Přehled zákonů
1) Zákon o soudech a soudcích (§ 63 a § 76)
2) Zákon soudních exekutorech (§ 116 a § 117)
3) Řízení ve věcech soudců (§ 8 a § 9)
4) Zákon o soudech a soudcích (§ 86 až § 88a; § 100)
Závěrem k řešení podnětů ke kárnému provinění
Úvod k problematice
Podle zákona o soudech a soudcích soudce jmenuje do funkce prezident republiky a je možné je trestně stíhat nebo vzít do vazby jen s jeho souhlasem. Podle zákona o řízení soudců, státních zástupců a exekutorů je možné zahájit kárné řízení proti těmto uvedeným osobám na návrh prezidenta a ministra spravedlnosti vůči kterémukoliv soudci.
Dále podle zákona o řízení soudců může ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce zahájit kárné řízení proti kterémukoliv státnímu zástupci Veřejný ochránce práv (ombudsman) proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu a v dalších případech tzv. šéfové soudů dle zákona.
Podle zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinnosti soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu.
Přehled zákonů
1) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích):
Podle § 63 soudce jmenuje do funkce prezident republiky a podle § 76 Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky.
2) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád):
V § 116 se definuje kárný delikt exekutora, kandidáta a koncipienta včetně kárného opatření.
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA, KANDIDÁTA A KONCIPIENTA
Kárné řízení
§ 117
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora
(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.
3) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů:
ŘÍZENÍ O KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.
(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.
(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství.
(1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.
(2) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán.
(3) Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor, proti němuž návrh směřuje (dále jen „kárně obviněný“).
4) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích):
Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu
Obecné ustanovení
Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
Kárné provinění
(1) Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
Kárná opatření
(1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
(2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
(3) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující.
(4) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné.
(5) Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.
Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.
§ 100
(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,
a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,
b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,
c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.
(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.
(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení; 7a) podání námitek nemá odkladný účinek.
Poznámka: 7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.
Závěrem k řešení podnětů ke kárnému provinění
V Lidových novinách ze dne 6. března 2017 bylo uvedeno: „Nejvyšší správní soud řeší kárnou agendu soudců již devět let. Dosud projednával 203 kárných návrhů. Ročně tak řeší kolem dvaceti případů.“
Pokud se jedná o detaily ke kárnému provinění: a) mezi nejčastější provinění patří průtahy a nečinnost, b) ze všech řešených případů bylo uznáno vinnými 76 soudců, dalším 21 byla vina prokázána jenom částečně, c) dalších 40 procent řízení byla zastavena.
Pokud se jedná o množství podávaných stížností: Většinu podnětů k zahájení kárných řízení podávají předsedové okresních soudců, kteří této možnosti využili 118 krát, krajští předsedové 50 krát a ministři spravedlnosti svými podněty k zahájení řízení přivedli celkově 28 soudců.
Zdroje:
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích):
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-7
Dvě stě tři kárných soudců: Lidové noviny – ze dne 6. března 2017
Odkazy:
Ostuda je pro soudce horší než snížený plat, říká ten, který je soudí
Kárná řízení advokátů, soudců a státních zástupců aneb měří se všem stejným metrem?
