Ukažte, jak dál. I jako výzva občanů českým politikům by se daly interpretovat výsledky nejnověji zveřejněného průzkumu agentury STEM. Podle něj si dvě třetiny dotázaných (24 procent „určitě“ a dalších 43 procent „spíše“) přejí, aby v naší zemi vládla pevná ruka a někdo jasně určil, co se má dělat. Kategoricky s tímto požadavkem nesouhlasí jen desetina občanů.
„Nemyslím si, že je to pouze Nečasovou vládou, ale i celkovými obavami z dopadů krize i zvýšenou citlovostí k ohrožení jednotlivců jako jsou nezaměstananost, zadlužení a kriminalita,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miroslav Mareš, který se zaměřuje na pravicový i levicový extremismus.
Celý průzkum ZDE
Při neřešení problémů roste poptávka po rozhodnějším vládnutí
Politolog Karel B. Müller z Vysoké školy ekonomické si klade otázku, co mají vládou pevné ruky občané na mysli. „Vláda pevné ruky jako příklon k autoritářství znamená automaticky odklon od demokracie. Je však jen pochopitelné, že v čase nárůstu rizik i dlouhodobě neřešených zásadních domácích problémů roste veřejná poptávka po efektivnějším a rozhodnějším vládnutí,“ poukazuje Müller pro ParlamentníListy.cz.
To zároveň odpovídá situaci i v dalších zemí Evropské unie. „Je zde však zásadní paradox. Vlády národních států se dostávají do institucionálního vakua a potýkají se s rostoucí nemohocností řešit globání rizika, ačkoliv je jim tato role ze strany veřejností stále vehementně připisována,“ upozorňuje Müller a dodává, že v tomto ohledu není Nečasova vláda výjimkou.
„Slabá vláda však může svoji pozici posílit, pokud si svoji slabost přizná a naučí se kompetentněji komunikovat a spolupracovat se zahraničními partnery, ne pokud je bude poučovat ze světoborectví,“ dodává.
Lidem vadí, že politika nesleduje žádný cíl
Podle sociologa Jana Hartla, jenž je ředitelem agentury STEM, která výzkum prováděla, je dobré upozornit na dvě pozice, z nichž je na „pevnou ruku“ nahlíženo. „Pevná ruka znamená na jednu stranu koketování s obecným autoritářstvím, z druhé strany, té zdravější, jde o volání po tom, aby konečně nastala správa věcí veřejných a aby to nebyla pouhá mocenská hra a přetlačovaná o to, kdo se udrží u moci a kdo ne,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Hartl.
Volání po pevnějším vládnutí registruje STEM už od dob opoziční smlouvy. Tehdy začal u lidí dlouhodobě narůstat pocit, jako by se politika míjela účinkem, že není správou věcí veřejných, ale je to způsob panování politické zájmové skupiny. „Mezi lidmi převládla nespokojenost s oběma velkými stranami zároveň s pocitem, že celá politická reprezentace je ubohá. Rostlo roztrpčení z toho, že země není řádně spravována, že politika nesleduje žádný cíl, ale je to jen údržba moci,“ konstatuje Hartl.
Klausovské vnímání politiky jako zápas nesmiřitelných táborů
Z výzkumu plyne, že mezi zastánci radikálních stanovisek a příznivci rázných řešení v politice mají převahu stoupenci ODS, jichž bylo mezi respondenty 69 procent. Až za nimi následují ti, kdo se hlásí ke KSČM (65 procent), dále pak sympatizanti ČSSD (59 procent) a s odstupem příznivci TOP 09 (47 procent).
Pro takový výsledek nejsilnější vládní strany má šéf agentury STEM vysvětlení i v jejím bývalém předsedovi. „Radikalismus, výlučnost, to je klausovské vnímání politiky jako zápas dvou nesmiřitelných táborů. ODS jako nositel opaku k minulému režimu zaujímá důsledně antikomunistický postoj a snaží se maximálně distancovat od minulého režimu,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Hartl.
Radikalismus se v některých projevech na pravici i levici k sobě blíží
Pro radikální postoje a volání po pevné ruce proto nehraje roli ani místo v politickém spektru. „Oproti ODS je další pravicová strana TOP 09 měkčí, jak ukazují výsledky výzkumu. To je styl politiky, to ani neurčuje pravolevou pozici. Vždyť radikalismus se v některých projevech na pravici i levici k sobě blíží, například v akcentu národoveckých témat jak u komunistů, tak u části ODS,“ poznamenává Hartl.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
