Šéf kultury se mění každý měsíc, stěžuje si kastelán. Hanáková prý nic nezmůže

Jak jste se stal kastelánem?

Na stránkách národního památkového ústavu jsem náhodou narazil na inzerát a už jsem věděl, že to je věc, kterou bych chtěl dělat. Vždycky jsem měl vztah ke kovařině, historii, umění a k Helfštýnu samotnému, který jsem navštěvoval každoročně asi od roku 1999.

V čem vlastně spočívá vaše práce?

Na té práci je nejkrásnější ta pestrost - od příprav kulturních akcí přes propagaci objektu a akcí samotných, komunikace s řadou úřadů, až po zcela základní manuální záležitosti při navážení materiálu. Průřez všeho možného.

Co dělá kastelán v zimě, když je hrad veřejnosti uzavřen?

V zimě je režim volnější. Máme tu jen polovinu našeho stálého personálu. Věnujeme se věcem jako je inventarizace, revize sbírek. Je to v podstatě muzejní činnost, protože hrad Helfštýn patří pod Muzeum Komenského v Přerově.To je jedna z řady příspěvkových organizací Olomouckého kraje a ta naše aktivita sbírkotvorná a muzejní by měla tvořit převážnou naší činnosti na Helfštýně. Samozřejmě tomu tak není, protože největší podíl práce zabírá běžná sezóna v průvodcovském duchu, kdy personál zajišťuje služby spojené se vším, co naši návštěvníci potřebují, zatímco já se musím věnovat realizaci předem naplánovaných kulturních akcí, takže na archivy, depozitáře, fotografie, videa zbývá čas jen v zimní měsíce.

Jak vnímáte současnou politickou situaci u nás z pohledu kastelána?

Velice rozpačitě. Já se hlavně snažím sledovat věci spojené s děním kulturním, ale už jen ten fakt, že se na postu ministra kultury dějí změny téměř každý měsíc, tak se stávám čím dál tím větším pesimistou. Bohužel nevěřím tomu, že by nová ministryně kultury Alena Hanáková mohla mnohé změnit, protože si myslím, že to je otázka natolik komplexní a natolik závislá na všech ostatních resortech a na domluvě všech ostatních zainteresovaných, že má šanci určitým věcem dávat správný směr, ale nemá šanci to měnit vcelku a komplexu.

Podílí se stát dobře na péči o kulturní památky?

Snaží se. Ale ať bude dělat cokoliv, bude to nedostatečné vzhledem k čtyřicetileté absenci nějakého smysluplného kulturního dění. Věřím ale tomu, že se to může postupně zlepšovat. Na druhou stranu si plně uvědomuji, že otázky zdravotnictví, sociálních věcí, vzdělávání jsou stejně důležité nebo i důležitější než otázky kultury, které může řada lidí běžné společnosti vnímat jako zcela okrajovou záležitost.

Hrad Helfštýn hned na první pohled vypadá udržovaně. Stačí finanční prostředky, které na jeho zachování získáváte?

Musím říct,že nám stačí na běžnou údržbu a na běžný provoz. Máme ovšem obrovské štěstí, že je hrad už od sedmdesátých let spjatý s hnutím Brontosaurus. Dobrovolníci tady vykonávají obrovské množství práce, kterou kdybychom převedli na hodiny a následně peníze, které bychom museli investovat z našeho rozpočtu, tak by Helfštýn vypadal určitě jinak. Mezi těmi lidmi jsou různí odborníci na řemesla, technologie, vodu, elektriku, práci se dřevem, s kovem, až po různé právníky, konzultanty a manažery, takže jsou schopni nám pomáhat v různých směrech, což si myslím nám leckterá památka podobného rozsahu nebo zaměření může závidět.

Kdybyste měl neomezené množství peněz, které byste ale musel využít na hrad, na co byste je použil?

Správu hradu Helfštýna trápí už téměř čtvrt století postupná degradace hradního paláce. Když by byly neomezené finanční prostředky, tak necháme vytvořit kvalitní stavebně-historický průzkum, z jehož závěrů by vzešla konkrétní podoba možnosti zastřešení objektu. V této chvíli je takovým smutným torzem dříve reprezentativního sídla významných českých a moravských rodů. Takovýto projekt by vyšel asi na 40-60 milionů a určitě by byl smysluplný a mohl by zanechat budoucím generacím to, co jinde neuvidí.

Hrad Helfštýn je známý především jako místo každoročního setkávání kovářů. Vy sám jste se jako umělecký kovář nějakou dobu živil. Jaká je budoucnost tohoto řemesla u nás?

Současný trend je takový, že byť je v České republice velká spousta úžasných kovářů a řemeslníků a mezi nimi také mnoho akademických sochařů, kteří se věnují práci v kovu, tak současný zákazník čím dál víc myslí na finanční prostředky, a proto tohle tradiční řemeslo dost smutně válcují levné prefabrikáty a výrobky z Číny nebo Polska. Jsem přesvědčen o tom, že to řemeslo jako takové nemá šanci zaniknout nikdy, ale můžou se udržet opravdu jen ti nejlepší. Já budu kovařině vždycky přát, aby se jí dařilo co nejlépe, ale je to čím dál těžší a řadu mladých lidí ten těžký start odrazuje. Kovář holt potřebuje prostory a dílnu - ten úplný základ ho přijde minimálně na milion až dva miliony korun. Potom nastupuje veškerá byrokracie spojená se začátkem živnosti, se splňováním všech hygienických a bezpečnostních norem a to tomu také příliš nepřispívá.

Když jsme u mladých začínajících kovářů, jakou má v dnešní době perspektivu umělecké kovářství jako studijní obor?

Tomuto oboru by se měli věnovat jen ti, kteří se tím do budoucna opravdu chtějí živit. Nejhezčím příkladem počtu absolventů ve srovnání s lidmi, kteří se tím potom živí v rámci jedné instituce, je Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově, která vychovává absolutně špičkové řemeslníky a většina těch mladých lidí je potom schopna se prosazovat i dále.

Podporuje stát dostatečně učňovské školství?

Myslím si, že ho podporuje v rámci svých možností. Líbil se mi krok Olomouckého kraje, který se rozhodl navázat na vytvoření stipendijních programů pro zanikající řemesla. Tímhle směrem kdyby se uvažování našich politiků ubíralo, bylo by to jen ku prospěch věci, protože opravdu je řada tradičních řemesel, která bez nějaké podpory asi dojdou k zapomnění.

Jste spokojený s návštěvností hradu?

Kdybych byl spokojený, tak by to asi byly velká chyba. Vloni nás navštívilo přes devadesát tisíc lidí, což byl skok oproti předloňskému roku. Ve srovnání s érou kolem roku 2005-2007 to bylo ale pořád ještě o něco slabší.

Co se vám jako kastelánovi podařilo realizovat? Na co jste nejvíc pyšný?

Co se týče akci , tak jsem pyšný na to, že se nám podařilo úspěšně zvládnout jubilejní třicátý ročník setkání kovářů Hefaiston, který během víkendu navštívilo asi jedenáct tisíc lidí. Potom nevím, jestli je právo být pyšný na něco, co vzniklo více méně náhodu, ale vloni jsme tu pořádali koncert legendární britské kapely Jethro Tull, takže jsem spíš pyšný na to, že se to odehrálo za doby mého působení. A co se týká stavebních úprav nebo rozvoje architektury samotné, tak mě velice těší, že se podařilo přesvědčit Olomoucký kraj, soukromé dárce a řadu subjektů, které přispěly na novou expozici archeologie, kterou chceme otevřít letos v květnu. Většina archeologických nálezů, která bude na expozici prezentována pochází přímo z hradu nebo jeho okolí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.