Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla neschopná boje, bohatství bezcenné a důvtip bezmocný – to prohlásil před dvěma a půl tisíciletím řecký filosof a lékař Hérakleitos z Efesu. Zdravá populace je celonárodním pokladem, k němuž bychom měli všichni podle svých možností přispět. Bez odpovědných rozhodnutí v otázkách upevnění zdraví bude přibývat chronicky nemocných, což nejenže zatíží zdravotní a sociální systém, ale především výrazně klesne kvalita života pacientů a jejich rodin, kteří onemocněli chorobami, jimž lze předejít. Proto je tak důležitá zdravotní gramotnost.
PhDr. Zdeněk Kučera, autor výzkumu zdravotní gramotnosti v ČR uvádí konkrétní data:
„Celková zdravotní gramotnost, v porovnání s průměrem osmi zemí EU je nižší, zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. Nizozemsko a Irsko. Za námi už jen Bulharsko. Potěšitelné pro nás však je, že do průzkumu se chtějí zapojit další země.“
Vláda ČR schválila koncem letošního srpna 13 akčních plánů, které vzniky v rámci Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, Zdraví 2020. Akční plán pro rozvoj zdravotní gramotnosti je jedním z nich.
„Národní strategie je souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Jejím účelem je především stabilizace systému prevence nemocí, ochrany a podpory zdraví,“ říká hlavní hygienik ČR a náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví Vladimír Valenta.
Význam akčního plánu rozvoje zdravotní gramotnosti
O tom, že jde o důležitý dokument, svědčí i postoj MUDr. Vladimíra Valenty, Ph.D., v jehož gesci program Zdraví 2020 probíhá: „Základem pro zlepšování zdravotního stavu všech občanů ČR je především zvyšování zdravotní gramotnosti všech zainteresovaných, tedy nás všech. Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti považuji za jeden ze základních dokumentů, který v programu Zdraví 2020 vznikl.“
MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., ředitelka kanceláře WHO v Praze prohlásila: „Zdravotní gramotnost je pojmem, kterému věnuje WHO v posledních letech rostoucí pozornost, ať už ve svých strategických dokumentech jako je Zdraví 2020, v monografické publikaci (The Solid Facts), nebo na nedávném Regionálním výboru Evropské kanceláře v Litvě.“
Prof. Jürgen M. Pelikan, (Ludwig Boltzmann Institute, Vídeň), garant a spolutvůrce metodiky výzkumu zdravotní gramotnosti komentoval situaci v Rakousku, kde je zdravotní gramotnost na obdobné výši jako v ČR: „Výsledky výzkumu nás vyděsily natolik, že jsme začali ihned jednat. Již máme instituci, jehož náplní činnosti je trvalé zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti v Rakousku.“
Akční plán rozvoje zdravotní gramotnosti v ČR
Pracovní skupina ve svém akčním plánu označila šest prioritních oblastí rozvoje zdravotní gramotnosti:
- Strategie soustavného rozvoje zdravotní gramotnosti (příprava strategického dokumentu Národního plánu rozvoje zdravotní gramotnosti).
- Informace (kvalita a dostupnost, portál zdravotní gramotnosti).
- Výchova a vzdělávání (školy, školská zařízení, celoživotní vzdělávání, pedagogičtí pracovníci).
- Výzkum a hodnocení (mezinárodně srovnatelná metodika).
- Média (věrohodnost a kvalita informací, vzdělávání novinářů).
- Komunitní projekty (např. Zdravé město, Škola podporující zdraví, Podnik podporující zdraví, Nemocnice podporující zdraví, příklady dobré praxe).
„V každé uvedené oblasti byly navrženy konkrétní projekty a ukazatele umožňující hodnotit jejich průběh, výsledky i efektivitu vynaložených nákladů,“ uvádí profesor MUDr. Jan Holčík, DrSc., předseda pracovní skupiny pro zdravotní gramotnost.
Portál s garantovanými informacemi
V současné době existuje velké množství zdrojů, které na veřejných sítích poskytují informace o významných aspektech ovlivňujících zdravotní stav, životní styl i kvalitu života. Tyto zdroje mají různorodou úroveň prezentace, důvěryhodnosti, přiměřeného odborného obsahu a aktuálnosti. Vytvoření portálu zdravotní gramotnosti, jako důvěryhodného zdroje informací je jedním z konkrétních úkolů akčního plánu.
Definice, ale nejde jen o slova
Zdravotní gramotnost je schopnost přijímat správná rozhodnutí mající vztah ke zdraví v kontextu každodenního života – doma, ve společnosti, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, v obchodě i politice. Je to důležitá metoda zvyšující vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující jejich schopnost získávat a využívat informace i přijímat a nést svůj osobní díl odpovědnosti. (Ilona Kickbusch, 2001)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
