Chystáte se více nakupovat?Anketa
Podle dvou průzkumů veřejného mínění ztratil přímo zvolený prezident po devíti měsících v úřadu důvěru i v řadách vlastních voličů. Pozitivně ho vnímá už jen 39 procent lidí, přitom ještě před pár měsíci se těšil důvěře poloviny občanů. Zemanovým kritikům vadí především jeho způsob vystupování, holdování alkoholu a nemístné poznámky.
Velké neumětelství hlavy státu
Podle Kučery je odpověď na nižší důvěru prezidenta jednoznačná. „Miloš Zeman dělá vážné chyby, které se veřejnosti bezpochyby nelíbí. A je neúspěšný. Když sestavoval svoji vládu bez ohledu na mínění parlamentních stran, zdálo se, že má svůj krok promyšlený. Ale jeho vláda nedostala důvěru, členové kabinetu, kteří kandidovali za jeho stranu SPOZ, se do Parlamentu vůbec nedostali. A následovala aféra s lánskou schůzkou, prostě vršil jeden vážný neúspěch za druhým. U jiného prezidenta by to stačilo na to, aby odstoupil,“ nešetří hlavu státu politolog a označuje Zemanovo dosavadní působení na Hradě jako „velké neumětelství“.
Nikdo nedokáže rychle měnit situaci k lepšímu
Také politolog Jan Bureš potvrzuje, že pokles důvěry veřejnosti v prezidenta je důsledkem některých jeho kroků. „Ale i důsledkem všeobecné důvěry, která do něj byla vkládána. Na počátku byla vysoká, ale voliči teď vidí, že žádný jedinec, byť má sebevyšší funkci, nedokáže rychle měnit situaci k lepšímu,“ zdůvodnil ParlamentnímListům.cz další možnou příčinu, proč se mohou cítit zklamáni i Zemanovi voliči.
VÝSTAVA V AKADEMII VĚD: SOCHAŘSKÉ PORTRÉTY VÁCLAVA HAVLA
Fotogalerie: - Hlavy Havla
Dopad může mít i únava materiálu
Je přirozené, upozorňuje politolog Petr Sokol, že po nějaké době v úřadu jde důvěra voličů dolů. „To není nic neobvyklého, příčiny mohou souviset s tím, že prezident utržil několik nepřímých porážek,“ souhlasí se svými kolegy, když se zamýšlí nad posledními výsledky průzkumů voličských preferencí. A stejně jako další analytici jmenuje naprostý propad strany, která s Milošem Zemanem byla propojena, a to nejen jménem ve svém názvu, a která propadla v parlamentních volbách. Důvod může být podle něj i v tom, že Zemanovi spojenci v ČSSD byli, minimálně dočasně, po schůzce s prezidentem na zámku v Lánech na hlavu poraženi. „Lidé, kteří mu byli blízko a na nichž stavěl, prohráli, navíc za takových okolností, které část občanů považuje za ne úplně čestné, ale za puč nebo podraz. To může mít nějaký dopad na popularitu. Ale je tam i únava materiálu ve funkci. To je běžné,“ dodává Petr Sokol.
Psali jsme:
Jde spíš o kolísání důvěry než zvrat, míní sociolog
Podle listopadových dat není prezident hodnocen příliš pozitivně, připustil sociolog Jan Hartl, když představil poslední průzkum agentury STEM. „Práci prezidenta hodnotí pozitivně 38 procent lidí, vysloveně špatně ji hodnotí 25 procent lidí. Ale nepovažuji to za vyložený zvrat, spíš za kolísání důvěry, protože na druhé straně je Rusnokova vláda hodnocena velmi slušně, má 60 procent. Viděl bych to ne jako dramatický propad, ale jako jistou obezřetnost, která může být náznakem určitého kolísání důvěry,“ konstatoval Hartl. Za propad by prý považoval, kdyby šla dolů důvěra v prezidenta i ve vládu, a kdyby veřejnost předpokládala, že Miloš Zeman bude intrikovat při jmenování nové vlády. „Ale to není ten případ,“ upozornil sociolog.
Bývalí prezidenti na tom byli s popularitou lépe
Jan Hartl srovnal data všech polistopadových prezidentů. Připomněl, že popularita Václava Havla stoupla na počátku jeho prezidentské funkce až na 80 procent. „To bylo v době, kdy mu umřela žena Olga a kdy měl rakovinu, vysoké číslo bylo výrazem určité účasti,“ uvedl sociolog. I když Václav Klaus dosahoval ve svých předchozích funkcích předsedy Poslanecké sněmovny podstatně nižšího hodnocení, v roli prezidenta jeho popularita rychle vystoupala až na 70 procent, což bylo podle sociologa odrazem bizarní volby, kdy se ukázal Václav Klaus jako nejlepší z prezidentských kandidátů.
První přímo zvolený prezident Miloš Zeman získal ve volbě přes padesát procent podpory, po několika měsících spadl na současných 38 procent. „Ale otázka je, jak se to bude vyvíjet v následujících letech, protože jeho mandát je pětiletý. Pro případné další zvolení bude důležité, jak se bude jeho popularita vyvíjet v druhé polovině volebního období,“ prohlásil sociolog. Z Pražského hradu odcházel Václav Havel se zhruba padesátiprocentní popularitou, Václav Klaus s katastrofálně nízkou popularitou (26 procent), což podle Hartla odráželo situaci s kritizovanou novoroční amnestií.
Prezident zahájil změny na Pražském hradě
Ztrátu důvěry veřejnosti si uvědomuje zřejmě i Miloš Zeman, proto začal se změnami svých nejbližších spolupracovníků. Nezkušenou mluvčí Hanu Burianovou nahradil novinářem Jiřím Ovčáčkem a v kuloárech se mluví i o změně na postu kancléře, protože Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku, která je na tomto postu nezbytná.
Je ovšem otázka, zda změna v okolí prezidenta zlepší image Miloše Zemana. „To jsou drobné kosmetické změny. Hlavně jde o to, že by sám Miloš Zeman měl zkrotit své neúměrné ambice, měl by se snažit vykonávat funkci v souladu s ústavními principy, měl by se chovat vstřícně a hlavně by měl plnit úlohu, kterou od něj veřejnost očekává,“ prohlásil politolog Rudolf Kučera. Podle něj by měl prezident politickou scénu sjednocovat a měl by napomáhat tomu, aby se překonala politická krize. „Celý problém je v něm,“ dodal, „že by si měl Miloš Zeman znovu promyslet svoje místo v ústavním systému a chovat se podle toho,“ uvedl. Ale současně připustil, že kdyby byl nejvyšší ústavní činitel obklopen soudnými lidmi, nikoli patolízaly, mohlo by to mít na jeho chování lepší vliv. „Ale ta parta, co na Hradě je, je na něm závislá, je to jen parta služebníků. Měli by mít své vlastní zázemí, aby na něm nebyli tolik závislí,“ je přesvědčen politolog.
Psali jsme:
Starého psa novým kouskům nenaučíš
Ale Rudolf Kučera přiznává, že příliš nevěří tomu, že by byl Miloš Zeman schopen změnit svůj postoj a rétoriku. „Jeho manýry určité části lidí vadí, ale jeho voličům to patrně nevadilo, protože se tak choval vždycky,“ soudí politolog. Problém je podle něj zřejmě v tom, že Miloš Zeman byl tak dlouho na Vysočině mimo politiku. „Žil starými politickými aférami, kvůli nimž se cítí ukřivděný, a to ovlivňuje jeho politické chování. Myslím, že se toho ve svém věku nedokáže zbavit,“ poznamenal Kučera.
Dvě nepovedená politická dobrodružství vyžadují změnu v blízkosti prezidenta
Podle Petra Sokola se poprvé ocitáme v situaci, kdy i prezident musí sledovat výzkumy veřejného mínění, protože může nastat situace, kdy bude přímo zvolený prezident svou funkci obhajovat. „A lidé, kteří za něj mluví a kteří jsou s ním spojováni, na to mohou mít také určitý vliv. Předcházející prezidenti mohli mít na Hradě, koho chtěli a nehrálo to velkou roli,“ podotkl politolog. Byli totiž voleni Parlamentem, takže se tolik na vlastní popularitu nemuseli ohlížet, záleželo jim hlavně na podpoře zákonodárců. Sokol potvrdil, že současné výměny v prezidentské kanceláři mohou souviset s „dvěma nepovedenými politickými dobrodružstvími“, a v závislosti na tom i s tím, že prezident stojí o největší popularitu, kdyby chtěl svůj mandát obhájit.
K důvěře hlavy státu mohou přispět i spolupracovníci Miloše Zemana
Sociolog Jan Hartl je přesvědčen, že okolí prezidenta má vliv i na jeho popularitu. „U prezidenta je hodnocena obecně lidská i morální poloha vázaná k osobní integritě prezidentského kandidáta, druhá je spojena s jeho předpokládanou profesní schopností,“ vysvětlil. Prezident musí podle něj naplňovat několik protikladných nároků. „Za prvé, že prezident nemá vstupovat do každodenního dění, a tady je Miloš Zeman aktivnější, než by veřejnost očekávala. Ale na druhé straně zase od něj vyžaduje, aby do složitých problémových situací vstupoval rázně, aby kontroloval a kritizoval politické strany, když nevykonávají svou funkci dobře. A to je ovlivňováno profesionálním zázemím, lidmi, kterými se obklopuje,“ míní sociolog, že prezidentovi spolupracovníci mohou pozitivně i negativně přispět k důvěře v hlavu státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
