JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA

Zastupitelka MČ Praha 13
  • SPD
  • Praha 13
  • zastupitelka měst. části
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,31. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.09.2022 21:36:04

Seriál: Udržitelné vládnoucí elity 2. díl

Seriál: Udržitelné vládnoucí elity 2. díl

Co občané očekávají od elit, které jim vládnou

Pro ujasnění si, co vlastně občané očekávají od elit, které jim vládnou je vhodné začít základními znaky státu a prozkoumat občany legitimně očekávanou činnost, řekněme základní služby státu vůči občanům, tedy takové služby, u kterých nestačí, aby je výhradně zajišťoval soukromý sektor.

Samozřejmostí by teoreticky také měla být vysoká kvalita představitelů vládnoucích elit, minimálně na ministerských postech. Že tomu tak v praxi nemusí být a nebývá, bohužel vidíme často. Lze si přát změnu k větší kvalitě, ale charakter politické praxe tomu už předem, až na výjimky, brání.

Dovolte mi zahájit toto téma citátem z knihy Vladař od Nicolla Machiavelliho:

„Výběr vhodných mužů pro důležité funkce ve státě má rovněž nemalý význam. Podle jejich kvalit bývá posuzován i panovník. Jsou-li špatní, nestojí ani panovník většinou za nic, a naopak, obklopí-li se schopnými muži, každý ho má za muže na svém místě, protože umí rozeznat skutečnou hodnotu od pozlátka. … Způsobilost či nezpůsobilost člověk pro vykonávání určité státní funkce lze předem odhadnout podle těchto tří podmínek: buď rozumí své věci sám a nikoho dalšího nepotřebuje, nebo si umí dát od jiných schopných poradit, anebo sám nic nedovede posoudit, ničemu nerozumí a na rady neslyší – a ten není k ničemu.“

Základní znaky státu

Mezi obecně uznávané základní znaky státu patří a) státní území, b) obyvatelstvo státu, c) státní moc. K nim bývá řazena ještě d) schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (mezinárodněprávní subjektivita), což ale není povinné kritérium. Přidala bych ještě znak: e) vůle obyvatelstva být součástí daného státu.

Toto poslední kritérium doplňuji, protože je velice podstatné a pokud zmizí, dějí se většinou velké změny. Například rozpad Československa, rozpad Jugoslávie, Indie v době oddělení od Velké Británie, podobně tomu bylo i v Africe v době postupného zániku kolonialismu, podobné procesy se odehrály i v Americe, již desetiletí lze podobné jevy sledovat na Ukrajině – příčiny ovšem nemusí být nutně jen vnitřní. Dost často jsou tyto procesy podporované i nějakou vnější mocí, která na takových změnách má zájem. To byl přesně případ dění na východní Ukrajině posledních osm let, byl to i případ odtržení Sudet od Československa před počátkem Druhé světové války.

Vůle obyvatelstva dost často mizí zejména v případě, kdy jim vládnoucí elity a často souběžně i jiné většinové obyvatelstvo dostatečně nezajišťuje níže uvedené základní služby státu (rozeberu v dalším díle) nebo nepomáhá plnit jiné potřeby, které daná skupina obyvatelstva, nebo i většina obyvatelstva považuje za zvláště důležité. Například pokud některým skupinám obyvatelstva vládnoucí elity odpírají plnoprávné státní občanství, přestože se na daném území narodili a žili tam i jejich předci dlouhé roky. Právo na udělování občanství je ale velmi složitou otázkou, která je hodna samostatného rozboru, přesahující tento seriál. Nebo jim daný stát přestane vyplácet důchody, odstřihne energetické či jiné přírodní zdroje apod. Plnění či neplnění základních služeb státu vůči dotčenému obyvatelstvu však nemusí být nutně objektivní. Právě naopak. Jedná se o čistě subjektivní vnímání, jestli stát svou roli plní či neplní, resp. zda ji plní správně či špatně. A toto vnímání vymezuje postoj mas vůči vládnoucím elitám. Když mají masy dojem, že o ně není dobře postaráno, dochází k výměnám vládnoucí elity prostřednictvím voleb nebo v horším případě dochází ke stávkám, masovým demonstracím, v minulosti nebo v jiných světových pásmech dokonce i k násilnému svržení vlády nebo k vojenskému puči (který může a nemusí mít podporu mas – viz nedávno Barma). Dění na Slovensku před pádem Ficovy vlády se zdá být kombinovanou masovou nespokojeností davů. Demonstrace proti opatřením proti Covid-19 se minulý rok konaly prakticky po celém světě, hlavně v místech, kde k tomu dané státy přistoupily příliš razantně. Důsledkem trvalého tlaku „ulice” byla řada zmírnění či zrušení těchto opatření a přispělo to i k politické nestabilitě. 


Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama