Tato nemoc je velmi zákeřná, protože nemusí mít žádné symptomy, přitom však může zabíjet již v mladém věku. Ačkoli by to na něm nikdo nepoznal, familiární hypercholesterolémií trpí i Aleš M., šestatřicetiletý muž z Prahy.
Vysoký cholesterol představuje skrytou hrozbu i pro mou rodinu
Vždy jsem se domníval, že vysoký cholesterol je běžná věc a že souvisí se stravou, takže když mi při jedné preventivní prohlídce naměřili v krvi vysoké hladiny cholesterolu, nebral jsem rizika příliš vážně. Byl jsem jinak totiž zcela zdravý a neměl žádné obtíže. To bylo před jedenácti lety. Poslali mě tenkrát do poradny pro metabolické poruchy na další vyšetření. Když přišly výsledky, pan doktor mi oznámil, že mám familiární hypercholesterolémii. O takové nemoci jsem v životě neslyšel. Doktor mi vše podrobně popsal a varoval mě, že tato nemoc představuje skrytou hrozbu, protože kdybych se neléčil, mohl bych mít infarkt třeba už ve čtyřiceti letech. To bylo v době, kdy jsem již studoval v Praze, rozhodl jsem se tedy najít doktora zde
a začal navštěvovat pana docenta Vrablíka ze Všeobecné fakultní nemocnice.
Rodina a dědičnost
Familiární hypercholesterolémie představuje to nebezpečí, že když ji nepociťujete, máte tendenci nebrat ji příliš vážně. Stejně tak k tomu přistupovala i má rodina a zpočátku také já sám. Když jsem si konečně uvědomil, že jde o dědičnou chorobu, došlo mi i to, že v rodině pravděpodobně nebudu jediný nemocný. Rozhodl jsem se přesvědčit ostatní, aby vyšetření podstoupili také. Zatím se nechal vyšetřit jen bratr
a familiární hypercholesterolémie mu byla diagnostikována. Já mám syna a uvědomuji si, že je zde velké riziko, že mu bude nemoc také zjištěna. Obecně se uvádí, že je toto riziko až 50% a musím uznat, že není lehké se srovnat s pocitem, že svému dítěti můžu předat tak závažné onemocnění.
Vyhlídky nemocných familiární hypercholesterolémií se značně zlepšily
Familiární hypercholesterolémie se léčí hlavně statiny, léky, které nemocný užívá denně. Já jsem je začal pravidelně brát asi v sedmadvaceti letech s perspektivou, že je budu užívat už do konce svého života. Proto vidím velkou naději v nové léčbě, která by už brzy měla být dostupná v České republice. Já už ji podstupuji, protože jsem se díky docentu Vrablíkovi zúčastnil klinické studie. Její výsledky mě naprosto ohromily – hladina cholesterolu v mé krvi totiž výrazně poklesla. Nová léčba spočívá jen v tom, že si jednou za dva týdny píchnu injekci. Jako pacient mám tedy velmi dobrý pocit z toho, že se léčba posouvá dopředu, i kvůli svému synovi, který bude možná také nemocný. Kromě léků jsem samozřejmě musel upravit i svůj životní styl, dlouhodobě držím dietu a více sportuji. Dieta mi žádný problém nedělá, zároveň ale vím, že i když budu jíst jen zeleninu, ve výsledku mi to hladinu cholesterolu výrazně nezmění. Hlavní ale je, že mi zdravý životní styl pomáhá cítit se dobře.
Lidé vysoký cholesterol neberou vážně
Lidé mají obecně tendenci familiární hypercholesterolémii zlehčovat s tím, že vysoký cholesterol má přece každý. S tímto názorem se setkávám běžně, i když v současnosti se povědomí o nemoci zlepšuje. Snažím se to svému okolí vysvětlovat, a když uspěji, mám z toho opravdu radost. Lidé si totiž nechtějí přiznat, že mají nějakou chorobu definitivně, až do konce života. S vědomím, že budete nemoc předávat svým dětem, se také nesnadno smiřuje. Ale jednu radu pro všechny mám: lidé by vysoký cholesterol neměli podceňovat a měli by se nechat vyšetřit. Je lepší mít klid a nehazardovat. Už jen kvůli té dědičnosti, neděláte to jen pro sebe. Můžete tím třeba zabránit předčasnému úmrtí někoho v rodině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
