Důsledky zavedení přímé volby prezidenta pro fungování českého politického systému se zabýval diskusní seminář, který uspořádal CEVRO Institut. V úvodu prohlásil odborník na správní právo a emeritní profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dušan Hendrych, že zavedení přímé volby hlavy státu není šťastné řešení. „Je to zásah do ducha Ústavy. Když se tvořila, tak se o přímé volbě také uvažovalo. Ale pak zvítězil názor, že jsme parlamentní demokracií. Je to takový přílepek,“ konstatoval Dušan Hendrych.
Vůbec první profesor politologie na Univerzitě Karlově Miroslav Novák upozornil na to, že přímá volba hlavy státu je nejvíce rozšířena v Africe a Latinské Americe, nejméně pak v Asii a Evropě. „A v Evropě je nejvíce rozšířena v postkomunistických zemích. Chtělo by se říci s Ruskem a jeho satelity na věčné časy a nikdy jinak,“ uvedl Miroslav Novák, že jsme se k těmto státům tedy zase přiřadili.
Žádná přímá, ale banální reprezentativní demokracie
V Evropské unii je nyní čtrnáct zemí, v nichž se volí hlava státu přímo. Bývalý rektor CEVRO Institutu ale zdůraznil, že pro parlamentní režimy není přímá volba vhodná a navíc upozornil, že nejde o prvek přímé demokracie, protože prezidentovy pravomoci jsou omezené a často jen formální. „Přímá volba prezidenta je banální reprezentativní demokracie, nikoli přímá demokracie, jak se lidé domnívají,“ vysvětlil profesor Miroslav Novák.
Psali jsme:
Docent politologie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Kubát objasnil, že ani po zavedení přímé volby není Česká republika poloprezidentským režimem. „Prezident nemá politickou moc, kterou by ovlivňoval směřování státu. Od prezidenta je to jen mediální hra na vládnutí, nikoli reálné vládnutí,“ zmínil Michal Kubát situaci, kdy si Miloš Zeman zval na Hrad navržené kandidáty na ministry, přestože reálně mohl jen těžko jejich vládnímu angažmá zabránit.
Přímou volbou prezidenta došlo k velké změně na poli odpovědnosti
Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr v té souvislosti poukázal, že i nepřímo zvolení prezidenti Václav Havel a Václav Klaus měli nutkání některé ministry nejmenovat. „Připomenu Jana Kavana, Miroslava Grégra, Davida Ratha či Karla Schwarzenberga. Ale nakonec je vždy jmenovali,“ připomněl Jan Wintr, že žádná hlava státu u nás nikoho z ministerských adeptů ještě neodmítla.
Jeho kolega Jan Kudrna se soustředil na odpovědnost hlavy státu. „Přímou volbou prezidenta došlo k velké změně na poli odpovědnosti, která byla rozšířena. Chybou při zavádění přímé volby hlavy státu bylo, že se problém řešil jako politický, případně populistický, nikoli jako ústavně-právní problém,“ poznamenává ústavní právník Jan Kudrna.
Náš způsob formování vlády je v rámci evropských zemí unikátní
Nad změnami právní úpravy přímé volby prezidenta se zamyslel ústavní právník Jan Kysela. Zabýval se nerovností mezi parlamentními a občanskými nominanty, za příliš dlouhou považuje dobu mezi prvním a druhým kolem, a proto by doporučil stejné řešení jako u senátních voleb. „Za nefunkční považuji to, že žalovat mohou v případě podezření na porušení zákona jen protikandidáti. Ti by do toho nešli, protože by byli osočováni, že neunesli volební porážku,“ zmínil Jan Kysela s tím, že i tak je otázkou, co by se dělo dál, a že nové volby nejsou řešením.
Marek Antoš si zvolil poetické téma, jak se „krotí“ prezidenti, a nastínil možné způsoby. „Náš způsob formování vlády je v rámci evropských zemí unikátní, jinde jsou možnosti prezidenta mnohem užší. V jiných parlamentních režimech jsou také kompetence přímo upřesněny. U nás to tak není a vždy se najde někdo, kdo argumentuje tím, že to někde není výslovně napsáno,“ podotkl Marek Antoš.
Rusnok nevedl vládu odborníků, ale prezidentský kabinet
Politolog Miloš Brunclík se soustředil na vznik kabinetu Jiřího Rusnoka, který Miloš Zeman nazýval vládou odborníků. „Její vznik vyvrací tezi o slabém prezidentovi. Nejlepším označením pro ni je prezidentský kabinet. V otázce formování vlády je český prezident jednou z nejsilnějších hlav státu v Evropě. Stálo by za to Ústavu zpřesnit. V některých zemích je přímo zakázáno, aby se vláda ujala své funkce, pokud nezíská důvěru Parlamentu,“ upozornil Miloš Brunclík.
Politolog Ladislav Mrklas, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, prohlásil, že přímá prezidentská volba vede k větší polarizaci společnosti, než je tomu u parlamentních voleb. „A také k tomu, že vznikají strany na jedno použití nebo strany jednoho muže. S přímou volbou prezidenta jsou ve střední a východní Evropě špatné zkušenosti. A Česko nebude výjimkou,“ uvedl Ladislav Mrklas.
Zemanovi důvěřovalo hned v začátku méně lidí než jeho předchůdcům
Politolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění se zabýval popularitou přímo zvoleného prezidenta. „Miloši Zemanovi zpočátku důvěřovalo šest lidí z deseti, což je nesrovnatelně méně než jeho předchůdcům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi. Ještě výraznější pokles z 51 na 39 procent ho potkal mezi listopadem a prosincem minulého roku, kdy lidé negativně ohodnotili jeho aktivní vstupování do vnitropolitického kvasu, jeho konflikt s akademickou obcí a chování u korunovačních klenotů,“ konstatoval Daniel Kunštát.
„Lidé i díky přímé volbě vnímají Miloše Zemana spíše jako premiéra než prezidenta. Proto se jeho popularita blíží víc popularitě premiérů než prezidentů,“ vysvětlil politolog Miroslav Novák. Přestože účastníci diskusního semináře většinou zavedení přímé prezidentské volby kritizovali, návrat k nepřímé není reálný. „Co peklo jednou schvátí, to už nikdy nenavrátí,“ použil ústavní právník Jan Kysela přísloví k tomu, aby vysvětlil, že protestní strany a hnutí na tom nemají zájem a ostatní strany si usilovat o návrat k nepřímé volbě netroufnou.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
