Češi jsou proti Unii. Za to může Klaus, říká kníže

Kritici členství v EU jsou tradičně mezi politiky ODS. „Hlasoval bych tak, jak jsem hlasoval při referendu o vstupu-proti. Pokládám dlouhodobě Evropskou unii za zbyrokratizovanou strukturu převážně ovládnou všemi negativními ´-ismy´, jaké je dnešní levice schopná k tomu vymyslet," řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Více zde: Euroskeptičtí Češi: Dnes by do Unie nevstoupili

Může za to Klaus

„Není divu, že je takový postoj k Evropské unii, když se naši přední političtí činitelé předhánějí v kritice EU," řekl ParlamentnímListům.cz ministr zahraničí z TOP Karel Schwarzenberg, který tak patrně náražel na dlouhodobou kritiku Evropské unie ze strany prezidenta Václava Klause.

„Nicméně i dnes bych hlasoval pro vstup. Jsme obklopeni státy EU. Nemůžeme být ostrůvkem mimo. To by poškozovalo naše hospodářství. Vůbec bychom byli v nejblbější situaci," dodal ministr.

Jasno má i předseda KSČM Vojtěch Filip. "I dnes bych hlasoval proti vstupu. Nakonec vývoj dal skeptikům za pravdu v tom, že byrokratická forma integrace není ve prospěch občanů jednotlivých zemí unie. Rada Evropy a její parlamentní shromáždění je prospěšnější," řekl Filip.

Euroskeptická ODS

„Dnes bych byl proti. Byrokracie, centralizace, regulace, plýtvání penězi na zbytné ideologické projekty a podobně. To vše vede EU v globálním měřítku ke ztrátě konkurenceschopnosti potažmo prosperity," míní senátor Jiří Oberfalzer, který vedl odpor proti Lisabonské smlouvě v Senátu.

Senátor ODS Petr Pakosta také hlasoval proti vstupu a dnes by hlasoval stejně. „Jsem rád, že občané ČR prohlédli," dodal. Poslankyni Zdeňku Horníkovo průzkum nepřekvapil. „Hlasovala bych stejně a nikdy jsem se netajila, že proti. Dnes bych měla ještě více konkrétních důvodů pro lidi," uvedla poslankyně. „Já bych hlasoval pořád stejně, ale tenkrát nás ještě bylo málo," smál se poslanec Aleš Rádl. Mezi odpůrce členství v unii se řadí i poslanci Jan Vidím a Michal Doktor.

„Já bych hlasoval, jak jsem hlasoval v roce 2003, protože pobyt v europarlamentu a členství České republiky v unii mě nepřesvědčili o opaku," reagoval podobně europoslanec Ivo Strejček. "Dnes bych měl určitě problémy s narůstající centralizací a regulací v a z Bruselu. Věřím, že ekonomická a finanční krize vrátí EU k původním čtyřem pilířům," řekl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Druhý muž VV šije do Unie. Eurodaně? To se radši rozpusťte

Socialisté EU hájí

Evropská unie má naopak velké zastání mezi socialisty. Podle předsedy Senátu z ČSSD Milana Štěcha se ukazuje, že EU je správným projektem, protože se ukazuje, že v době globalizace mohou uspět jen větší celky. Podobný názor má i europoslanec Libor Rouček. Dokonce míní, že EU pro Česko znamená garanci svobody a suverenity.

„Neměli bychom také otálet s přijetím eura. Přes všechny problémy Irska, Portugalska a Řecka se ukázalo, že euro je stabilní měnou. Česká koruna také v krizi obstála dobře, ale stabilní euro by bylo výhodné pro naše vývozce," míní Štěch. Přijetí eura ale podle průzkumu SANEP nyní odmítá 73,7 procenta dotázaných.

Švýcarsko a Norsko prosperují bez EU

První místopředseda ČSSD Michal Hašek by rovněž znovu hlasoval pro vstup. Podle něho výhody evropské integrace včetně finanční podpory pro regiony ČR, odbourání celních bariér, volný pohyb osob, volné cestování, možnost studia, práce či práce mnohonásobně převyšuje případná negativa. Podobné argumenty uvádí i Jan Hamáček, Milan Urban či Petr Hulínský.

„Jsem stoupencem evropského projektu bez zbytečné byrokracie a při respektu k českým národním zájmům," uvedl Hašek. Ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach ale míní, že všechny Haškem jmenované výhody lze dosáhnout i bez členství v EU. „Švýcarsko či Norsko také nejsou členy unie, přitom mohou se státy unie volně obchodovat a jejich občané cestovat po Evropě. Nevím, proč by Česko nemohlo mít podobné postavení," uvedl Mach.

Vstupní podmínky mohly být lepší

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek rovněž jednoznačně podporuje členství Česka v unii. Země jako Česká republika by podle něho byla izolovaná a začala by rychle propadat v životní úrovni. „Jsme průmyslová exportní země, jejíž standard je vytvářen bohatstvím vazeb na okolí a integrací do evropských struktur. Členství v EU nám dává možnost se podílet na rozhodování o dalším vývoji EU," řekl Zaorálek.

Ekonom Petr Mach ale namítá, že i kdyby Česko vystoupilo z EU, volný obchod se státy unie bychom zachovali prostřednictví členství v Evropském hospodářském prostoru. „My máme vliv na EU? Ztratili jsme 90 procent naší suverenity za možnost ovlivnit unii našimi dvěma procenty. To není výhodný obchod," dodal Mach.

Poslanec Vítězslav Jandák by pro vstup hlasoval znovu, i když není tolik nadšen jako jeho kolegové. „Spíš se ptejme, zda byly dobře vyjednány přístupové podmínky. Ale co nám zbývá jiného než členství v unii?" řekl redakci Jandák. Za to Jeroným Tejc tvrdí, že klady stále převažují. „Pokud se nám některé věci nelíbí, můžeme je měnit, když jsme součástí. „Problémem je, že místo návrhů na změnu odpovědní jen kritizují a úředníci a vláda často prosadí s odkazem na unii věci, které ona sama nepožaduje," doplnil Tejc.

Velké dilema

Poslanec TOP 09 František Laudát hlasoval proti vstupu. Dnes by byl na vážkách, i když by spíše hlasoval pro. „Jsem na vážkách a jsem rád, že to velké dilema nemusím řešit. EU je dneska v hluboké krizi a postrádá politiky, kteří by uměli racionálně řešit problémy. Lidé se oprávněně bojí, že by museli dotovat zadlužené státy miliardami z našeho rozpočtu, který je ale sám ve schodku. Jako plus beru především ekonomickou spolupráci," řekl redakci Laudát.

Místopředsedkyně sněmovny ze stejné strany Vlasta Parkanová ale míní, že výhody EU stále převládají. „Proto bych i dnes hlasovala pro. A stejně by se podle mě rozhodla většina občanů, pokud by před takovým hlasováním proběhla veřejná diskuse na toto téma," dodala Parkanová.

Ztráta národní svébytnosti a suverenity

Poslanec KSČM Stanislav Grospič by znovu hlasoval proti vstupu do EU. „Důvodem je, že v případě EU nejde o projev přirozené integrace, ale o silný vliv kapitálových skupin. Zároveň dochází k výraznému omezení národní svébytnosti a suverenity členských států," míní Grospič.

Jeho kolega v europarlamentu Miloslav Ransdorf by naopak znovu hlasoval pro členství v unii, ale s velkými výhradami. „Cíle Evropské unie jsou správné, ale ničí je instituce EU stejně jako nadbytečné byrokratické procedury," řekl ParlamentnímListům.cz europoslanec.

Čeští europoslanci kritizují zlatá koryta úředníků EU

Silnější pozice vůči Rusku

Místopředsedkyně Věcí veřejných Lenka Andrýsová říká, že by hlasovala pro. „Důvodem je silnější pozice ČR na mezinárodním poli obzvláště ve vztahu k Rusku. EU také může být dobrou platformou pro vzájemnou obchodní výměnu. Nicméně vnímám i slabá místa EU. Věřím, že kdybychom znovu vyjednali vstup, poučili bychom se z některých chyb," míní poslankyně. Ministr školství Josef Dobeš by také podpořil znovu vstup.

Podle europoslance KDU-ČSL Jana Březiny lidem někdo neustále omílá zveličená negativa EU a občané jsou masírováni médii a politickými elitami. Proto takový euroskepticismus českých občanů. „Zkusil se někdo zamyslet nad faktem, že naše ekonomika vyváží téměř třetinu zboží do samotného Německa? Přemýšlí někdo, proč nám jsou poskytovány fondy EU? Zaplať bůh, měli jsme zodpovědnější elity v minulosti. Kdyby tomu tak nebylo, přestali bychom existovat již v desátém století," uvedl Březina.

Euroskepticismus na vzestupu

Na většinovém negativním vnímání evropského společenství se podle výzkumu bezpochyby odráží všeobecná kritika unijní byrokracie, která má dle řady politiků či významných ekonomů negativní dopad nejen na její globální konkurenceschopnost, ale i na běžný život jednotlivých občanů EU.

Dalším z faktorů, které mohou mít vliv na rostoucí počet českých euroskeptiků, je neochota většinového obyvatelstva přijmout euro, které se vinou finančních potíží Řecka, ale i dalších států Evropské unie, nachází ve vážných problémech. Tři pětiny domácí populace pak nepodporují federalizační plány ze strany Unie, což může být důsledkem obavy ze ztráty národní identity či nedůvěry v EU.

Trend nárůstu euroskepticismu je patrně dlouhodobější. Podle březnového průzkumu STEM důvěřovalo EU jenom 46 procent českých občanů. V roce 2003 hlasovalo po masivní státní propagaci členství v EU, kdy se slibovalo, že čeští důchodci budou trávit dovolenou v Portugalsku, pro vstup 42 procent občanů, 45 procent voličů nehlasovalo a 12 procent bylo proti vstupu.

Čtěte také: