Jde o bakteriální onemocnění, jehož zdrojem je nemocný člověk, který vylučuje bakterie dýchacími cestami. K přenosu proto dochází kapénkovou infekcí, nakažlivost je až 80%. U kojenců a starších lidí může jít o velmi závažné onemocnění. Řešením je očkování. Existuje pro kojence a v upravené verzi pro starší děti a dospělé, které chrání též proti tetanu a záškrtu.
Onemocnění je nebezpečné hlavně pro malé kojence, kteří nemají mateřské protilátky a nejsou ještě očkováni, proto jsou vysoce vnímaví. „Nemoc u nich probíhá velmi těžce, často s komplikacemi jako jsou zápal plic, poškození mozku, může končit i úmrtím dítěte“, popisuje primář novorozeneckého oddělení Thomayerovy nemocnice doc. Jan Janota. I když se hovoří o „dětské nemoci“, může postihnout všechny věkové skupiny. U osob nad 60 let rovněž narůstá výskyt komplikací a je proto pro ně také vysoce nebezpečná.
Onemocnění se zpočátku projevuje jako běžný katar horních cest dýchacích – rýmou, kašlem, horečkou. U kojenců se asi po 10 dnech začne v dýchacích cestách tvořit hustý hlen, přestanou jíst, pít a nemohou dýchat. Nastupují vysilující záchvaty kašle, které často končí zvracením. Naproti tomu u dospělých onemocnění probíhá v mírné formě jako lehké onemocnění dýchacích cest a pacient často ani netuší, že by se mohlo jednat o černý kašel.
V bývalém Československu se proti černému kašli začaly narozené děti očkovat v r. 1958. „Imunita po očkování, ale ani po proběhlém onemocnění, není bohužel dlouhodobá, její přetrvávání se uvádí po očkování až 12 let, po onemocnění až 20 let“, varuje primářka infekčního oddělení a očkovacího centra Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková.
Proč se nechat očkovat proti černému kašli?
Z průzkumů vyplývá, že zdrojem onemocnění pro novorozence a malé kojence jsou dospělé osoby, u kterých nákaza probíhá formou lehkého onemocnění dýchacích cest. Další studie uvádí, že ve 42 % případů onemocnění malých kojenců je zdrojem nemoci jejich matka a v 80 % případů onemocnění u těchto dětí cirkuluje nemoc mezi členy nejbližší rodiny, kteří jsou tak pro dítě rizikem. „Mladé ženy před plánovaným těhotenstvím, stejně jako ostatní členové rodiny, kteří přijdou do styku s nově narozeným dítětem, by proto měli dostat posilující vakcínu proti černému kašli. To se týká i osob, které nebyly v minulosti očkovány, ať už nemoc prodělaly nebo ne“, shodují se oba primáři z Thomayerovy nemocnice.
Kromě očkovací látky pro děti, která se podává jako součást kombinované vakcíny od 9 týdnů věku, je na trhu upravená očkovací látka pro starší děti a dospělé. Tato vakcína je kombinovaná a kromě černého kašle chrání též proti tetanu a záškrtu, čehož lze s výhodou využít např. u cestovatelů. Očkování je účinné i u starších osob nad 65 let a je jim rovněž doporučeno v případě, že jsou v kontaktu s kojencem v rodině. Očkováním touto vakcínou lze nahradit pravidelné přeočkování proti tetanu. Vakcína je bezpečná a je účinným nástrojem ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na černý kašel. Očkování proti černému kašli je dobrovolné, placené a zájemci se mohou obrátit buď na svého praktického lékaře, nebo na nejbližší očkovací centrum.
Očkování je doporučeno
Onemocnění je nebezpečné hlavně pro malé kojence, kteří nemají mateřské protilátky a nejsou ještě očkováni, proto jsou vysoce vnímaví. „Nemoc u nich probíhá velmi těžce, často s komplikacemi jako jsou zápal plic, poškození mozku, může končit i úmrtím dítěte“, popisuje primář novorozeneckého oddělení Thomayerovy nemocnice doc. Jan Janota. I když se hovoří o „dětské nemoci“, může postihnout všechny věkové skupiny. U osob nad 60 let rovněž narůstá výskyt komplikací a je proto pro ně také vysoce nebezpečná.
Onemocnění se zpočátku projevuje jako běžný katar horních cest dýchacích – rýmou, kašlem, horečkou. U kojenců se asi po 10 dnech začne v dýchacích cestách tvořit hustý hlen, přestanou jíst, pít a nemohou dýchat. Nastupují vysilující záchvaty kašle, které často končí zvracením. Naproti tomu u dospělých onemocnění probíhá v mírné formě jako lehké onemocnění dýchacích cest a pacient často ani netuší, že by se mohlo jednat o černý kašel.
V bývalém Československu se proti černému kašli začaly narozené děti očkovat v r. 1958. „Imunita po očkování, ale ani po proběhlém onemocnění, není bohužel dlouhodobá, její přetrvávání se uvádí po očkování až 12 let, po onemocnění až 20 let“, varuje primářka infekčního oddělení a očkovacího centra Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková.
Proč se nechat očkovat proti černému kašli?
Z průzkumů vyplývá, že zdrojem onemocnění pro novorozence a malé kojence jsou dospělé osoby, u kterých nákaza probíhá formou lehkého onemocnění dýchacích cest. Další studie uvádí, že ve 42 % případů onemocnění malých kojenců je zdrojem nemoci jejich matka a v 80 % případů onemocnění u těchto dětí cirkuluje nemoc mezi členy nejbližší rodiny, kteří jsou tak pro dítě rizikem. „Mladé ženy před plánovaným těhotenstvím, stejně jako ostatní členové rodiny, kteří přijdou do styku s nově narozeným dítětem, by proto měli dostat posilující vakcínu proti černému kašli. To se týká i osob, které nebyly v minulosti očkovány, ať už nemoc prodělaly nebo ne“, shodují se oba primáři z Thomayerovy nemocnice.
Kromě očkovací látky pro děti, která se podává jako součást kombinované vakcíny od 9 týdnů věku, je na trhu upravená očkovací látka pro starší děti a dospělé. Tato vakcína je kombinovaná a kromě černého kašle chrání též proti tetanu a záškrtu, čehož lze s výhodou využít např. u cestovatelů. Očkování je účinné i u starších osob nad 65 let a je jim rovněž doporučeno v případě, že jsou v kontaktu s kojencem v rodině. Očkováním touto vakcínou lze nahradit pravidelné přeočkování proti tetanu. Vakcína je bezpečná a je účinným nástrojem ke snížení nemocnosti a úmrtnosti na černý kašel. Očkování proti černému kašli je dobrovolné, placené a zájemci se mohou obrátit buď na svého praktického lékaře, nebo na nejbližší očkovací centrum.
Očkování je doporučeno
- matkám před otěhotněním nebo v prvních dnech po porodu
- otcům a dalším členům rodiny ideálně před narozením dítěte
- všem osobám pečujícím o děti do 12 měsíců věku (chůvy,
- personál kojeneckých ústavů)
- zdravotníkům ošetřujícím novorozence, nedonošené děti apod.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
