Coby chartista rozvinul Bereza na prvomájové oslavě v Olomouci v roce 1987 transparent s nápisem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži”. Ve stejném roce poslal Gustávu Husákovi otevřený dopis, v němž požadoval jeho abdikaci. Po roce 1989 se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum. Poté působil jako ředitel Městské policie v Olomouci a následně dlouhá léta řídil autobus. Je místopředsedou Strany pro otevřenou společnost. V současnosti je v důchodu. Je mu 69 let a žije v Hlubočkách na Olomoucku. Pro ParlamentníListy.cz zavzpomínal na Václava Havla.
Fotogalerie: - Čekání na mši
S Havlem se sešel několikrát
„Václava Havla jsem uznával jako morální autoritu a snažil jsem se od té doby, co jsem ho znal, dělat věci tak, abych se za ně později nemusel stydět. Pokud se týče mojí činnosti v disentu a po revoluci, tak jsem se nebál vystoupit proti minulému režimu, což jsem několikrát prokázal jak dopisy Husákovi, tak trestními oznámeními na Vasila Biľaka, či svými postoji, když jsem byl zadržen a vyslýchán StB.“
Psali jsme:
Rudolf Bereza se s Havlem sešel několikrát. „Naposledy jsme se setkali na Borůvkové hoře u Javorníka. Účastnili jsme se setkání s polskou Solidaritou, jelikož mělo dojít k výměně informací. Domlouvali jsme se na tom, jak postupovat dál, jak spustit tu malou kuličku, která se pořád nabalovala a nabalovala až nakonec způsobila pád toho komunismu. Pamatuji si, že jsme se tehdy při této akci hrozně vylekali. Scházeli jsme se v Javorníku na nádraží, abychom spolu vystoupali na Borůvkovou horu. Krátce po příjezdu, když už tam byl Dienstbier, Uhl a další, přijel bleděmodrý volkswagen. Samozřejmě nás jako první napadlo, že je to StB a rychle jsme začali přemýšlet, co budeme dělat. Myslím, že jsme už všichni měli zkušenosti s útěkem před ní. Nakonec to vyřešil jeden z nás Ruda Baček, který auto okouknul a pak s úsměvem přišel, že to rozhodně StB není. Byl to Havel.“
Jak ale Bereza dál dodává, některá setkání však proběhla velmi rychle. „Když jsme měli nějaké setkání v Praze, byla tak tajná, že když jsem se k němu blížil,už zdálky mně ukazoval, že mám jít tím a tím a směrem a když jsem kolem něj procházel, tak mi třeba pošeptal nasedni na třináctku nebo na sedmnáctku a na konci vystup. To vše se dělo, aby na nás nepřišla StB.“
Jak vzpomíná na dobu před rokem 89?
„Měli jsme strach, ale jen minimální. Vymýšleli jsme, co bychom udělali, abychom se zbavili komunismu. Byli jsme tak známí, že spíš komunisti z nás měli strach, protože když nás zavřeli, tak hned ten večer nebo druhý den všechny západní sdělovací prostředky vysílaly, že jsme byli zadrženi. Takže si raději dávali pozor.“
Na otázku redakce, co pro něj znamenal Havel, Rudolf Bereza odpověděl: „Byl morální autorita a příklad člověka bojujícího proti totalitě. Přesto mě mrzí, že ačkoli o sobě prohlásil, že je dramatik a dovede ukázat zoubky, tak je na domácí scéně nikdy neukázal. Podle mě stavěl do latě všechny zahraniční politiky, ale málo dbal o tu domácí politiku. Měl se svou autoritou do domácí politiky více opřít. Tady hospodařil Klaus s lidovci. Ovšem řekl bych, že převažují jednoznačně pozitiva.“
Závěrem Bereza dodává: „ Myslím, že po Havlově smrti se bude víc diskutovat o jeho odkazu. Je tu stále hrozba generální stávky v souvislosti s reformami vlády. Věřím tomu, že když se jen polovina věcí vyšetří a začnou padat hlavy, tak to bude pozitivní zpráva. Lidé, kteří dnes řídí tento stát, myslí jen na své zájmy a stát jim je ukradený.“
Fotogalerie: - Svíčky a vzkazy
Fotogalerie: - Klaus o Havlovi
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
