Mezinárodní měnový fond má získat půjčku 200 miliard eur na záchranu eurozóny a ČR by se na ní podílela částkou 3,5 miliardy eur, tedy 89 miliard korun. Proti tomu se však na české politické scéně vzedmula vlna nevole, z níž se vymyká jen opoziční ČSSD a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Ministr zahraničí na sebe přivolal hromy a blesky koaličních partnerů, když v OVM uvedl, že Česku mnoho jiných možností než půjčit MMF nezbyde. „Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky, a že ví, že se Česká republika nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ prohlásil Schwarzenberg na adresu předsedy vlády Petra Nečase.
Sledujeme téma Euro
SLEDUJEME téma Záchrana eura
Půjčíme, pokud bychom měli zůstat sami
Ani to však premiérův postoj k půjčce nezměnilo. „Už minulý týden jsem řekl, že jsem k ní velmi skeptický. Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace,“ řekl Nečas Lidovým novinám.
S půjčkou by se těžko smiřoval i ministr financí Miroslav Kalousek. „Z ryze fiskálního hlediska je to samozřejmě nevýhodné a vysoce rizikové. Neznám ministra financí, kterému by se do toho chtělo. Není to ale otázka fiskální, ale zahraniční politiky a priorit tohoto státu,“ uvedl. „Osobně se domnívám, že Česká republika si může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem,“ dodal ministr financí.
Ministr financí by zkusil vyjednat nižší půjčku
„Pokud by se rozhodly půjčit zbylé země mimo eurozónu Polsko, Švédsko a Dánsko, tak bych byl pro to, abychom se také zapojili. Ale pokusil bych se vyjednat, aby šlo o nižší částku. Přece jen je rozdíl, když půjčují země eurozóny, tedy ve své měně, a my, tedy ze svých devizových rezerv,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Kalousek.
Jakou částku by se místo určených 89 miliard korun pokusil vyjednat, nechtěl ministr financí konkretizovat, nejdříve chce se svým návrhem seznámit vládu. „Pokud bychom se nakonec shodli na poskytnutí půjčky, půjdu v takovém případě pokorně žádat bankovní radu, která jediná o tom musí rozhodnout,“ připomíná Kalousek nezastupitelnou úlohu nejvyššího řídícího orgánu ČNB.
Podle Klause by další zadlužování bylo nezodpovědné
Proti české půjčce je i prezident Václav Klaus. Země by se podle něj při rozhodování o účasti v evropském protikrizovém plánu neměla řídit strachem z izolace. „Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení,“ napsal Klaus na svých webových stránkách.
Psali jsme:
Představitelé ODS se vesměs stavějí opatrně, ne-li přímo negativně vůči možnosti, že by ČR půjčila miliardy zemím eurozóny. Europoslanec Jan Zahradil označil slova předsedy TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga o izolaci za předčasná a „bezprecedentně neloajální“ vůči vládě. Podle něj si šéf diplomacie naštěstí nemůže dovolit formulovat politiku kabinetu.
Zachraňovat euro by od nás bylo postavené na hlavu
Také nejmenší vládní strana se k poskytnutí půjčky staví negativně. „Ve chvíli, kdybychom poslali 90 miliard EU, nikde nemáme záruku, že nezmizí jako v cedníku,“ uvedl předseda Věcí veřejných Radek John s tím, že Česko má vlastní ekonomické problémy, které si potřebuje vyřešit. VV už zahájily mezi svými příznivci hlasování v internetovém referendu, k jehož výsledku chtějí přihlédnout, byť nebude závazné.
„Česko by se v žádném případě nemělo podílet na záchraně eura jakoukoli půjčkou. Jednak je to dopředu ztracená bitva, protože euro se nepodaří zachránit. A jednak bychom zachraňovali něco, čeho se sami nechceme zúčastnit. To je celé postavené na hlavu,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka Next Finance, nezávislé analytické společnosti, která se zaměřuje na ekonomické a finanční analýzy.
Sociální demokracie chce eurozóně pomoci
Svůj hlas pro poskytnutí půjčky kromě šéfa TOP 09 zvedají i politické špičky ČSSD, předseda Bohuslav Sobotka, první místopředseda Michal Hašek i ekonomický expert Jan Mládek. „MMF tyto peníze poskytne zemím jižního křídla eurozóny a bude za to požadovat fiskální disciplínu. V případě bankrotů těchto zemí je MMF preferovaný věřitel, dostane zaplaceno jako první, jeho akcionáři, včetně ČR, o nic nepřijdou,“ uvedl Hašek.
Tím, kdo bude mít v otázce poskytnutí půjčky poslední slovo, není ale Nečasova vláda, nýbrž Česká národní banka. Právě ona by do MMF poslala peníze ze svých devizových rezerv. „Pokud zůstaneme osamocení, vláda centrální banku o půjčku požádá. ČNB je ale zcela nezávislá a bude jen na ní, jestli žádosti vyhoví,“ prohlásil premiér Nečas.
V ČNB se budou důkladně zamýšlet
Na vážnost situace se odvolává i guvernér ČNB Miroslav Singer. „Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dnes je doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty a člověk má radši těch rezerv více než méně. Pokud za námi vláda přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet,“ uvedl Singer s tím, že rozhodování bude plné nových nejistot.
Do složité situace by se vláda dostala, pokud by ČNB odmítla peníze půjčit z rezerv. Desítky miliard je totiž třeba do MMF odeslat velmi rychle a v eurech. Nečasův kabinet by tak musel na zmíněnou částku vydat dluhopisy. Pro ně by potřeboval souhlas parlamentu. Tím, že by stát potřeboval půjčit velmi rychle, investoři by při jeho tísni žádali vyšší úrok.
Premiér Petr Nečas během úterý oznámil, že rozhodnutí o případné půjčce musí učinit vláda a nikoliv ČNB. Topka se pak usnesla, že ministři musí hlasovat tak, aby česko nezůstalo v izolaci. ČR by se mělo rozhodnout do konce týdne.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
