Antikatolicismus je antisemitismem levičáků, vzkázal Nečasův poradce

Kromě zmíněného Romana Jocha v panelu vystoupil také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík, tajemník České biskupiské konference Tomáš Holub a právník z CEVRO Institutu Jakub Kříž. Nad plán také vystoupil poslanec TOP 09 a předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Stanislav Polčák. Seminář se konal pod záštitou poslance a člena výboru pro bezpečnost Daniela Korteho (TOP 09).

Fobie proti církvi je trapná a hloupá

Diskutující si nad tématem v podstatě notovali. Ať už z aspektů právních, filozofických, praktických nebo výlučně politických nalezli shodu, a to i mezi diváky v sále.

Poradce ministerského předsedy Petra Nečase Roman Joch, jenž vystoupil jako první, svůj příspěvek začal citátem amerického filozofa Petera Vierecka, který prohlásil, že „antikatolicismus je antisemitismem levičáků.“ Podle Jocha se jedná o směšnou a trapnou fobii a předsudek především ze strany levicových publicistů a intelektuálů. Není to prý totiž otázka státní podpory náboženství, jak často někteří odpůrci restitucí namítají, ale otázka nastolení spravedlnosti.

„Po roce 1989 bylo učiněno politické rozhodnutí, že budou církvím navráceny majetky, které jim komunistický režim zcizil. Již proběhly restitutce fyzických osob, i některých právnických osob. Církevní restituce už téměř schválilo ještě federální shromáždění, jenže slovenský levicový blok se postavil proti tomu,“ uvedl šéf Občanského institutu a doplnil, že v podstatě ta samá slovenská politická garnitura, jež navrácení majetku církvím v dobách federace odmítla, je po rozdělení státu ve své vlasti prosadila.

Odpůrci restitucím stejně nezabrání

Obecně podle Jocha vůbec nestojí otázka, zda se církevní restituce zrealizují, nýbrž kdo je zrealizuje. Pokud totiž nebude schválena dohoda církví a náboženských společností se státem, nezbyde církvím jiná možnost, než se majetku domáhat soudní cestou.

„Jak jsem již řekl, jakákoliv fobie nebo předsudek jsou hanebné, ale v případě církevních restitucí je to také hloupé, protože odpůrci tomu ve skutečnosti vůbec nemohou zabránit, nemají jak. Jde jen o to, jak se restituce provedou. Tady vůbec nejde o nějakou státní podprou náboženství, ale o elementární spravedlnost,“ zakončil Roman Joch.

Šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík připomněl, že věc navrácení majetku církvím je velmi ožehavým tématem a diskuse zákonodárců ve sněmovně na tohle téma je často pod úrovní páté cenové skupiny.

Gazdík očekává obstrukce

Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi sice v nedávné době prošel v Poslanecké sněmovně takzvaným prvním čtením, nicméně Gazdík ze strany opozice dle svých slov očekává silnou obstrukční taktiku a proces se tak může protáhnout na několik dalších měsíců.

„To schvalování podléhá určitému systému dle jednacího řádu sněmovny a každá z opozičních stran si může v jednací den vzít dvě hodiny na jednání klubu, to jsou čtyři hodiny celkem, do toho budou řečnit a na dlouhou dobu to mohou zablokovat. Až se nám to podaří schválit, hrozí, že nám zákon vrátí Senát a celé kolečko se bude opakovat,“ posteskl si Gazdík.

Církevní restituce mají podle Gazdíka dva základní aspekty. Jednak morálně-právní, ale také ekonomicko-společenský. „Co bylo ukradeno, musí být vráceno, máme-li mluvit o smysluplné demokracii. Dnešní pojetí demokracie je zjednodušené a připívají k tomu i média. Snahou některých stran je tyto věci odsouvat – levicové strany to vnímají pouze tak, že to nepřinese nic, maximálně finanční újmu státu. My však krátkodobé zájmy nemůžeme povyšovat nad zásady spravedlnosti a morálního vyrovnání,“ zdůraznil poslanec.

Církve finance využijí ke zkvalitnění svých činností

Ústavní soud, jak Gazdík dodával, jasně řekl, že stát je povinnen dokončit vyrovnání s církvemi. V případě neschválení začně divoké navracení majetku jednotlivými soudy a to by vyvolalo chaos ve státě i mezi církvemi. „Nezapomínejme, že nejde jen o domluvu církví se státem, ale i o dohodu sedmnácti církví a náboženských společností mezi sebou,“ uvedl dále Petr Gazdík.

Ekonomicko – společnské aspeky církevních restitucí jsou však podle něho neméně důležité. V současné legislativě je totiž ukotven takzvaný blokační paragraf, který s majetkem původně vlastněným církvemi zakazuje obcím a městům nakládat.

„Ty peníze nespolkne pár farářů nebo církevních hodnostářů. Církve je budou vynakládat na činnosti, jaké dělaly po staletí. To znamená charita, zdravotnictví a školství,“ uzavřel Gazdík.

Podle Tomáše Holuba, tajemníka České biskupské konference, sice otázka restitucí není pro církve bytostným tématem, ale realizace majetkového narovnání může přispět ke zkvalitnění služeb církve veřejnosti.

Když restituce neprojdou? Přežíváme horší věci, už 2 tisíce let...

„Případné neschválení zákona samozřejmě neznamená, že církev skončí. Přežila už mnohem hořší věci, stíhání, zavírání kněží v totalitních dobách a podobně. S přestávkami to trvá už dva tisíce let. Nicméně církve věří, že ke schválení nakonec dojde a bude tak naplněna spravedlnost a církve budou díky tomu moci dále rozvíjet svoji činnost, třeba na poli charity,“ uvedl Holub.

Právník Jakub Kříž z CEVRO Institutu probíral historii řešení církevních restitucí z hlediska legislativního procesu.

„Po dvaceti letech neúspěšných vyjednávání Ústavní soud výslovně řekl, že církve mají tzv. legitimní očekávání, protože to slíbili zákonodárci, když byl začátkem 90. let přijat zákon o půdě (restituční zákon), který také obsahuje už zmiňovaný blokační paragraf,“ řekl pozorně naslouchajícímu sálu Kříž.

Onen blokační paragraf dle výkladu Ústavního soudu znamená slib zákonodárné moci, že k majetkovému narovnání s církvemi dojde, a proto také musí být splněn. „Původně se počítalo, že církevní restituce budou zařazeny už v tom původním restitučním zákoně. Pak se ovšem rozhodlo, že pro církve bude schválen zákon samostatný s tím, že se očekával zhruba ve lhůtě jednoho roku,“ zmiňoval právník. Předpokládaný rok se, jak známo, protáhl zatím na let dvacet.

Nebude-li konat parlament, soudy začnou majetky divoce vydávat samy

„Dlouhodobá nečinnost parlamentu je protiústavní, pokud zákonodárci nebudou činit, tak Ústavní soud může přistoupit k indiviuálnímu vydávání majetku soudní cestou. Je to podobné jako s regulovaným nájemným, když zákonodárná moc nečinila, začal konat soud – máme tu tedy precendens,“ je přesvědčen Kříž.

Ten se sice domnívá, že současná podoba vládou navrhnovaného zákona není nejlepším řešením, ale po tak komplikovaných jednáních už jiná možnost ani nezbývá.

Poslanec TOP 09 Stanislav Polčák, který sice v panelu vystoupit neměl, ale byl přítomen v sále, nakonec krátce zmínil praktické dopady současného stavu, kdy je majetek církví zablokován a nelze s ním jakkoliv nakládat.

„Jako starosta máte v obci třeba někde obrovské bílé místo, poušť, ale nemůžete s tím nic dělat, protože tomu zcela zamezuje blokační paragraf. Stejně tak na takových místech nelze realizovat ani územní plánovaní,“ uvedl Polčák.

Seminář symbolicky zakončil tajemník České biskupské konference Tomáš Holub, který na dotaz z publika, zda ještě vůbec věří ve schválení zákona, pronesl: „Dum spiro, spero...,“ tedy dokud dýchám, doufám.