„Náš výzkum začal velice obecně, neměli jsme zaměření na nějaké konkrétní onemocnění. Zajímají nás totiž především detaily komunikace mezi buňkami, které jsou univerzální a platné pro všechny buněčné typy,“ říká Vítězslav Bryja z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Postupem času jsme se ale zaměřili na chronickou lymfocytární leukémii. Ukazuje se, že role dráhy, po které spolu buňky komunikují, je klíčová pro určení mechanismu vzniku této nemoci. V budoucnu nám pak snad další výzkum pomůže k tomu, že tuto dráhu budeme umět cíleně zapnout, vypnout či třeba přesměrovat,“ dodává Vítězslav Bryja s tím, že význam mezibuněčné komunikace byl rozpoznán už dávno, ale její chemické detaily, které jsou nutné pro další posun ve výzkumu, jsou stále neznámé.

Vědcům se v rámci výzkumu podařilo také popsat některé mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu chronické lymfocytární leukémie. Společně s komerčním subjektem nyní pracují na vývoji diagnostického balíčku pro medicínské využití. Přesnější diagnóza u tohoto konkrétního, dosud nevyléčitelného a zároveň i nejčastějšího typu leukémie umožňuje včas lépe dávkovat a rozhodnout terapii.

Laboratoř, kterou před pěti lety založil Vítězslav Bryja, nyní funguje s dvanácti pracovníky. Polovina týmu se věnuje základnímu výzkumu zaměřenému na poznání toho, jak signální dráha Wnt funguje a jak je možné ji ovlivnit, druhá polovina potom sledováním dráhy na konkrétních problémech a nemocech a na možnosti aplikace zjištěných údajů v medicíně. Vědci přitom intenzivně spolupracují například s kolegy z Interní hematologické a onkologické kliniky FN v Brně.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.