Cílem průzkumu bylo zmapovat názor matek dětí ve věku 2–6 měsíců na možnosti povinného a dobrovolného očkování dětí. Z celkového počtu 200 dotazovaných respondentek nechalo 97 % očkovat své dítě alespoň povinným očkováním. Desetina matek využila možnost chránit svého potomka všemi relevantními vakcínami na trhu. Dalších 56 % matek si k základním povinným vakcínám přibírá i řadu nepovinných. Pouhá 3 % matek nenechala své dítě očkovat vůbec.
75 % matek by bylo proti případnému zrušení povinného očkování
Od roku 2012, kdy byl podobný průzkum realizovaný poprvé, vzrostl počet matek, který se setkal s názorem, že očkování by mohlo být pro děti zátěží, a proto by mělo být pouze na dobrovolné bázi. Většinou o této možnosti četly na internetu (59 %) nebo ho viděly prezentovaný v televizi (36 %), případně ho slyšely interpretovat své přátele (21 %). Podle průzkumu však 75 % matek tento názor odmítá. Pouze 8 % si myslí, že rodiče by měli mít právo volby. Zbylé respondentky o této možnosti vůbec nepřemýšlely, případně spoléhají na doporučení lékaře.
93 % matek získává informace o očkování u praktického dětského lékaře
Naprostá většina matek se radí o očkování s praktickým dětským lékařem svého dítěte a má od něj většinu informací. Polovina maminek hledá informace ještě na internetu, třetina z nich si nechává poradit od přátel nebo jiných maminek, 15 % studuje letáky a brožury. Pouze čtvrtina matek však informace, které získá z jiného zdroje než u doktora, s lékařem znovu konzultuje a ověřuje si jejich pravdivost. 60 % matek informace získané jinde neověřuje vůbec. Ostatní hledají další doplňkové informace na internetu nebo se poradí s přáteli a známými matkami.
66 % matek očkuje děti nepovinnými vakcínami – většinou se rozhodnou pro ochranu proti pneumokokům
Z dostupných informací vyplývá, že 66 % matek se zajímá také o další možnosti ochrany svých dětí nad rámec povinného očkování a také se pro ni rozhodne. Téměř 40 % maminek nechá v prvním roce života svou ratolest očkovat proti pneumokokům, které mohou způsobit mimo jiné zápal plic či zánět středního ucha. Více než třetina matek považuje za důležité očkování proti meningitidě, rychle probíhajícímu infekčnímu onemocnění, na které až každý desátý pacient umírá během prvních 24–48 hodin od prvních příznaků. Téměř třetina matek pak dopřává dětem ochranu proti rotavirům, infekci způsobující silné průjmy a zvracení, které mohou vést až k dehydrataci.
* Průzkum IMS Health, červen – červenec 2015, n=200
O očkování koluje spoustu mýtů Očkování představuje dosud nejvýznamnější nástroj prevence infekčních nemocí. Přesto o něm neustále koluje spousta mýtů a nepravd. „Oblíbeným argumentem těch, kteří nesouhlasí s očkováním, je, že nemoci se vymýtily dobrou hygienou. Podceňování významu očkování dobře znázorňuje příklad očkování proti Hemofilu influenzae skupiny B, který je původcem velmi závažného a život ohrožujícího onemocnění – epiglotitidy. Proti tomuto mikrobu se začalo očkovat cca před 10 lety a následně došlo prakticky k vymizení nemoci s tímto vyvolavatelem. Před 10 lety však rozhodně nebyly horší hygienické podmínky než v současnosti,“ uvádí MUDr. Alena Šebková, praktická lékařka pro děti a dorost, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Dalším z mnoha mylných dojmů je informace, že po prodělané nemoci má člověk celoživotní imunitu, a proto není potřeba se očkovat. „Po nemoci má člověk skutečně navozenu dlouhodobou (po některých nemocech i celoživotní) imunitu, nicméně po očkování také a v rámci kolektivní imunity je chráněna celá společnost nebo alespoň její velká většina celoživotně. Navíc nemoci podlehne oslabený organismus, tudíž závažný průběh či úmrtí po nemoci je mnohonásobně pravděpodobnější než po vakcinaci. Děti se očkují v plném zdraví, vyvolává se u nich tvorba protilátek, nikoli onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Šebková. |
autor: red