Jaké to je nemít zastoupení ve sněmovně, zakouší poprvé v novodobých českých dějinách KDU-ČSL. Do politického propadliště ji však společnost neposílá, protože už několik měsíce přiznávají průzkumy volebních preferencí lidovcům překročení potřebné pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny. „My bychom měli chtít daleko víc a útočit na výsledek z roku 1998, který by se měl pohybovat kolem devíti procent,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda Pavel Bělobrádek.
Ten se snaží vyzdvihnout lidovci prosazované hodnoty a zároveň vyburcovat společnost poukazováním na to, do jakých problémů ji může uvrhnout vládní koalice. „Frontální útok proti solidaritě jako evropskému a konečně i křesťanskému principu, který předvádí současná vláda, musíme jednoznačně odmítnout,“ tvrdí šéf lidovců s tím, že lidem, kteří jsou relativně zdraví, vzdělaní nebo žijí v dobrém regionu, si v tomto roce nebo i příštím o moc hůř žít nemohou.
Příští rok bude skutečně hůř
„Ale u lidí, kteří mají jakýsi handicap, ať už zdravotní, sociální, vzdělanostní, už dochází k poměrně složité situaci. I z osobních zkušeností vím, že se spoustě lidí žije těžce a jsou hlavně znepokojeni nezaměstnaností. Ale končící rok nepokládám za zlomový. Tím bude až ten příští, kdy na nás na všechny dopadne změna DPH a některá opatření, která lze označit jako kontraproduktivní. To začne být skutečně hůř, než bylo letos,“ obává se Bělobrádek, co přinese absence solidarity v naší zemi.
Na nynější vládní koalici mu také vadí, že tak zásadní věc, jakou je důchodová reforma, protlačila silou bez politického konsensu. „Když tato vládní koalice nebude u moci, tak jsou dvě možnosti. Buď to zůstane, jak to je, ale my si myslíme, že je to nastavené špatně. Nebo se to zruší a pak nás čekají arbitráže, takže na tom český občan, daňový poplatník, nemůže vydělat. Vydělají na tom pouze některé finanční skupiny,“ kritizuje Bělobrádek vládu za nejchybnější krok v tomto roce.
Děs z loupežné snahy vysát miliardy z rozpočtu
Od kabinetu Petra Nečase za dobu jeho působení uvítal jen to, že neschválil obří ekotendr, ale i tady zůstává raději opatrný. „Děsím se snahy rozdělit ten ekotendr do menších zakázek a stejně realizovat tu loupežnou snahu vysát ze státního rozpočtu desítky a stovky miliard korun. Pokud se to pouze skryje pod menší rozsekané části a dojde k tomu stejně, tak to určitě není dobře,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz předseda lidovců.
Na rozdíl od koalice má jasno v tom, že by Česká republika měla poskytnout půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. „Pokud padne eurozóna, my z toho žádný prospěch mít nebudeme a náklady na eventuální rozpad eurozóny budou pro nás daleko větší než deset procent rezerv ČNB. Buď necháme všeho být a odneseme to, nebo se pokusíme eurozóně pomoci,“ opírá Bělobrádek svůj názor o debaty s bývalým viceguvernérem ČNB Luďkem Niedermayerem.
Lidovci by za prezidentku brali exministryni Roithovou
Šéf lidovců si pochvaluje, že se jeho straně letos vyplatilo soustředit se na finanční a personální stabilizaci, takže se jí podařilo splatit celou třetinu dluhů. „To kdyby udělal stát, kdyby byl schopen udělat tak razantní kroky včetně propouštění 60 procent zaměstnanců, tak bychom asi byli daleko dále,“ poukazuje Bělobrádek, jenž věří, že díky zlepšující se finanční situaci bude jeho strana v příštím roce mnohem více vidět a začne být vnímána nikoli jako strana klerikální, ale jako strana křesťanských hodnot.
V roce 2012 se budou nejen konat krajské a senátní volby, ale představí se i kandidáti na prezidenta, který by měl poprvé vzejít z přímé volby. KDU-ČSL chce nominovat svého kandidáta a ve hře jsou dvě jména. Prvního z nich, místopředsedu Senátu Petra Pitharta, však k tomu zatím nepřesvědčila. „Uvažujeme i o Zuzaně Roithové, naší poslankyni v Evropském parlamentu a bývalé ministryni zdravotnictví. Její kredit mravní, odborný i politický, pracovitost, evropský nadhled i jazyková vybavenost, to jsou atributy, které by slušely první prezidentce České republiky,“ míní Bělobrádek.
Paralela s první republikou, která rudla i hnědla
Od následujícího roku očekává, že může ukázat směr orientace naší země. „Úmrtí takových osobností, jako byli Gruša, Jirous, Havel a určitě jsem zapomněl i na některé další, hovoří o tom, že ten dvacetiletý cyklus, který se v naší politice pravidelně objevuje, se začíná dovršovat. Teď jsme na rozcestí a budeme bojovat o charakter státu, o to, jakým směrem se vydáme, jestli to bude cesta na východ k Rusku, nebo jestli to bude cesta na západ,“ očekává předseda lidovců.
Podle něj je také otázkou, jestli současná politická garnitura bude umět odpovědět na výzvy společnosti, které nás čekají, včetně sociálních nepokojů těch, kteří se začnou dostávat do tíživých existenčních problémů. „Jestli na to nebude schopna zareagovat, pak nám hrozí, že tu budou sílit extremistické tendence jak zleva, tak zprava a může dojít i k určité paralele z konce první republiky, kdy nám republika začala rudnout i hnědnout,“ varuje při bilancování pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL Bělobrádek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
