nemáme vlastně v tištěné podobě, ale vidíte, že to je balík 350 stránek, které popisují mnohdy i detailně mnoho aspektů, někdy i mezinárodní srovnání. Ale neobsahuje doporučení, zhodnocení, zhodnocení opatření, jestli se nám ty věcí daří, a to asi není tedy ani úmyslem a posláním zprávy. Nicméně si myslím, že by výstup z toho měl být aspoň v několika málo oblastech.

Čili kdyby MŽP zpracovalo k přetrvávajícím a dlouhodobým problémům nějaké stanovisko, respektive jaké rychlejší opatření, než v dlouhodobějších koncepcích, chce dělat, jaké udělá korekce své politiky. A to jak ze strany tedy především životního prostředí a MŽP je zodpovědné za zprávu, ale samozřejmě že jsou to i další rezorty. Ministerstvo zemědělství především. My máme řadu údajů, řadu dat, analýz, strategií, koncepcí, akčních plánů, myslím, že to je obecnější problém nejenom v Čechách, ale i mimo, a často se pak utápíme v těch formalitách, v detailech a s těmi detaily neumíme úplně pracovat, a to myslím, že je velká výzva, a nejenom v oblasti samozřejmě životního prostředí. Často nám chybí odpovídající návaznosti, a teď nemyslím jenom teoreticky a dlouhodobé, ale realistické, ty, co jsou rychle k mání a jsou rychle vidět. Ale ke zprávě samotné – my jsme k zpravě letos měli několik námětů nebo připomínek, například aby se zohledňoval radioaktivní odpad, protože je to i z hlediska zdravotnictví, průmyslu atd. je docela důležitá problematika. Měli jsme připomínku k datům, jak tady zaznělo, je jich tam hodně, ale po těch krajích je to za celé kraje. A obzvlášť některé jsou hodně nehomogenní a pak vlastně ty výsledky jsou zkreslují a jde o to, jestli se nezamyslet nad tím, jestli by nestálo za to do budoucna mít nějaké podrobnější data na úrovni okresů nebo ORP a tak dále.

Zpráva, tak jako již poslední léta, je doprovázena takovými smajlíky. Zelený, jako že všechno je v pořádku, oranžový, že tak jako jsme v nějaké stagnaci, a pak takový červený, který se mračí a říká, že ne všechno je v pořádku. To tam je vlastně jednak k jednotlivým oblastem životního prostředí, ale i v porovnání k roku, jak se změnila situace k roku 1990, k roku 2000, 2010 a za poslední rok. Jsou z toho vidět právě trendy, není důležitý jenom konkrétní, ale vlastně trendy a tendence dlouhodobé. Je vidět, že v 90. letech se hodně podařilo, ono to bylo také výchozím stavem. A stále tak, jak pokračujeme, tak je to náročnější z mnoha ohledů, i z hlediska ekonomických, takže velmi často máme dneska zelený smajlík u financování, to jako že financí je asi dost. Ale velmi často také u těch potom výsledků vidíme, že je tam mračící se smajlík, že to úplně asi není v pořádku. Takže na to je asi potřeba se zaměřit, protože měřítkem nemůže být množství utracených peněz, miliard, ale také si nějak kriticky zhodnotit efektivitu jejich utrácení. A pokud možno se zase neutápět v detailech, ale kouknout s nějakým odstupem. Těch údajů, jak jsem tady řekl, i pan ministr, je tam celá řada, jsou velmi zajímavé, čili to je myslím na nějaké prostudování pro toho, kdo má zájem. Já bych se jenom dotkl 3 oblastí podrobněji, to jsou odpady, tady jsem měl takovou jedinou výtku ve vztahu k datům, jinak je nezpochybňuji, ale u odpadů je to myslím zřejmé a vidíme to i v reálném životě. Kritizuje to i OECD dlouhodobě, že máme dva konkurenční nástroje nebo sběry dat. A vidíme, že především u vytříděných odpadů a především u některých komodit je to velký problém. Je otázka, jestli data nám ukazuje všechno, co bychom chtěli vidět, protože vidíme u plastů a u některých dalších komodit, myslím plasty bez PET lahví, tak velmi často ty odpady končí, v lepším případě ve spalovnách, ale ještě v daleko horším tedy ve skládkách. A to bych řekl, že obzvlášť poslední dva roky je velký problém a je to ve velkém.