Na ranní mši v kostele svatého Štěpána v centru Mnichova, k němuž přináleží hřbitov, je celkem plno. Jediný kněz pro celé Německo, jenž vede bohoslužby v češtině, Bohuslav Švehla káže o skromnosti. Na jeho kázání přišlo okolo pětasedmdesáti lidí. Občas zopakují modlitby, jinak jen tiše naslouchají. V celkem proevropském Mnichově je kněz Švehla jako euroskeptik trochu ojedinělým hlasem. Evropa jako domov křesťanství ano, politická Evropská unie ho však klidným nenechává.
Další příběhy ZDE
O síle eura
A jaké jsou přesně kazatelovy názory? Den před bohoslužbou si o nich redaktor ParlamentníchListů.cz ve Velehradě, což je centrum české misie nedaleko hlavního vlakového nádraží v Mnichově, s knězem povídal. Nicméně hned dopředu Švehla sdělil, že je rád, že v bavorské metropoli může českou politiku sledovat s nadhledem, a proto o ní promluví spíše obecně. „Politici by se neměli bát bank, jak se to v Česku děje. Oni vládnou zemi, ne banky,“ řekne. Pozitivní je také fakt, že spousta starostů v malých obcích a městech odvádí dobrou práci, což v médiích zahlcených skandály není vidět. „Česká koruna oproti slovenské byla po rozdělení Československa dlouho o moc silnější. Deset let trvalo, než se to vyrovnalo. S německým eurem a třeba řeckým či portugalským je to podobné. Evropská unie se do jednotné měny vrhla moc rychle a takhle to dopadá. Slabší země na to nestačí a teď se topí v dluzích,“ pokračuje.
Knězem je šestadvacet let. Nejdříve působil v diecézi České Budějovice, pak jako farář ve Vodňanech a před dvanácti lety se usadil v Mnichově, kde česká misie funguje už šedesát let. „Jsem pro Evropu jako křesťan, ale to je něco dost jiného. Křesťanům byla vždy Evropa domovem a to ji sjednocovalo. Papež je ostatně pořád v Římě. Nicméně v politickém slova smyslu jsme euroskeptikem. Nemyslím si, že Brusel plný úředníků a centralizace s tím spojená je dobré řešení. Vždyť nikdo nechce, aby mu jiný něco diktoval, aby rozhodoval za něj,“ dovysvětluje v prounijním Bavorsku mírně kacířsky Švehla.
O sudetských Němcích
Sudetoněmecko - české handrkování ohledně vysídlení hodnotí střízlivě. O po válce odsunutých sudetských Němcích hovoří jako o německy mluvících Češích. „Sudetští Němci je pojem Goebbelse. On s Hitlerem namluvili lidem, že byli odjinud, než opravdu byli. Sudety byly malý kousek území kolem Liberce. Třeba u nás na Šumavě žili Němci s Čechy pohromadě a nějak se nerozdělovali. Až nacistická propaganda je rozdělila,“ zmiňuje. „Vyhnání bylo na mnoha místech velmi špatné, ale šlo o reakci na to, co se stalo předtím. Kolik lidí od nás bylo před tím v rámci protektorátu přesídleno jinam a muselo v pohraničí udělat místo. Mnohým německy mluvícím Čechům dnes jde nicméně hlavně o dobré vztahy,“ doplňuje.
Mnichov je dnes největším městem sudetských Němců, vždyť zde na jednom z břehů řeky Isar sídlí i Sudetoněmecký dům. „Oni si z toho udělali tak trochu svou živnost. Už šedesát let říkají, že jsou sudetští Němci a stát stále přispívá na činnost jejich spolků. Proto občas něco rozvíří, aby byli slyšet. Nicméně dřív byli více podporováni. Dnes, v přetrvávající hospodářské krizi, je to horší,“ vysvětluje s tím, že nerozumí, proč sudetští Němci chtějí pořád omluvu, když už se jim zesnulý exprezident Václav Havel svého času omluvil.
Takže i jeho názory v tomto ohledu jdou proti hlavnímu proudu. Přesto nakonec ještě jednou potvrdí, že situace se dost rychle vyvíjí k totálnímu usmíření. Vždyť i současnému papeži Benediktu XVI. bylo v minulosti vyčítáno členství v Hitlerjugend. Toto členství však bylo povinné a se zhodnocením dalších informací narážky na hlavu katolické církve postupně vyšuměly.
Fotogalerie: - Deštivý Mnichov
Fotogalerie: - Sokol v Mnichově
O síle náboženství
„Každý ví, že komunisté odtáhli lidi od víry. Měli na to čtyřicet let, tedy dvě generace. Vždyť bojovali hlavně proti církvi. Dobří kněží nebyli tehdy ve městech, ale na vesnici. Teď se na víře lidí podepisuje rozmáhající se materialismus. Nicméně máme dvacet let svobody a církev stále žije. Osobně jsem nikdy neměl prázdný kostel,“ zamýšlí se. Do české misie v Mnichově je přihlášeno 3500 katolíků. Práce na misii v cizině je prý o něco kreativnější než doma. Jelikož je jediným českým knězem v celém v Německu s oficiálním pověřením katolické církve, jezdí i do dalších měst. Nicméně často se dostane i do Čech. Je z města Sušice na Šumavě, což je z bavorského velkoměsta pouhých 260 kilometrů.
Zprávy z otčiny sleduje. Proto se dozvěděl i o pochybnostech, že byl páter Tomáš Halík vůbec kdy vysvěcen na kněze. „To je věc médií, vždy si vymyslí nějakou neslýchanou věc a pak v tom někoho koupou. To je pro mě velice překvapivá kachna. Halík jistě má papíry, které potřebuje. Vždyť byl i sekretář biskupské konference a zastával další funkce. Navíc nevím, proč se do nějakých komentářů pouští i prezidentská kancelář, když jde o čistě církevní záležitost,“ podivuje se nad nedávnými spekulacemi v médiích.
O dobrých krajanech
„Hodně lidí má růžové brýle. Myslí si, že tady lítají pečení holubi do úst. Jednou sem přijel člověk na nádraží, že ho v Praze pronásledují, že tam jsou všichni zloději, ať se o něj postaráme. Dostal jízdenku, kterou nelze prodat, a musel zpátky. V sedmdesátých letech to bylo něco úplně jiného. Emigrace si po prvotních nesnázích vždy práci našla. Teď je tady dost povalečů a asociálů. Žije se jim dobře. Na vícero místech mají zdarma jídlo a tak. Je zajímavé, že žebrák nebo bezdomovec si vždy stoupnou ke kostelu a ne k bance. Přitom v bance jsou peníze,“ popisuje situaci.
V době, kdy byl v Československu komunistický režim, a hranice s Bavorskem byly odděleny ostnatým drátem, prý krajané drželi mnohem více pohromadě než dnes. Chodili více do kostela, jezdili na hory, popíjeli v české hospodě. Dnes všichni jezdí skoro každý víkend za rodinami a příbuznými. Pospolitost tím trpí. Ostatně těch emigrantských vln do Bavorska šlo po sobě několik, ale nyní už jde jen o migraci za prací a výdělkem. V Mnichově je v Německu největší česká menšina hlavně díky rozhlasové stanici Svobodná Evropa, která odtud začala vysílat roku 1951. A právě z kostela svatého Štěpána se od té doby vysílaly bohoslužby, na což upomíná pamětní deska na vnitřní zdi kostela. Kolem ní nyní věřící odcházejí z ranní mše.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
