„Zdá se nám, že už plyn zdražuje několikrát do roka. Náklady na vytápění či za elektřinu, tedy ohřev vody, svícení a popřípadě i pečení, které se projevilo zvláště v předvánoční době, nám udělaly pořádný průvan v peněženkách. Ta situace je už pomalu nenosná. Nevím, co si ti nahoře či ve správních radách energetických firem představují život normálních penzistů s necelými devíti tisíci důchodu. To už není život, ale živoření. Když zaplatím všechny nutné poplatky včetně odpadu a vody a ještě si trochu zatopím, tak mi zbude pár korun na jídlo. Abych mohl někam vyjet, tak na to už můžu při cenách benzínu úplně zapomenout. O dálniční známce se nám může jen zdát. Když se přece jen chceme vydat třeba do Brna tak musíme složitě objíždět zpoplatněný úsek. Ještě že jsme nezrušili při plynofikaci kotel na pevná paliva. Aspoň si můžeme přitopit, i když to také není zrovna nejlevnější,“ stěžuje si pan Josef z malé obce na Brněnsku poblíž Pohořelic. Jeho nářky zná zřejmě každý běžný důchodce v zemi.
Psali jsme:
Komu jen trochu slouží zdraví a má ještě doma kotel, totiž přišel na to, jak alespoň trochu ušetřit. A vydává se tak do lesa na suchary. Jenže - nic není tak jednoduché, jak se zdá.
Samovýroba je stále dražší
Obce v okolí Brna si účtují za dřevo v jejich katastrech v okolí Brna kolem pětistovky za kubický metr. Zájemce však musí dodržovat určitá pravidla. „Nejraději by vykáceli vše, co hoří a je suché. Ovšem my musíme myslet i na brouky, larvy či ptáky, kteří se tímto hmyzem živí. I proto necháváme často ve stoje usychat například duby a buky. Uchránit tyto stromy je však v poslední době téměř nemožné. Na jedné straně se těm lidem nedivíme. Snaží se zoufale přilepšit, jak jen to jde. Na druhé straně však tím příroda stále víc trpí. Jenže to jsou zřejmě podružné věci, které nikoho moc nezajímají,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz ekolog Jan Dvořák.
Na krádeže dřeva se však podle něho nevydávají už jen jedinci, ale i dobře organizované skupiny. I z tohoto zatím nejlevnějšího druhu vytápění stává sice poněkud pracný - ale přece jen dobrý byznys
Nové zlodějské řemeslo - vykradači dřeva
„Na obvodní oddělení v Hrušovanech nad Jevišovkou se dostavil muž a oznámil krádež dřeva. Uvedl, že dřevo z jeho pozemku se mu ztrácelo na přelomu prosince loňského a ledna letošního roku mezi obcemi Kašenec a Mackovice. Neznámý pachatel tam prý vytěžil dvanáct dubů a způsobil škodu čtyři tisíce korun. Policejní hlídka hned po přijetí oznámení vyjela na uvedené místo činu, aby vše řádně zdokumentovala a začala se případem zabývat. Když policisté po poledni přijížděli k lesu, přistihli zde dva muže při kácení stromů. Ukázalo se, že se jedná o osoby ve věku dvacet a čtyřicet let. Mladší je z Břeclavska a starší ze Znojemska. Oba za sebou mají bohatou trestnou činnost. Policejní hlídka byla ve správnou dobu na správném místě. Přistižení muži stačili motorovou pilou uřezat dva kmeny dubů. Jestli mají něco společného i se starší těžbou dřeva ukáže další prověřování“ uvedla k jednomu z mnoha se v poslední době množících případů policistka Marie Drahokoupilová.
Ekologie dostává na frak
„Něco zaplatím, něco se mi podaří obstarat navíc. V lesích jsou místa, třeba špatně dostupná, kde je suchého dříví dost. Ovšem často lidé ani neví, komu vlastně dotyčný úsek patří. Obce si své katastry už dobře hlídají a chtějí často moc peněz a ještě požadují vyčištění místa, spálení klestí a někdy i vysbírání odpadků. Kdo tedy bydlí poblíž státního lesa, má to přece jen lepší. Zvláště, když je to dál od zástavby, Ale takových míst ubývá a tak nám nezbývá, než spálit vše, co nám přijde pod ruku. Často jsou to i obaly od mléka, a jiný šmejd, který asi povětří moc dobře nedělá. Ale my jsme se vlastní vinou to těchhle s*aček nedostali. A mrznout se nám taky nechce,“ uzavírá své žehrání penzista. Výhrady ekologa prý nebere, a na krádeže dříví tak prý zatím nerezignuje.
autor: Martin Šimák
_profil_top.jpg)