Renomovaný mediální expert se tentokrát spletl hned dvakrát. Předně Česká televize i Český rozhlas permanentně porušují své zákony tím, že zásadně a cíleně neprezentují názory „všech“ stran. To snad hrdě potvrdí členové managementu včetně pravdoláskařsky orientovaných žurnalistů ČT i ČRo. A pokud ne, potvrdí to jednoduchá analýza hostů zvaných do diskusních pořadů. Nicméně, ignorace zákonů o ČT a ČRo, v uvedené kategorii je všeobecně známá a současnými poslanci tolerována.
Dalším Hvížďalovým faux pas a současně těžkým podrazem vůči managementům obou médií je jeho výmysl o právu ČT či ČRo přiklonit se na „jednu stranu“. Pokud by autor pro toto tvrzení dokázal najít oporu v některém z mediálních zákonů, pak by si konečně zasloužil ocenění, kterých se mu dosud dostalo. Zavedení povinnosti tzv. řádného zdůvodnění propagandistických přístupů ČT a ČRo by totiž znamenalo revoluční změnu v činnosti veřejnoprávních médií. A to ani nemluvě o testu kreativity mediálních bossů.
Etického kodexu Českého rozhlasu se autoři pořadu nesnažili držet
Ku příkladu: Stanice ČRo Plus odvysílala 5. dubna pořad Interview plus, v němž byla hostem místopředsedkyně PS PČR Jaroslava Jermanová. Autoři pořadu Michal Rozsypal a Jan Bartoněk se nijak nesnažili držet etického kodexu ČRo, který permanentně, stejně jako většina jejich kolegů, porušovali. Konkrétně bod 6.6: Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.
Psali jsme:
Tuto povinnost ČRo porušil tím, že Rozsypal nepodloženě, nepřiměřeně a účelově bagatelizoval celkový přínos návštěvy čínského prezidenta. Ačkoliv neměl žádné důkazy o organizovanosti čínských „vítačů“, tyto za takové vydával. Reakce vysoké ústavní činitelky však byla striktní a jasná: „Trošku jsem překvapená z té hysterie, která tady byla, když se podíváte, jak vítali čínského prezidenta i v jiných tradičních západních zemích jako třeba ve Velké Británii, tak to bylo úplně stejné,“ uvedla lakonicky Jermanová.
Redaktor si „nebyl jistý“, jak probíhala návštěva čínského prezidenta v Londýně
Výstižná, realitě odpovídající reakce evokovala moderátorovy protichůdné myšlenkové pochody: „No ten argument tady je, že se čínský prezident projel ve zlatém kočáře, že byly vlajky před Buckinghamským palácem, ale nejsem si úplně jistý, jestli byli organizovaní mávači, vítači v londýnských ulicích. A jestli policie nějakým způsobem zasahovala do vyvěšování tibetských vlajek a podobně.“
Nicméně, reakce místopředsedkyně PS, která Rozsypalovu „nejistotu“ sdílela, neměla chybu: „Já to také nevím, protože tyhle informace nemáme, ale jestli si čínská strana organizovala vítače, jak vy říkáte, tak je to jejich věc a je to věc čínské ambasády, a vůbec celého organizačního týmu kolem této prezidentské kampaně. Já si myslím, že máme důležitější věci na řešení než to, jestli někde visí vlajka, nebo nevisí.“
Není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě
Když i další moderátorovy otázky na téma čínské návštěvy, Jermanová odmítla jako nepodložené a irelevantní, Rozsypal citoval nejrelevantnější pravdoláskařský zdroj – Bakalův Respekt: „Týdeník Respekt napsal, že mu tři na sobě nezávislé policejní zdroje sdělily, že zabavování tibetských a dalších protičínských vlajek, vycházelo z přímé instrukce vedení policie krátce před návštěvou“. Záhy redaktor dodal: „Nutno podotknout, že policejní prezident i ministr vnitra to popírají, ale i ministr vnitra mluví o tom, že je potřeba případné excesy prošetřit“. Přes tyto myšlenkové veletoče redaktor pokračoval dále: „Tak mne zajímá, jestli v kontextu celé té návštěvy je to pro vás téma, jestli vás to zajímá?“
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Rozsypal tak ignoroval bod 6.7, který zní: Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora.
Uhranutý redaktor ignoroval vícero bodů etického kodexu
Redaktora Rozsypala natolik uhranuly bludy týdeníku Respekt, že ignoroval i další body etického kodexu ČRo: 6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.
6.9 Český rozhlas smí odvysílat zprávu ověřenou alespoň ze dvou důvěryhodných a na sobě vzájemně nezávislých zdrojů, pouze v případě informací, které oficiálně zpřístupnily veřejné úřady a instituce, postačí jeden oficiální zdroj, není-li z okolností zřejmé, že jde o nepravdivé nebo nepřesné údaje. Český rozhlas za smluvně stanovených podmínek odebírá zpravodajský servis renomovaných agentur, které odpovídají za pravdivost a správnost svých informací. Pokud není patrný důvod k pochybnostem o informaci ve zprávě nebo pokud není patrná chyba, nemusí redaktor každou zprávu agenturního servisu odebíraného Českým rozhlasem ověřovat. V případě sebemenší pochybnosti o správnosti údajů z agenturního servisu je redaktor povinen okamžitě takovou informaci ověřit alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Pokud je v naléhavých případech pro nemožnost ověřit informaci u druhého zdroje a s ohledem na váhu veřejného zájmu, k němuž se zpráva vztahuje, výjimečně nezbytné odvysílat informaci pocházející pouze z jednoho zdroje, musí na to být posluchač upozorněn.
Hlavním informačním zdrojem pro ČRo jsou média z Bakalovy stáje
Nicméně místopředsedkyně Jermanová reagovala profesionálně: „Tak já musím říct, že tohle je věc pana ministra vnitra, Respekt nečtu, není to zrovna médium, kterému bych věnovala nějakou pozornost významnou, ale pokud nějaké excesy jsou, tak je třeba je vyřešit. Je to věcí pana ministra vnitra“.
Když jako zdroj moderátorovi selhal jeho oblíbený Respekt, použil osvědčenou salámovou metodu a citoval dalšího novinářského kreativce z Bakalovy stáje Petra Honzejka: „Řekl, že za takto vážná podezření by měli rezignovat ministr vnitra a policejní prezident“.
Bakalovsko – veřejnoprávní virtuální realitu podle Rozsypala ochotně „potvrdil“ i ústavní právník Jan Kysela, který podle Rozsypala řekl: „Myslím si, že policie porušovala během návštěvy čínského prezidenta ústavní práva českých občanů“.
Reakce Jermanové však potvrdila, že místopředsedkyně PS se vskutku dobře orientuje v praktikách tuzemských žurnalistických amatérů: „Tak pojďme to řešit. Ale ať se tomu věnují ty orgány, které to řešit mají. Já tady z doslechu něco od Vás slyším, ale vyjadřovat se k tomu nebudu. Pokud je, anebo byl takovýhle exces, tak je věcí policie, aby si to řešila svými systémy a pak nás pan ministr o tom informoval. Ale rozhodně takhle od stolu hodnotit něco, co se jsem sama neviděla, hodnotit opravdu nebudu.“
Veřejnoprávní publicistika vyrábí jednu kampaň za druhou
Jinými slovy místopředsedkyně Parlamentu s ženským šarmem velmi kultivovaně zesměšnila praktiky veřejnoprávní publicistiky, která za peníze nás všech v kolaboraci s Bakalovými kreativci vyrábí jednu kampaň za druhou. No a teď si představte, že by takto cílenou protispolečenskou propagandu, k níž se veřejnoprávní rozhlas podle Hvížďaly měl právo „přiklonit“, musel generální ředitel veřejnosti „řádně zdůvodnit“. Nicméně i to si vzhledem k pružnosti a elánu nového generálního ředitele ČRo lze představit.
Co si však nelze představit vůbec, je jeho eventuální reakce na aktuální zprávu, z Bakalových Hospodářských novin. Redaktoři Petr Koděra a Lukáš Prchal totiž nechtěně udělaly blbce nejen z Taberyho redaktorů Respektu, nýbrž i z kolegy Honzejka, a v neposlední řadě z obou veřejnoprávních redaktorů ČRo Plus.
Spekulaci vydával Český rozhlas za skutečnost
Autoři v článku s výstižným názvem: Policii na FAMU kvůli tibetským vlajkám poslal člen Zemanovy ochranky. Prezident policisty za „akci Čína“ pochválil, krom jiného uvedli:
Spornou návštěvu na FAMU kvůli vyvěšeným tibetským vlajkám nařídil policista z Hradu, který patří pod útvar chránící prezidenta Miloše Zemana. Právě on poslal dvojici kriminalistů v civilu na akademickou půdu, aby při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze zjišťovali, kdo je zodpovědný za vyvěšení vlajek Tibetu, které hlava Číny nevidí ráda. Až dosud se spekulovalo, že zásah připomínající šikanu a omezování svobody projevu nařídil šéf Útvaru pro ochranu ústavních činitelů Jiří Komorous. Online deník Aktuálně.cz a HN ovšem nyní zjistily, že šlo o velitele z jiné ochranné jednotky. Potvrdily to dva na sobě nezávislé zdroje.
Takže, redaktoři HN charakterizovali informace Respektu z tzv. třech nezávislých zdrojů za spekulaci, avšak veřejnoprávní rozhlas tuto veřejnosti verifikoval jako fakt. Co k takovému amatérismu, resp. propagandistické profesionalitě dodat. Snad jen tolik, že žádný z uvedených žurnalistických expertů Michal Rozsypal, Jan Bartoněk, Erik Tabery či Petr Honzejk, se nechystá veřejnosti ani omluvit, ani odejít.
Radim Hreha, mediální analytik
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
