Společnost IZIP, která projekt elektronického zdravotnictví zaváděla, už žádá po ministerstvu zdravotnictví zaplatit 27,5 milionu korun. A zcela vyloučena není ani hrozba arbitráže, protože zakladatelé IZIP vloni převedli 49 procent akcií do Švýcarska společnosti EHI eHealth International. Navíc ředitel pojišťovny Pavel Horák tvrdí, že projekt byl výdělečný.
Mnozí politici rozhodnutí ministra Hegera, které posvětil i premiér Petr Nečas, uvítali, ale řada naopak zastavení projektu lituje, protože cesta ke kvalitnímu a úspornějšímu modernímu zdravotnictví vede právě přes elektronizaci. Navíc kritizují, že projekt byl zastaven, než skončily jeho dílčí pilotní části, které se uskutečnily ve dvou krajích – Karlovarském a Vysočina. Ptají se, proč ministr nepočkal do 1. července, kdy měly oficiálně skončit.
Elektronizace zdravotnictví funguje v řadě zemí a podporuje ji i Evropská unie. Systém IZIP se stal referenčním projektem EU a získal ocenění doma i ve světě. „Smysluplná, racionální a efektivní elektronizace českého zdravotnictví může způsobit lepší organizovanost, větší efektivitu i vyšší komfort pro uživatele zdravotnického systému, například ve zkrácení čekacích dob,“ řekl Parlamentnímlistům.cz bývalý 1. náměstek dvou ministrů zdravotnictví Marek Šnajdr. Ušetřilo by se i v systému zdravotnictví, protože by se předcházelo nadbytečným a duplicitním zdravotním výkonům a nekoordinovanému předepisování léků. Pokud by byl systém zaveden celoplošně, mohl by podle odhadů VZP ušetřit 10 až 30 procent výdajů. S ohledem na 250 miliard korun vybraných na zdravotním pojištění by to byly slušné peníze.
Emmerová: Přehlednější dokumentace je cestou k úsporám
Přehlednější zdravotní dokumentace pacientů je i podle exministryně zdravotnictví za ČSSD Milady Emmerové jedinou možností, jak snížit náklady na léky a zdravotní péči. „V roce 2002 jsem prosazovala papírové knížky, do kterých by lékaři pacientům zapisovali medikaci, výkony, alergie, očkování, ale když jsem slyšela o snaze zavést elektronické knížky, říkala jsem si, že to bude lepší cesta, která povede k úsporám i lepší péči o zdraví pacientů,“ vzpomíná Emmerová.
Už jen zapsání léků, které pacient užívá, může přinést velké úspory. „Kopírovala jsem slovenský model, kdy jedna z pojišťoven zavedla knížku jen pro léky, za rok ušetřili třetinu nákladů na léčiva,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Papírová knížka, kterou mají zavedenou v Rakousku nebo Německu, byla tehdy před spuštěním, stačilo prý, aby ji její nástupce David Rath podepsal. „To se nestalo,“ konstatuje Emmerová.
Do projektu IZIP vložila Všeobecná zdravotní pojišťovna za deset let téměř dvě miliardy korun, což kritici považovali za vyhozené peníze. Ale zbytečně utracenými se podle mnoha odborníků staly až teď, když byl projekt zastaven. Elektronické zdravotní karty totiž využívá už přes dva a půl milionu pacientů a do systému je zapojeno podle informací VZP 120 ze 160 větších nemocnic, celkem 8 641 zdravotnických zařízení a 20 975 lékařů. „Dva a půl milionu pacientů, to není vůbec špatné, když přihlédneme k nezájmu lékařů,“ komentuje statistiky Emmerová.
Příčinou pomalé elektronizace je neochota lékařů
Právě neochota lékařů, z nichž údajně třetina nemá v ordinaci počítač, který je pochopitelně k účasti v systému elektronického zdravotnictví nutný, způsobila, že systém IZIP není celoplošný a není v něm zapojeno víc lékařů a jejich pacientů. Co mají zdravotníci proti elektronickému systému, když by díky němu měli k dispozici přesné informace o stavu pacienta a ušetřili by čas, protože by nemuseli provádět duplicitní nebo nadbytečná vyšetření, či vypisovat recepty na léky, které předepsal už jiný lékař? Kromě neochoty pořídit si počítač a seznamovat se s novým systémem může některým vadit fakt, že pacient má přehled o provedených výkonech i léčbě. Pak by totiž někteří nepoctivci nemohli zdravotním pojišťovnám účtovat výkony, které vůbec neprovedli, ani léky a materiály, které pacientům neposkytli. Pojišťovny tak přicházejí ročně o desítky milionů korun.
Proč VZP nedala do svých smluv se zdravotnickými zařízeními povinné zapojení do systému IZIP, když do něj vložila postupně dvě miliardy korun? „Nemohla to udělat, když byl s tímto krokem spojen takový odpor odborné veřejnosti, nepochybně by se stalo, že ostatní pojišťovny by to zneužily jako konkurenční výhodu, přiměly by zdravotnická zařízení, která by s tím nesouhlasila, aby motivovala pojištěnce k přechodu k jiným zdravotním pojišťovnám a VZP by se to nevyplatilo,“ odůvodnil Šnajdr. Aby elektronizace měla skutečně smysl, musel by podle něj být vstup do systému závazný pro všechny účastníky veřejného zdravotního pojištění.
Svaz pacientů uvítal ukončení projektu
Elektronická zdravotní knížka umožňuje sdílení zdravotních informací mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři navzájem. Obsahuje přehledy vykázané zdravotní péče, uhrazených regulačních poplatků a doplatků na léky a umožňuje kontrolovat historii pojištění a plateb pojistného. Pacient je tak informován o nákladech, které byly vynaloženy na jeho léčbu. Součástí zprávy je také identifikace případných nedoplatků na pojistném. Nemůže se tak stát, že pacient bude překvapen, když bude po něm po letech pojišťovna vymáhat nedoplatek navýšený o obrovské penále. Proto je jen těžko pochopitelné, že Svaz pacientů ČR se nechal slyšet, že podporuje ukončení projektu elektronických zdravotních knížek společnosti IZIP, protože prý centralizované ukládání zdravotní dokumentace pacientů se za dobu své dlouhé a nákladné existence ukázalo jako chybně zvolená cesta.
Zapojení do systému musí být povinné
Ministr zdravotnictví si to však nemyslí, podle něj by mohl být zastavený systém elektronických zdravotních knížek IZIP nahrazen celonárodním systémem vstupování do zdravotní dokumentace pacientů. Začal by u nemocnic, zatím ne u samostatných ambulancí. Fungovat by prý mohl už od roku 2014. Podle Leoše Hegera by šlo o něco jiného než IZIP, který byl projektem VZP a jejích pacientů, celonárodní systém by zahrnul všechny pacienty, ale vstoupit by do něj mohli jen sami zdravotníci, nikoli pacient. „Na pacienta se zapomíná často, jako kdyby o něj nešlo,“ kritizuje záměr Šnajdr.
Psali jsme:
Poslanci Marek Šnajdr z ODS i Milada Emmerová z ČSSD se shodují, že pokud má být takový systém účinný, musí být povinný. „Nemusí být povinný pro každého, ale pro toho, kdo chce fungovat v systému veřejného zdravotního pojištění. Každý, kdo chce čerpat veřejné prostředky, by měl povinně přistoupit na pravidla hry, které nepochybně vedou k jejich úspoře,“ prohlásil Šnajdr. „Bude-li zde kdokoli budovat na zelené louce něco takového a předtím nevyřeší tuto podmínku, tak realizuje Potěmkinovu vesnici,“ dodává Šnajdr. Místo utrácení peněz na nové propojovací systémy by měl podle Šnajdra ministr začít vyjednávat o legislativní změně, která by povinnost elektronického zdravotnictví uzákonila.
„Jediná cesta, aby cokoli podobného v budoucnu nedopadlo jako IZIP, je zavést tuto povinnost pro lékaře. Jinak to nemá smysl,“ souhlasí i Emmerová.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Libuše Frantová
