Tyto rezervní peníze tedy nebyly využity k nějakým strukturálním reformám, ať už penzijního systému, nebo zdravotního systému. Paní ministryně se chlubí, že její vláda nebo vláda Andreje Babiše a snižuje veřejný dluh. Není to pravda, je to lež. Vláda nic takového nedělá. Nominální dluh v roce 2019 narostl, klesala jenom relativní výše dluhu, to znamená veřejný dluh vůči hrubému domácímu produktu, a nebylo to díky nějakému aktivnímu fiskálnímu úsilí vlády, ale bylo to díky rychlému růstu hrubého domácího produktu. Jak uvidíme v té stávající době, kdy hrubý domácí produkt bude klesat, tak to samozřejmě bude mít dopad i na zhoršení ukazatele veřejného dluhu vůči HDP. Když se podíváte na historii této vlády, tak pokles veřejného zadlužení jde primárně za růstem hrubého domácího produktu a pak také za přebytky našich municipalit. Fiskální úsilí vlády v tom hraje roli zcela minimální a vláda nepomáhá ke zlepšení stavu veřejných financí, naopak je strukturálně zhoršuje, protože oproti roku 2008 jsme, i co se týče výše mandatorních výdajů a výše omezeného prostoru ve fiskální politice, připraveni na stávající koronavirovou krizi a ekonomické důsledky s ní spojené s mnohem hůře, než jsme byli připraveni na krizi, která začínala v roce 2008.
A to, jak vláda špatně v roce 2019 hospodařila, tak svědčí i to, že rostly zejména běžné výdaje. Vláda se ráda zaklíná tím, že se chce z krize proinvestovat, že zvyšuje investice. Takto byl ospravedlněn jakýkoliv návrh schodku státního rozpočtu v minulých letech, ale realita je jiná. Kapitálové výdaje jsou nízké, relativně nízké i oproti tomu, jaké byly kapitálové výdaje v době pravicových vlád, a naopak neúměrně rostou běžné výdaje. Rostou běžné výdaje tempem, které neodpovídá ekonomické kondici naší ekonomiky a které dál zhoršuje strukturu veřejných financí.
Co stojí za zmínku ze závěrečného účtu, je podívat se na to, jak se snižuje efektivita veřejného sektoru. Vláda, respektive premiér, který sliboval, že bude řídit Českou republiku jako firmu, tak dokázal to, že narostl významným způsobem za jeho vlády počet státních úředníků, počet státních zaměstnanců. Když to srovnáme s rokem 2005, kdy pracovalo pro stát 422,5 tisíce lidí, tak v roce 2019 už pracovalo pro stát 450 tisíc lidí, a to přesto, že vláda se zaklíná slovem digitalizace, elektronizace veřejné správy, a na tyto účely jde ze státního rozpočtu stále větší objem peněz. Zatímco v roce 2005 to bylo něco kolem 25 miliard, tak v roce 2019 na informační systémy šlo už 34 miliard, téměř o 10 miliard korun více. Takže my na jedné straně investujeme do toho, aby veřejný sektor byl efektivnější, investujeme do informačních systémů a na straně druhé stát přibírá stále nové a nové státní zaměstnance, na které platí stále více a více prostředků ze státního rozpočtu. Takže z jakékoliv digitalizace a elektronizace se za této vlády stala jenom fráze a je to vyhazování peněz daňových poplatníků, protože to nevede k větší efektivitě veřejného sektoru, pro který musí pracovat stále více lidí. Takže žádná růžová realita. To, co tady paní ministryně říkala, skutečně byla realita natřená narůžovo, realita, která není dobrá a která odpovídá o velmi špatném řízení veřejných financí ze strany této vlády.
Děkuji za pozornost.
