Soukromé banky u nás zdražily peníze tak, že klesá objem úvěrů v podnikatelské i individuální sféře. „Na rozdíl od řady zemí staré EU u nás neexistuje konkurenční veřejný bankovní sektor, který by třeba jako zemské banky v Německu či Švýcarsku mohl pomáhat státu přes konkurenční prostředí tlačit na soukromé banky," uvádí středočeský hejtman David Rath.
„Vláda by měla přemýšlet, co s tím. Zda nenastal čas zřídit aktivní státní banku, která by půjčovala za západoevropské úroky, tedy asi dvakrát levněji. Dále by své služby prodávala za evropské ceny a ne zhruba dvakrát tak draho," navrhuje Rath s tím, že by na účtech takové banky ležely stovky miliard státního rozpočtu krajů a měst a zdravotní pojištění, čímž by operovala s největší finanční hotovostí v zemi.
Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD jsou současné bankovní domy pijavicemi na těle národního hospodářství. "Extrémně vysoké ceny za bankovní služby činí z tohoto sektoru skutečnou pijavici na těle českého hospodářství. Všichni skomírají a banky u nás bohatnou," zlobí se Rath.
V Německu je existence zemských bank dána historicky
Podle středočeského hejtmana by taková konkurence okamžitě rozhýbala i soukromé banky. „Ty na krizi ještě vydělávají a po malém zdanění pošlou zisky svým matkám v cizině, které za nízké úroky pomáhají oživovat západoevropské hospodářství přes levné úvěry. Bohatší budou zase jen bohatší a my se rádi uskromníme na své cestě k chudobě," upozorňuje Rath.
„V Německu je existence zemských bank dána historicky. Hojně vznikaly po válce, když tam byl boom i díky Marshallovu plánu. Města a země mají v bankách svůj podíl, ale je to na regionální úrovni. Nemyslím si, že by u nás mohla státní banka úspěšně fungovat," říká pro ParlamentníListy.cz Petr Stuchlík, bankovní analytik a generální ředitel poradenské společnosti Fincentrum.
Podle finančního experta by šlo o návrat do devadesátých let
Podle finančního experta by vznik státní banky přinesl více škody než užitku a znamenal by návrat do devadesátých let, kdy banky ovládal stát. "Vzpomeňme si, jak tehdy tyto banky poskytovaly úvěry i těm lidem či firmám, jimž by soukromé určitě nepůjčily. A také jak to s nimi dopadlo," poukazuje Stuchlík na to, že stát tehdy musel nalít na jejich záchranu desítky miliard korun.
„Možná by fungovala, kdyby ji vedl pan Salzmann," připomíná ironicky Stuchlík generálního ředitele Komerční banky z let 1992 až 1998, po jehož odchodu musel stát odkoupit 83 miliard špatných úvěrů. „Určitě by na tom hodně podnikatelů vydělalo, ale za deset až patnáct let by taková banka určitě neexistovala," tvrdí šéf poradenské společnosti Fincentrum.
Vedení takové banky by se určitě obsazovalo podle politického klíče
Dopadem hypoteční krize USA na německé banky se v roce 2008 v komentáři pro Čro 6 zabýval i publicista a mediální odborník Karel Hvížďala, jenž z hodnocení analytiků vyvodil závěr, že systém veřejnoprávního bankovního systému se přežil. „Veřejnoprávnost funguje ztuha, jak se u nás ukázalo na médiích," poznamenává Hvížďala pro ParlamentníListy.cz.
„V každé zemi to je trochu jiné, u nás by vedení takové banky mohlo být obsazeno víc podle politického klíče než odborného," poznamenává Hvížďala, který žil dvanáct let v Německu. Při fungování takové instituce by bylo nutné oddělit politiku a byznys. „Bál bych se toho, že se to nepodaří a že při rozhodování převáží politické úvahy," uzavírá Hvížďala.
K věci:
Rath doporučil zvednout firmám daně. Ekonomové oněměli
Rathovi přívrženci se vrhli na Kalouska: Zrůdo, tuneláři
Rath řádí dál: Nejdřív hádka s Bártou, pak přišel Nečas
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
