Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jsem před dvěma lety z tohoto místa v této Sněmovně vyjádřil jistou skepsi k projevům ve Sněmovně a citoval jsem výrok jednoho z dlouholetých poslanců britské dolní sněmovny, který řekl "slyšel jsem v této sněmovně spoustu krásných projevů, některé mě až dojaly k slzám, ale nikdy jsem neslyšel projev, který by změnil výsledky hlasování".
Takže s jistými rozpaky dovolte, abych řekl dvě poznámky k tomu nejzávažnějšímu tématu, o kterém hovoříme, a to je k lidským právům. Chtěl bych říci dvě skutečnosti, které jsou v poslední době v celé Evropě zcela zřejmé, ale na některé velmi často zapomínáme.
Především bych chtěl upozornit na to, že lidé nepřipustí realizaci práv bez povinností a bez odpovědnosti. Možná, že někdy tomu tak bylo, že se zdálo, že práva budou volná, že nebudou svázána žádnými povinnostmi, ale není tomu tak. Situace ve společnosti, i ekonomická situace, je taková, že prostě lidé nepřipustí, aby se realizovala práva bez povinností a bez odpovědnosti. Víte to lépe než já. Možná si to neuvědomujete, ale jste první politikové, kteří říkají lidem, že se nebudou mít lépe. To nikdy v minulosti nebylo. Vždycky politici říkali "budete se mít lépe, a když ne vy, tak vaše děti". Ale dneska to nikdo říci nemůže. A to je velice důležitá změna i v tomto chápání lidských práv.
Druhá skutečnost, kterou si málo uvědomujeme, je skutečnost, že od univerzálního pojetí lidských práv, která jsou pro všechny lidi, pomalu přecházíme k realizaci práv jenom menšin, jenom někoho. Práva, která jsou pro všechny, nikoho nezajímají a soustřeďujeme se jen na práva menšin.
To nejvlastnější lidské právo, že mají lidé žít v nějakém relativním dostatku, spokojený rodinný život, to největší lidské právo, není považováno za lidské právo, ale je to považováno za výsledek ekonomické aktivity člověka, nikoliv za lidské právo.
Zato o dvou studentkách, kterým bylo znemožněno, aby při vyučování měly na hlavě tady ve zdravotní škole na Pankráci šátek, o tom se hovořilo na mezinárodní konferenci až v Paříži. Čili obecná práva nás moc nezajímají.
A to samozřejmě vede k destabilizaci společnosti a k nárůstu extremismu v celé Evropě. Jestliže člověk, který není spokojen s tím, že se nemůže vyspat, protože soused vedle dělá bordel, a je z tohoto důvodu označen za extremistu a rasistu, jestliže si někdo myslí, že dítě kromě tatínka má mít také maminku a je z toho důvodu označen ne za nositele jednoho z názorů, ale za hlupáka, který nepochopil, kam svět kráčí, no, takovíto lidé se necítí dobře ve společnosti a jestli netleskají extremistům na ulici, tak přinejmenším jsou nositeli špatné nálady, té blbé nálady, jak tomu říkáme u nás.
Politici přestávají rozumět lidem. Tady bych vám odcitoval krásný výrok jednoho z brazilských biskupů, který nedávno řekl "když rozdávám lidem jídlo na ulici, říkají mi politici, že jsem světec, ale když se jich ptám, jak to, že chudí lidé nemají to jídlo, tak říkají, že jsem komunista".
Dámy a pánové, nechci žít v takové společnosti. Nechci k ní přispívat a myslím, že ombudsman by k ní přispívat neměl. Já si takovýto stav nepřeji a budu doufat, že mi rozumíte. (Potlesk.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
