JUDr., Bc. Richard Pokorný, Ph.D.

Kandidát do Evropského parlamentu za KSČM
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12. 10. 2018 21:03:36

Když Klán má plán

Když Klán má plán

Povolební debata v KSČM zabíhá do obvyklých kolejí.

 

Namísto urychleného vyvození osobní odpovědnosti vedení KSČM se pořádá hon na kritiky současného stavu strany a jeho neřešených příčin. Stejně jako po předchozích volbách je tak veřejně lynčován především bývalý místopředseda Josef Skála, protože odmítá téměř jednohlasnou a argumentačně zcela neudržitelnou „filipiku“ vedení, že výsledek odráží společenskou realitu.

Personifikace navíc odvádí pozornost od podstaty problému. Vůbec přece nejde o Filipa, Skálu, Grospiče či kohokoliv jiného, ale o politické směřování KSČM a její budoucnost. Volební debakl je již čtvrtým kontinuálním potvrzením, že dosavadní politický směr je sebevražedný. Kdo však chce o jeho změnách hovořit hlasitěji než šeptem a bez úklony před stranickým předsedou, je bez ohledu na věcnou rovinu nazván rozvracečem. Když letadlo namísto předem stanoveného kursu nabere kurs přímo proti horským štítům a někteří členové posádky na to upozorňují, jsou to tedy patrně také rozvraceči.

Optikou politiky vedení a jejich příznivců se zdá, že už vlastně ani nevíme, co je socialistický program a jaké jsou naše společenské cíle. Sezení v polstrovaných křeslech, mzdy v mnoha desítkách tisíc měsíčně a zdvořilé obcházení klíčových témat s trapnou snahou místo nich voličům podsunout pseudotémata nemá s komunistickou politikou společného vůbec nic. Oč pochopitelnější je, že se díky tomu strana s potenciálem přes 30% potácí u politického dna, o to méně pochopitelné je, že ani tehdy nemají lidé odpovědní za tento stav dostatek sebereflexe k tichému odchodu. Kapitalistický řád už naši stranu asi natolik deformoval, že někteří funkcionáři se v používání jeho pravidel cítí jako ryba ve vodě. Jak chtějí nabízet společenskou změnu, když sami zřejmě dávno srostli s kapitalistickým řádem? A jak se můžeme potom divit, že pro voliče nejsme důvěryhodní?

Pokud stále odmítáme objektivní hodnocení a snažíme se přetvářet realitu do předem připravených závěrů, nehneme se z místa. Proč se kupř. zapomíná zmínit, že Josef Skála získal nejvíce preferenčních hlasů voličů v Praze 2? A to netřeba připomínat, jak je na tom v Praze KSČM a tím spíš skuteční komunisté v jejích řadách. Ani moje výsledky se přívržencům současného vedení příliš nehodí – v obvodě Plzeň 3 jsem na preferenční hlasy v rámci stranické kandidátky zvítězil a ve volbách do Zastupitelstva města Plzně skončil na 3. místě. Tato fakta se zastáncům politiky „mírného pokroku v mezích zákona“ pochopitelně hodit nemohou, a proto jako obvykle zmiňují jen výsledky Dolejše nebo Filipa.

Samostatnou kapitolou slepých uliček je úvaha Jana Klána v Halo novinách neustále podsouvající čtenářům, že „minulost se nevrátí“, a pod rouškou nástřelů některých zajímavých témat neuměle maskuje obhajobu naší současné politické nicotnosti. Volný internet je určitě důležitý, ale nosná témata jsou jinde, a pokud je nebudeme nabízet, nemáme u našich voličů šanci uspět. Copak v dnešní době nepotřebujeme masivní státní bytovou výstavbu, která vytlačí developery? Nevadí nám nespravedlivé mzdy určované „trhem“? Neštve nás devastace českého školství s devalvací vzdělání a dětskými gangy, kterých se bojí i učitelé? Anebo že většina dnešních potravin by neprošla normami z 80. let minulého století? Solární baroni, kterým všichni platíme na základě smluv z Nečasovo éry, nám také nevadí? A co totálně rozkradený stát po všech malých a velkých privatizacích či restitucích? Anebo zdravotnictví, kde rozhodují namísto lékařů zdravotní pojišťovny? A co třeba právní řád, který se dnes už ani nesnaží budit zdání, že je minimem morálky a otevřeně poklonkuje zájmům vládnoucí třídy? Soukromé exekuce jsou také v pořádku? A co nebezpečí islamizace naší kultury s potlačením veškerých hodnot humanismu, to také bereme? Tato témata jsou přece nezávislá na čase a to, že v Klánem zapovídané minulosti nebyly problémem je důkazem, že jsou řešitelná i v současnosti. Jistě pohodlnější a lacinější je však říci, že „to je vývoj“ či „tomu nelze zabránit“. Když si to předem sami řekneme, opravdu nic nezměníme. Proč nás ale mají potom voliči volit? Abychom navrhli v kapitalistických podmínkách zákon proti příživnictví? To už je pak z naší strany spíš něco mezi karikaturou socialismu a politickou recesí. Pokud se však nepletu, Balbínovo poetická strana nikdy nepřekročila 0,5 % hlasů.

Na rozdíl od Jana Klána neznám nikoho, kdo by si ťukal na čelo kvůli našemu volebnímu logu v Praze, ale znám mnoho našich bývalých voličů po celé republice ťukajících si na čelo, jak hluboko jsme klesli v naší servilitě vůči kapitalismu a čemu dnes říkáme socialistický program. Hrajme si tedy ještě chvíli na místopředsedy Sněmovny, salónní komunismus, bezobsažný formalismus a revoluci v podobě „mírného pokroku v mezích zákona“ či duhových koalic, kde se přece každý domluví s každým, a ideologii je lépe přenechat regálům zaprášených knih. Moc času nám už nezbývá a nedokážeme-li ani teď pochopit, jak blízko jsme politické propasti, po zásluze do zaprášených archivů brzy budeme patřit taky. Spolu s námi však prohrají i všichni vykořisťovaní občané této země. Bohužel.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout